Teprve třetí Čech. Egyptolog Bárta se stal členem prestižní americké instituce

Miroslav Bárta se jako egyptolog a archeolog 30 let zabývá studiem a srovnáváním civilizací, jejich vývojem od vzniku po kolaps. „To, že byl zařazen mezi nejvýznamnější experty akademické sféry, umění, průmyslu, politiky, výzkumu a vědy je pro Univerzitu Karlovu obrovská čest,“ reagovala rektorka univerzity Milena Králíčková.

„Česká egyptologie a její vědci dlouhodobě ukazují světu, že patří mezi špičku tohoto oboru. Objevy v Abúsíru a egyptské Západní poušti, stejně jako jeho teoretická práce o vývoji a zániku civilizací zapisují profesora Bártu a s ním i Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy do skvělé historie lidského bádání,“ dodala rektorka.

Krize v Egyptě? Když lobbisté kdysi ovládli stát, říká egyptolog Bárta

Slavnost pro nové členy

Americká akademie nominovala Miroslava Bártu do svých řad letos na jaře. Byl ve skupině například s nositelkou Nobelovy ceny za chemii Emmanuelle Charpentier, rektorkou Harvardské univerzity Claudine Gay, podnikatelkou a první afro-americkou bilionářkou Sheilou Johnson, indicko-britským spisovatelem žijícím v New Yorku Salmanem Rushdiem nebo americkým hercem, režisérem a producentem Laurencem Fishburnem. Dvoudenní slavnostní uvedení nových členů se konalo nedávno v Cambridge, kde akademie sídlí od svého založení.

„Oznámení o udělení členství v Americké akademii umění a věd pro mě bylo na jaře naprostým překvapením, vůbec jsem netušil, že mě skupina členů navrhuje. Je to velké ocenění, myslím, že z Česka tam mnoho lidí není. Přiznávám, že jsem se do Bostonu na slavnostní vyhlášení nových členů hodně těšil,“ říká Miroslav Bárta.

„Nevěděl jsem, co mě tam čeká, a o to zajímavější vlastně celý slavnostní víkend byl, protože se sestával z několika akcí. V pátek se konalo debatní fórum a slavnostní zahájení s následnou recepcí, kde se člověk mohl potkat skutečně s velkými jmény, která vstupovala do akademie tento rok. Povídat si s nimi pak bylo možné i v sobotu, kdy se konala podobně velká snídaňová párty přímo v sídle akademie kousek od kampusu Harvardské univerzity a celé to vlastně vrcholilo odpoledne, kdy proběhlo slavnostní uvedení nových členů, které trvalo necelé tři hodiny,“ popisuje egyptolog průběh slavnosti.

Zaujal výzkum civilizací

Z českých osobností doposud byli čestnými členy Americké akademie de facto jen Jaroslav Heyrovský a Václav Havel. Několik dalších má pouze český původ.

Jak se stal členem instituce, která je pro Američany natolik důležitá, že své prestižní univerzity posuzují i podle toho, kolik mají ve svých řadách členů právě z této akademie, letos i Miroslav Bárta?

„V oznámení o zvolení se důvod samozřejmě nepíše. Ale vzhledem k poslání akademie a její prioritě na veřejný dopad práce každého člena si myslím, že jsem byl zvolen za tu část práce, která se týká obecných úvah o vývoji civilizací, jejích zákonitostech. Když se rozhlédneme kolem sebe, snadno zjistíme, že velká část současných krizí a konfliktů má historické a společenské pozadí. Takže naléhavost společenskovědního bádání objektivně strmě roste. Bez něj současné problémy nemáme šanci dlouhodobě vyřešit. Stejně tak bez něj těžko vytvoříme stabilnější svět,“ vysvětluje Miroslav Bárta.

Civilizace samy páchají sebevraždu. Ale vždy je cesta dál, říká egyptolog Bárta

„Velkým zážitkem bylo promluvit si s lidmi, které běžně nepotkáte, protože jsou odclonění svými agenturami. Pro mě vědomí toho, že jsem ve společnosti opravdu velkých osobností, aniž bych to vztahoval na sebe bezprostředně, je prostě velká čest a moc si toho vážím, tím spíš, že jsem to celé mohl prožít se svou partnerkou Olgou. A jako bonus chceme poděkovat za nečekanou gratulaci „Bostoňákům“ prof. Igoru Lukešovi z Bostonské univerzity a manželům Pomahačovým (pozn. red. - Bohdan Pomahač je český plastický chirurg, který provedl první úplnou transplantaci obličeje v USA),“ dodává Miroslav Bárta.

Americká akademie umění a věd Byla založená v roce 1780 během války za nezávislost Johnem Adamsem, Johnem Hancockem a 60 dalšími učenci, kteří věděli, že nová republika bude potřebovat instituce schopné shromažďovat vědce a znalosti pro rozvoj země a veřejného blaha. Mezi její první členy patřili například Benjamin Franklin a George Washington. Jde o čestnou organizaci, která dnes sdružuje nejvýznamnější osobnosti z celého světa z oblasti vědy, politiky, kultury a byznysu. Zároveň působí jako výzkumné centrum, v němž lídři z různých oborů řeší otázky a úkoly, které jsou stěžejní pro rozvoj světa. Pečuje o hodnoty, jako je prosazování obecného dobra a demokratických ideálů, klade důraz na zvýšené využívání znalostí, zachování nezávislosti a podobně. Sídlí v Cambridge ve státě Massachusetts. Od svého založení měla 14 500 členů. Byly mezi nimi například i přírodovědec a zakladatel evoluční biologie Charles Darwin, fyzik Albert Einstein nebo další z prezidentů, Thomas Jefferson. Z českých elit byli čestnými členy Jaroslav Heyrovský (v roce 1933) a Václav Havel (2001). Zdroj: https://www.amacad.org