Neděle 28. dubna 2024, svátek má Vlastislav
130 let

Lidovky.cz

Volá Berlín

„Atomausstieg“ neboli opuštění jaderné energie se stává v Německu znovu horkým tématem

Isar 2, jedna ze tří posledních odpojených jaderných elektráren v Německu foto: Reuters

Ceny uranu rostou a lámou rekordy. Novou touhu po energii bez emisí CO₂ pochopily mnohé země. Pouze Německo se tvrdě drží bezjaderné politiky i nadále. Je to únosné? Ptá se nejen veřejnost, ale ozývají se i kritické hlasy z politického prostředí, píše Danuše Siering, naše berlínská dopisovatelka a vydavatelka N&N Czech-German Bookmag.
  16:30

Na podzim 2010 rozhodla koalice pod vedením Angely Merkelové o prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren. Pouhé tři dny po havárii reaktoru ve Fukušimě však kancléřka Merkelová (CDU) vyhlásila 14. března 2011 tříměsíční moratorium, ve kterém prohlásila, že situaci je třeba analyzovat. Jak známo, byl to začátek postupného ukončování jaderné energetiky v Německu. V dubnu letošního roku byly odstaveny poslední tři reaktory.

Další země se však jádra nevzdaly, naopak tato technologie slaví jistý comeback. Nejen Japonsko se vrátilo ke kontroverzní energetické technologii. Ve Švýcarsku například spolková radní Simonetta Sommaruga prohlásila: „Švýcarsko musí v energetické politice najít moudrou rovnováhu mezi bezpečností, zabezpečením dodávek a ochranou klimatu. Jaderná energie je součástí této rovnováhy.“

Danuše Siering

Danuše Siering žije v Berlíně a Praze. Je zakladatelkou galerie Černá labuť, projektu Go Florenc a Česko-německého Salonu. Vydává N&N Czech German Bookmag.

Danuše Siering

Ani Francie se bez jaderné energie nechce obejít, jak vysvětluje prezident Emmanuel Macron: „Jaderná energie je důležitou součástí francouzských dodávek energie. Budeme investovat do rozvoje jaderné energetiky, abychom zajistili naši energetickou bezpečnost.“

Polsko jde ještě dále. Chce postavit nejen několik klasických jaderných elektráren, ale po celé zemi mají vzniknout také malé modulární reaktory „SMR“ (Small Modular Reactor), jejichž výkon se pohybuje kolem 300 megawattů. Společnost Orlen Synthos Green Energy představila prvních sedm lokalit pro své malé jaderné elektrárny, do konce letošního roku má být definováno 20 lokalit. Společné plány společnosti Orlen a vlády počítají s výstavbou 79 malých jaderných elektráren v příštích 15 letech.

Malé modulární reaktory mají budoucnost i v Česku. Pilotní projekt ČEZ má vzniknout v areálu současné jaderné elektrárny Temelín. Na základě toho Jihočeský kraj, společnost ČEZ a její dceřiná firma ÚJV Řež podepsaly memorandum o vzniku jaderného parku South Bohemian Nuclear Park.

„V oblasti jaderné energetiky patříme mezi evropské lídry a tuto výhodu si chceme zachovat i do budoucna. Aktuálně vidíme obrovský bezpečnostní a cenový význam jádra, a i proto chceme hrát velmi významnou roli i v případě malých modulárních zdrojů,“ říká místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Jaderná energie je nejen nedílnou součástí celosvětového úsilí v boji proti klimatickým změnám, ale také důležitou bezpečnostní ochranou země. Pásmu v okolí jaderné elektrárny je věnován nejvyšší stupeň ochrany, ze vzduchu, ze země i z vody. Roztříštěnost obnovitelných zdrojů po zemi naopak vede k vyšší zranitelnosti, množství malých ploch v zemi není možné uchránit (snad i před terorismem) tak jako hrstku vybraných.

Jen německý ministr hospodářství Habeck spoléhá při dodávkách elektřiny na obnovitelné zdroje. Na otázku, zda může zaručit bezpečnost dodávek energie, vicekancléř odpovídá: „Situaci máme pod kontrolou díky vysokým zásobám v zásobnících plynu a novým terminálům na zkapalněný zemní plyn a v neposlední řadě také díky většímu množství obnovitelných zdrojů energie.“ Dává tak jasně najevo, že ukončení výroby jaderné energie považuje za definitivní. „Náš energetický systém bude postaven jinak: Do roku 2030 budeme mít 80 procent energie z obnovitelných zdrojů.“

Vůči Habeckově teorii zaznívají hlasité kritické hlasy. FDP zastává názor, že vyřazení jaderné energetiky je „strategickou chybou v situaci energetické politiky, která je ještě stále napjatá“. Předseda CDU Merz označil pozastávku reaktorů v Německu za „zcela absurdní rozhodnutí vlády“. Také AfD vyzývá k reaktivaci všech fungujících jaderných elektráren a k výstavbě nových „v dlouhodobém horizontu“.

Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) odmítl výzvy FDP, CDU a AfD k dalšímu využívání jaderné energie. „Téma jaderné energie je v Německu mrtvým koněm,“ prohlásil Scholz.

Všechny přední průmyslové země světa na tomto mrtvém koni celkem úspěšně jezdí – a mají často nižší ceny elektřiny než Německo.

Kulturní tip z Berlína: Česko-německá umělkyně Lisa Halada v pražském VNITROBLOCKU