Jak zabránit jaderné válce? Jindřich Volek popsal třináct osudných dnů karibské krize
V poslední době nás často straší reálná hrozba jaderné války. Není první, kterou jsme zažili. Karibská krize v roce 1962 proti sobě postavila dvě jaderné velmoci – USA a SSSR. Jak k ní došlo a jak se nakonec jadernému střetu podařilo zabránit? V Ex libris představí knihu Jindřicha Volka i vývoj a vyvrcholení karibské krize Milan Mundier.
Snad žádná událost, k níž během studené války došlo, neohrozila existenci světa tak jako karibská krize. Trvala třináct dní, od 16. do 29. října 1962. Vyvolalo ji zjištění vlády Spojených států, že Sovětský svaz vyzbrojuje nedalekou Kubu jadernými raketami.
Čtěte také
V té době už stál v čele Kuby Fidel Castro, jehož režim se o rok dříve pokusili Američané svrhnout. Invaze v Zátoce sviní, která byla naplánována už za vlády prezidenta Dwighta D. Eisenhowera, však skončila naprostým fiaskem.
Jaké alternativy řešení karibské krize vlastně ve Washingtonu zvažovala vláda prezidenta Johna F. Kennedyho? Jak probíhala Kennedyho jednání s představiteli armády o tom, zda a jak na Kubu zaútočit? Jakou roli sehrál při řešení karibské krize prezidentův bratr Robert? A co si vlastně sovětský vůdce Nikita S. Chruščov od umístění jaderných raket na Kubu sliboval?
Na to odpovídá český historik Jindřich Volek v knize Třináct osudných dnů. John Kennedy a Nikita Chruščov na pokraji jaderné zkázy.
Rakety proti raketám
Volek se dostal k řadě zajímavých dokumentů a vyzpovídal dokonce i Chruščovova syna Sergeje. Jeho závěr je jednoznačný – Chruščov velmi špatně odhadl reakci americké vlády na umístění jaderných raket na Kubu.
Čtěte také
Rozhodně neměl v úmyslu rozpoutat jadernou válku, jeho cílem bylo pouze zastrašit Spojené státy a přimět prezidenta Kennedyho k vojenským ústupkům a slibu, že jeho země už vůči Kubě nepodnikne žádnou vojenskou akci.
Jadernou válku si nepřál samozřejmě ani Kennedy, některými svými generály byl však tlačen k mimořádně riskantním krokům.
Sliby proti slibům
Kennedy si však dokázal zachovat chladnou hlavu a nalézt s Chruščovem, jenž byl také pod nemalým tlakem některých „odbojnějších“ členů Komunistické strany Sovětského svazu, kompromis, který byl přijatelný pro obě strany.
Čtěte také
Chruščov nechal jaderné rakety z Kuby postupně odvézt a Kennedy mu dal veřejný slib, že Spojené státy už žádné další vojenské kroky proti Kubě podnikat nebudou. O čem se však americká veřejnost dozvěděla až s časovým odstupem, byl Kennedyho slib, že Spojené státy odstraní své útočné rakety z Turecka. K tomu by ovšem dříve nebo později došlo, neboť už byly zastaralé.
Bylo by snadné označit Chruščova za jediného viníka karibské krize a zahrnout jej nemilosrdnou kritikou. Jenže sám Chruščov byl v nelehké situaci. Nemohl si dovolit hodit přes palubu své spojence a projevit před západními zeměmi svoji slabost.
Nakonec ale za svoji dohodu s Kennedym tvrdě zaplatil a roku 1964 byl odstaven od moci. Kennedy už v té době nežil, neboť se 22. listopadu 1963 stal obětí atentátu. Zemřel však jako velký státník, jemuž se podařilo odvrátit jadernou válku.
Knihu Jindřicha Volka Třináct osudných dnů. John Kennedy a Nikita Chruščov na pokraji jaderné zkázy pro pořad Ex libris pročetl a za pomoci ukázek převyprávěl Milan Mundier.
Související
-
Chruščov versus Brežněv aneb Nejlíp se jedná za tmy
V roce 1964 došlo v Sovětském svazu ke zcela bezprecedentní události. Stranický vůdce Chruščov byl sesazen a nahrazen Leonidem Brežněvem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
