Vítáte konsolidační balíček, který vláda protlačila Sněmovnou?Anketa
Do Zaháňského salonku Valdštejnského paláce se na konferenci s názvem „Patchworkové rodiny – trendy a souvislosti aneb Patchwork jako zesilovač dobrého i zlého“ vydali ti, kteří se zabývají problematikou rodin, které vznikají po rozvodu, když rodiče navážou nová partnerství. Tím se zrodí jakýsi mix vlastních a nevlastních rodičů, vlastních a nevlastních dětí, babiček, dědečků. Partneři rodičů se učí, jak přijmout děti svých nových partnerů. Setkání moderovala senátorka Daniela Kovářová, která na úvod poukázala na to, že téma patchworkových rodin je nové a zcela neprobádané. Při jejích slovech muselo každého napadnout, že i když se ve společnosti vede debata o rodinách stejnopohlavních párů, jde o okrajovou minoritu, zatímco neporovnatelně častější patchworkové rodiny i se svými problémy jako by společnost nezajímaly.
Předsedkyně podvýboru pro rodinu výboru pro sociální politiku a senátorka Jitka Chalánková upozornila na to, že zájmy dětí jsou v rodině nejdůležitější. „Mysleme na ně. A neměli bychom zapomínat na to absolutně nejdůležitější. To jsou právě práva dětí, která jsou nadřazena všem ostatním právům dospělých. Děti mají právo za každých okolností znát svého otce a znát svou matku,“ uvedla Jitka Chalánková. Její senátorská kolegyně Daniela Kovářová konstatovala, že jejími tématy, kterými se zabývá v rámci patchworkových rodin jako advokátka, jsou macechy a výživné. „Většina dětí dnes žije v patchworkových rodinách. Na rozdíl od úplných rodin se však v patchworkových rodinách setkáváme s uplácením dětí a se zrušením všech výchovných hranic, což má na dítě devastující vliv,“ zdůraznila Daniela Kovářová.
Spousta partnerů v patchworkových rodinách nejásá
Pavel Rataj, párový terapeut z Institutu párové terapie INPAT, se věnoval tématu „Partnerství v patchworkových rodinách a párové problémy“. „Do té doby, dokud nezačnou žít s novým partnerem a jeho dětmi, tak si ti lidé neuvědomují, jaké to je být rodičem, kde není biologická vazba. Mít vlastní děti je ohromné know-how, protože vám ta biologická vazba, to konkrétní spojení, dá spoustu síly, kompetence, lásky. Je tam mnoho věcí, které vám pomůžou. Ale najednou jsou tu děti, které nejsou vaše, ale jsou součástí toho partnera. Tak si říkáte, že to zvládnete. To jsou ty první týdny, měsíce, ty odolnější drží i rok či dva motivace, že to bude dobré. Ale také se stává, že postupem času začnete na ty děti žárlit, protože je začnete vnímat jako ty, které vám berou pozornost toho, kvůli komu jste odešel z původní rodiny,“ popsal Pavel Rataj, jak to běžně chodí.
Ze svých zkušeností s páry, které se zúčastňují jeho terapií, si troufá zobecnit, jak se rodiče v takových „záplatovaných“ či „sešívaných“ rodinách, což jsou české ekvivalenty anglického pojmu patchwork, vlastně cítí. „Spousta partnerů v patchworkových rodinách vlastně nejásá. Ten počátek vztahu, ta touha, která tam byla, co přinesla naději, že konečně začnu nový život, mimochodem v tom poblouznění říkají, že nikdy nemilovali tak, jako milují teď, se ale potom rozsype. Ti, kdo to chtějí urychlit, si pořídí ještě společné dítě,“ rozesmál Pavel Rataj přítomné. „Když je dítě moje, tvoje i naše, tak to jsme sice zpevněnější, ale o to víc unavenější, vyčerpanější z toho, jak se snažíme být dobrými rodiči. Ale na partnera už není čas ani síly. A první, co lidé ve vztazích odkládají, je partnerství,“ připomněl párový terapeut.
Asistovaná reprodukce směřuje k mnohorodičovství
Chtělo by se říci, že takové rodiny v asistované reprodukci vyrábíme, a to nejen proto, že jsou v tom velké peníze. Směřuje to k poly parenthoodu čili mnohorodičovství, kdy parta lidí nejrůznějšího pohlaví navštíví psychology a právníky, s nimiž si domluví svůj podíl na budoucím dítěti. Pak se půjdou uměle oplodnit. S tématem „Děti biologické, vlastní a cizí“ vystoupila na konferenci psycholožka Hana Konečná z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Zabývám se rodinami, které jsou hned od počátku složeny z takových osob. Jak to tedy vypadá v náhradním mateřství? Je tam dárkyně vajíčka, dárce spermie, náhradní matka, manžel náhradní matky, žadatelé, kteří mohou být různého složení – pár, osamělá žena, osamělý muž. Ještě dříve, než se to dítě narodí, tak je vytvořena taková patchworková rodina,“ vysvětlila psycholožka s upozorněním, že asistovaná reprodukce je na obrovském vzestupu.
Dostalo se i na téma „Zvláštnosti ekonomiky patchworkové rodiny“, kterého se ujala daňová poradkyně Veronika Mindlová. Na konkrétním případu rodiče, který má tři děti a zdánlivě dostatečný příjem 59 400 korun čistého, ilustrovala svízelnost jeho situace. „Jedno dítě má v nové rodině a dvě děti z původního vztahu. Na ty mu bylo vyměřeno výživné 10 a 12 tisíc. On ale založil novou rodinu, jeho žena je na rodičovské s příjmem 10 tisíc, mají vzhledem k větší rodině byt 4 + 1. Po zaplacení mandatorních výdajů na zajištění bydlení a výživného mu zbývá pro sebe, manželku, novorozeně a další dvě děti nové partnerky 22 400. Stalo se, že přišel o práci. Vysálo mu to úspory, ale po dvou měsících našel nové zaměstnání. Ale už bohužel jen za 44 tisíc čistého. Říkám ‚jenom‘ přesto, že 44 tisíc čistého je nadprůměrný příjem pro Českou republiku,“ vysvětlila Veronika Mindlová.
Sociální systém započítává výživné dvakrát
Zmíněný rodič si tak není jist, jestli si dvě děti z prvního manželství bude moci brát tak často jako doposud. „Dále si není jist, že bude schopen to výživné zaplatit, když onemocní a příjem mu vypadne. Úspory má vyluxované a druhý rodič výživné snižovat nechce. Ta současná úprava chrání jenom některé děti v rámci té patchworkové rodiny. Pro zlepšení toho systému by bylo dobré, kdyby možnosti v rámci úpravy výživného byly flexibilnější a dovolovaly snížit výživné třeba v rámci předběžného opatření, když u některého z rodičů taková složitá situace nastane. I tohle se projevuje na vztazích. Bavíme se teď o penězích, ale ty mají také značný dopad do psychologické roviny,“ podotkla daňová poradkyně.
Zavedla i řeč na zcela opomíjenou sociální podporu patchworkových rodin. „Setkali jsme se s tím, že se v šetřeních zachytí samoživitel, ale patchworková rodina ne. Sociální systém v České republice je totiž nastavený tak, že výživné je započítáno dvakrát. Jednou u rodiče, který je platí, a podruhé u rodiče, který ho inkasuje. Takže případ zmíněného rodiče z hlediska sociálního systému je horší v tom, že se na něj nekouká jako na někoho, kdo má toho příjmu málo, protože v něm jsou započítány i částky výživného 10 a 12 tisíc korun na děti z prvního manželství, takže na žádné sociální dávky takový rodič nedosáhne,“ zdůraznila Veronika Mindlová.
Kupování si přízně dětí devastuje jejich sociální vývoj
Účastníci konference se shodli na následujícím:
• Kupování si přízně dětí, k němuž dochází v rodičovských sporech, devastuje jejich sociální vývoj. Negativní efekt pocítí nejen děti, ale i jejich rodiny a celá společnost.
• Participace dětí neznamená automatické vyhovění přání dítěte. Je-li úkolem soudu odstínit rodičovskou manipulaci, musejí se soudci i advokáti mnohem více ptát, jak rodiče vychovávají.
• Paušální řešení rodičovských sporů není správné. Ke každému dítěti je třeba přistupovat individuálně.
• Kvůli patchworkovým rodinám není třeba měnit ani upravovat legislativu.
• Patchworkové rodiny násobí klady i zápory běžných rodin. Spousta partnerů v patchworkových rodinách nejásá, děti takových rodin vnímají partnerství jinak než děti z úplných rodin.
Senátorka Daniela Kovářová proto v závěru vyzvala, že je nutné o tématu dále mluvit, zkoumat ho a diskutovat jednotlivé aspekty složitých vztahů v patchworkových rodinách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
