Prostějov bodoval nejen v krajském srovnání, v kategorii otevřenosti samosprávy se umístil ze všech měst republiky na dělené čtvrté až páté příčce se skóre 80 procent. Na předních místech skončil také v oblasti veřejných zakázek se 61 procenty, kde se hodnotila například nediskriminační kritéria nebo konzultace podmínek s podnikateli.

„Radnice si v komunikaci se svými občany a dodavateli nastavila transparentnější mechanismy,“ komentovala výsledky Marie Krutišová, místopředsedkyně protikorupčního spolku Oživení, jenž analýzu vypracoval.

To ale samo o sobě podle ní nezaručuje, že nebude docházet ke korupci, ale usnadní to zapojení lidí do chodu města a zvýší možnosti dohledu a kontroly. Dodala však, že laťka není obecně nastavena nijak vysoko.

Prostějovu se nicméně v podobných srovnáních daří, loni znovu vyhrál v soutěži ministerstva vnitra Přívětivý úřad. Ta hodnotila přístupnost a otevřenost radnic, komunikaci s lidmi, digitalizaci služeb či zapojování obyvatel do věcí veřejných.

Podobně nynější projekt Transparentní Česko hodnotil dostupnost podkladů před jednáním zastupitelstva či zveřejnění harmonogramu zasedání na celý rok, takže si lidé mohou snáze naplánovat svůj program tak, aby se mohli zúčastnit.

Prostějovský rodák Jakub Čech, jenž ještě jako dospívající upozorňoval na nešvary tamního magistrátu, bere hodnocení s odstupem.

„Ke zveřejňování všech těch nepovinných materiálů vedla dlouhá cesta a je to zásluhou vytrvalého tlaku opozice. Nebýt jí, radnice by to sama od sebe zveřejňovat nikdy nezačala,“ sdělil nynější student práv.

„Na druhou stranu oceňuji, že politici a úředníci pochopili, že než vyřizovat desítky dotazů od zastupitelů i občanů, je lepší dokument rovnou vložit na web, aby si jej mohl stáhnout kdokoliv. Což zjednoduší práci i jim. Z celkových výsledků mám ovšem pocit, že Prostějov je mezi slepými jednookým králem,“ míní Čech.

Zpravodaje jako politické kolbiště

Žebříčky měst se věnovaly také radničním periodikům a zastoupení opozice v nich. Z kraje se v přehledu objevily jen Prostějov, Přerov a Olomouc, jelikož výzkum v této kategorii hodnotil jen část samospráv. Nejhůře dopadlo krajské město.

„Překvapilo mne, že podíl ‚hlasu opozice‘ v Olomouckých listech vychází při kvantifikaci jen na 3,5 procenta plochy,“ uvedla opoziční zastupitelka Dominika Kovaříková (SPOLU), jedna ze dvou představitelek mimokoaliční strany v redakční radě.

„Pokud bychom měli brát periodikum jako politické kolbiště, měla by se více vytahovat kontroverzní témata, aby byly vidět různé názory, teď třeba v Olomouci rezonuje parkovací politika nebo otázka sloučení divadla s filharmonií,“ doplnila.

Podle Oživení radniční zpravodaje dlouhodobě sklouzávají k průběžné politické kampani preferující aktuální koalice. Nelze je tedy brát neutrálně, tvrdí spolek, ani když jako v Olomouci neuvádějí v textech stranickou příslušnost.

„Apolitické radniční noviny jsou protimluv. Olomoucké listy referují o politických tématech, byť to veřejnosti ani politikům nemusí být na první pohled zřejmé,“ podotkla za spolek Krutišová s tím, že za prostějovským a přerovským periodikem Olomouc pokulhává v zastoupení opozice v redakční radě.

Zlepšit se chceme, tvrdí náměstek

Prezentace výsledků analýzy se za olomouckou radnici účastnil náměstek pro kulturu a školství Viktor Tichák (ProOlomouc a Piráti).

„Můj názor je, že radniční periodikum musí primárně informovat občany ve smyslu základních fakt, což znamená mimo jiné to, v které dny se vyvážejí popelnice. Oživení však i takové sdělení považuje za politické a měl by k němu tedy být rovněž prostor pro opozici. To se mi zdá zbytečně přísné,“ reagoval.

„Souhlasím ale, že prostor pro opozici by mohl být větší. Podle mne nic nebrání třeba rozhovoru s předsedou klubu či některé komise. Bude záležet na redakční radě. Už jsem navrhoval též změny v magazínu Měníme Olomouc,“ dodal Tichák, podle něhož celkově Olomouc nedopadla špatně.

Mnoho měst totiž sdílí podobné neduhy. „Největší rezervy jsou v kompetencích zakázkových oddělení. O veřejných zakázkách panuje spousta mýtů, například že se musí vybírat podle nejnižší ceny,“ zmínila Krutišová.

„Nebo že se nesmí komunikovat s trhem. Obojí vede k malé konkurenci. Další velký nedostatek mají obzvláště obce v informování o zakázkách malého rozsahu. Paradoxně se dozvíte daleko více o kontraktech ministerstva než vaší obce,“ popsala.

Města, která žebříček pasoval do zadních pozic, zpětnou vazbu oceňují. „Je však důležité si uvědomit, že hodnocení může být ovlivněno různými faktory,“ sdělil vedoucí oddělení kultury a vnějších vztahů šumperské radnice Bohuslav Vondruška.

„Hodnocení rovněž nemusí vždy plně reflektovat realitu všech interních procesů a aktivit, jež město vyvíjí směrem k otevřenosti a transparentnosti,“ odkázal na veřejné pracovní schůzky zastupitelstva konané v různých částech města, stánky takzvané mobilní radnice na různých akcích nebo zisk certifikátu Úřad s úsměvem.