Na českém trhu je první robotický traktor bez řidiče

Ten je dobrý tak na ty nekonečné lány polí v USA a Rusku. Na ta 30ha políčka v ČR, se moc nehodí.

Poděkujte za ten "dar" zeleným.

Je to obráceně. Za "dar" velkých lánů je třeba poděkovat (spíše by je bylo třeba potrestat) komunistickým kolektivizátorům a v jejich stopách kráčejícím velkoagrárníkům. Ti to podělali a podělávají. Dělení polí je nápravné opatření, aby půda - a dnes už spíš jenom zemina - nemizela v rybnících a přehradách či v moři, když by nás měla živit přece tady, ne?

To to proboha plácáte za bláboly ? Po revoluci se začalo vracet spousta pozemků a dodnes se ani na jednom nehospodaří, rostou tam maximálně šťovíky ! Kolik těch zemědělců asi tak je ? Ta velká kolektivizace alespoň měla smysl a pěstovalo se všechno co živivilo republiku ! Ty lány co se Vám nelíbí alespoň fungují a něco se na nich pěstuje a živí nás to. Malinká políčka pár malinkých zemědělců přinese akorát tak kulové, každý si hraje na svém písečku a stát z toho nemá téměř nic. Drobní zemědělci už nepěstují na těch Vašich malých pozemcích už téměř nic, pár malinkatých políček s obilím aby koně měli co žrát, víc nic ! Na zbytku těchto malých polí se akorát seká tráva, protože zemědělci dostanou za to dotace ! Takže zkrátka z toho republika nemá nic !!! Proto ať ty lány jsou dál, mají rozhodně větší smysl než na malých pozemcích sekat jenom trávu !

Tak ona ta rozumná míra bude někde mezi, ale je fakt, že ti nejdrobnější co zemědělčí při práci jen hoblují traviny a berou dotaci jako přilepšení k živobití. Přírodě ani zemědělství to nedává vůbec nic.

Tak teď si nejsem jistý, jestli neplácáte vy? Skoro bych myslel, že ANO :-)!
Slyšel jste někdy o mimoprodukčních funkcích půdy a jejich úpadku? Máte představu o erozi, erozní ohroženosti a miliónech tun půdy splavovaných do rybníků a přehrad, aniž by za to kdo nesl zodpovědnost? Úpadek biologických složek krajiny v souvislosti s obrovskými lány a periodickým postřikem pesticidů jste stihl zaznamenat?

Co má z toho republika :-)? To jste mě pobavil, tedy. Co má třeba republika z degradace půd, zanášení vodních nádrží, z technických plodin krmících bioplynky, z pesticidů ve vodách, ze ztráty schopnosti půd zadržovat vodu? To by mě fakt zajímalo...

Na čem se těch 5 milionů, o které je dražší než 115 kW klasický traktor, ušetří ? Kolik jich obsluha při našich malých a členitých výměrách zvládne převážet z pole na pole, aby se to ušetřilo na mzdě ? A když operátor a různý servis kolem toho jsou jiná mzdová kategorie než traktorista a instalace dat náklady navíc. Jak si poradí s překážkami typu skruž, sloup, kameny, zvíře, člověk ? Lidský faktor chybuje, ale čidla taky a myslím, že nejsou tak operativní jako člověk. Pokud by tohle měl řešit na dálku operátor, tak mi uniká smysl robotizace. Který mi ale uniká stejně, protože já nechci, aby za mě pracoval robot :-)

Zase ten český "TONEJDELIZMUS". Tesla už jezdí sama a chytrý vysavač se židli také dokáže vyhnout. Pokud by naše legislativa s prominutím dovolila, tak operátor může řídit traktorů třeba deset z kanclu. Je jasné,že takový traktor nebude orat hroudy v podhůří, ale v Polabí či na Hané.

I tam musí být pouze ta 30ha pole.

No ba a schyluje se na 5-10 ha.

I desetihektarové pole je ještě obdělatelné velkou technikou, problémem jsou spíše nevyhovující mostky a nájezdy na takto vzniklé pozemky.
Spíše mě děsí představa 10% ponechání polí úhorem, což je jeden z návrhů.

No pokud se pěstuje řepka na palivo a kukuřice do bioplynky není to horší?
Těch 10% by se dalo skousnout za předpokladu, že péče o plochu bude dělená na 3x, že bude dotovaná jako vícepráce (ztráta pro zemědělce) a pro sklizenou biomasu je využití (dobytek...).

Obdělatelné le leccos, ale za jakou cenu?
Naši zemědělci budou platit krvavé peníze, když budou chtít konkurovat těm, kteří ráno dopraví takový traktor na pole a na konci směny ho z hotového obdělaného pole stáhnou na další.

Tak samozřejmě, to je druhá a podstatná věc.

To je přirovnání :-)) Chytrý vysavač mám. Vyhne se překážkám tak, že do nich narazí a potom objede. Jsem si představil, jak tak jezdí ten traktor ...:-)) Dochází vám, jak by těch 10 traktorů přemísťoval ? Časově sladit to nejde, protože to není výroba u pásu, takže by tam muselo být v pohotovosti několik lidí a aut. Práce a náklady se prostě víceméně jen někam přemistí. Jako v jiných různých výrobách včetně zemědělských.

1*

No ono se nikomu nechce pracovat a zejména ne těm, co mají jinou kulturu...

A hlavně: kde máme to tolik potřebné citlivé hospodaření, spolupráci zemědělce s kulturní krajinou a tak?

Jako zajímavost určitě dobré, ale pro praxi v této podobě ne moc použitelné. Tady nejde o to, že se bude pohybovat na 30 ha polích. Těch 30 ha je dost velká výměra i pro 600 koňové pásové tahače, jde spíš o to, jak zde psal p. Zeman, že celková obslužnost překračuje náklady normálního stroje s obsluhou.
Dále- 115 kW je na dnešní závěsnou techniku moc málo, dále , pokud kupříkladu by takový traktor pracoval s kompaktorem a projel vlhkým místem, kdo bude čistit ucpané válečky? Pokud pojede s postřikovačem a projede nad prázdným místem v porostu, třeba konkrétně v řepce, tak většinou ani čtyři
senzory neudrží ramena a pak musí okamžitě reagovat traktorista manuálně, aby ta ramena prostě neutrhl. Tam bude reagovat operátor? Dost silně pochybuju a tak bychom mohli jít dál.
Osobně vidím těžiště robotiky spíš v ovocnářství, zelinářství, chmelnicích, ale při klasických polních pracích ne.

Přesně jak píšete. Zasekávají se kameny, organická hmota něco ucpává, něco se zalepí, něco rozbije...
A spousta bloků je menších než 30 ha... V Holandsku to musí být teprve sranda akce...

Tak je to první verze. průkopníci to musí začít používat, vychytat problémy a teprve potom s eto může rozšířit a být ekonomické.
případně zjistit, že to je slepá ulička, že lepší bude hejno pozemních dronů, každý s výkonem pár jednotek kilowat.

Já vidím robotiku zase spíše v drobných strojích v biozemědělství. Plečka s kamerou a umělou inteligencí, která jezdí po poli a vše co není cílová rostlina usekne.
Co se týče nasazení robota při zpracování půdy, tak by asi bylo nejefektivněší jich mít víc, třeba tři a mít člověka, který bude přejíždět a kontrolovat je. Ty stroje nemusí být tak velké, protože zase nejsou unavení. A co se týče chyb, tak ty dělají i lidé.
Kam si myslím, že to zatím nejde nasadit vůbec to jsou pícniny a sklizeň. Navíc teda ale vůbec netuším, jak je to s bezpečností.

Tak nevím. Hospodář už zřejmě na půdu, kde hospodaří, skoro ani nevkročí. Vztah hospodáře ke své půdě, který se nebezpečně vytrácel od dob kolektivizace a který s sebou nesl i necitlivé přístupy, s následnou erozí a úpadkem organické složky půd...tak tento vztah už prostě nebude vůbec.
Také omílaný argument starostů na venkově, že potřebují peníze na podporu lidí, co se jim stěhují pryč, protože tam nemají práci, bude asi trvat, protože práci ztratí další rodiny... Ta první vlna první pracovníků v zemědělství byla nahrazena pesticidy a velkou technikou na velkých lánech.
To nejdůležitější, co potřebujeme v naší krajině udělat, tedy zmenšit velké lány a nastolit citlivější hospodaření, holt zase nepůjde, protože když vám stát (na vaše přání) zadotuje ty velké drahé mašiny, přece dá rozum, že je nemůžete jen tak přestat používat, ne?
No, ale zase je to dost drahé, jsou na to dotace a velkoagrárníci si to pochvalují, tak to jsem moc rád.

Víte, to donekonečna omílané zmenšení lánů není všespásné. Samozřejmě, pokud ta pole měla okolo 100 a více ha, tak budiž, i když naproti tomu lze postavit fakt, že v USA, Kanadě i na té Ukrajině jsou velké lány běžné.Ono jde o to, JAK se na té půdě hospodaří, pokud se střídají plodiny a je přísun organické hmoty, jedno zda formou hnoje či víceletými plodinami, tak vám garantuji, že takové, i když velké pole bude v daleko lepší kondici jak pole malého soukromníka, který na něm s bídou točí tři plodiny.
Co se vztahu k půdě týká, to s vámi souhlasím, ale je to vývoj a nejen u nás.

Ono je to zmenšování donekonečna omílané, jak píšete, ze dvou důvodů:
1/ délka svahu (velikost plochy) je nejdůležitější faktor pro erozní ohroženost a
2/ omílat se omílá už minimálně 40 let, ale nic se celkem nestalo
Takže bez toho omílání, které ani mně nedělá radost, to asi ještě dlouho nepůjde.
Pak jistě záleží na typu půdy (struktura, hloubka) a na sklonu pozemku a tak. Naše podmínky s Kanadou a Ukrajinou srovnávat nemůžeme, bych řekl :-).
A jasně, strašně moc záleží na způsobu hospodaření. Jenže to je dneska - až na čestné a obdivuhodné výjimky - bídné a bez vůle ho zlepšit. No a v téhle situaci dávat do hry ty popisované stroje a nesnažit se alespoň zmenšit ty pozemky...
Za sebe nějak ten vývoj nevidím dobře...

Vidíte, částečně jste si odpověděl sám a dobře- záleží na sklonu a půdních podmínkách. Protože na těžkých půdách s promilovým sklonem je zbytečné zmenšovat, to pak již zavání tupostí a takových polí je u nás hodně. Sám jistě vidíte, že mezi takovými poli je většinou 24 m přerušovací pás, osetý trávou, aby se dobře udržoval. Na co takové opatření? Pouze aby se vlk nažral a koza zůstala celá, nehledě na to, že vzniknou dvě zcela zbytečné souvratě navíc.
Ono celkově to hospodaření odráží zájem státu o zemědělství, který je v podstatě nulový, přes všechna velkohubá prohlášení a tudíž se pěstuje to, co nese alespoň nějaký zisk.

No, úplnou tupostí to zmenšování polí s malým sklonem ale vůbec nemusí zavánět. Pokud je tam utužené podorničí a nízký obsah humusu, není těžké doložit sekundární zamokřování částí velkých pozemků a erozní problémy. O retenci srážek v půdě pomlčím.
Samozřejmě souhlasím s tím, že vše je třeba dělat s rozumem a nikoli paušálně. To je bez diskuse. Každopádně eroze je silná na zhruba polovině vší půdy a nad tím prostě nejde mávnout rukou...
Zájem státu... to je na diskusi... Zájem státu určují v rozhodující míře sami zemědělci, což je, myslím zásadní problém, protože u většiny velkozemědělců převládá snaha orientovaná primárně na zisk a úpravu dotací...

Můj názor je ten, že budiž, ale místo ušetřené obsluhy s průměrným platem
musejí zaměstnat IT pracovníka s platem 2-3x vyšším a nejlépe dva, když by
jeden v době polních prací omarodil. Potom i případná porucha elektroniky,
na kterou nebude stačit vlastní IT pracovník a zaplatí drahý servis včetně
dojezdu odborníka až z výrobního závodu. Pak mohou nastat mimořádnosti, jako zapadnutí do bláta, mechanické poruchy ke kterým bude muset dorazit
obsluha tak jako tak a nebo pouhé drobné problémy, jako zaklesnuté kameny
atd. do závěsných zařízení. Takže stroj bude sice po poli jezdit sám, ale
IT pracovník+ pracovník údržby a ten kdo provede přesun z a na pole budou
čekat v autě u pole, až to stroj "sám" poorá , povláčí a zaseje. Je to
jako dnes v jiných oblastech ZBYTEČNÉ elektronizace, kde jsou PC pouze
záznamem dat s duplicitou v písemné podobě bez praktické úspory času a
nákladů na obsluhu, ba právě naopak. Z mistra dohlížejícího na kvalitu
práce je dnes operátor PC, který zapisuje kdejaký prd a ani neví , co
kdo a jak dělá. Nemá čas na svoji práci kvůli evidenci, kterou kdysi
zvládl tužkou v zápisníku, který nosil v kapse při kontrole živé práce.
Určitě mne hned zkritizují ti, co je IT živí a ti, co raději sedí v
teple u PC, místo zvednout zadek a kontrolovat kvalitu práce přímo
v terénu. Elektronizace se stala modlou a zcela nadbytečnou v mnoha
činnostech, ale říci, že císař pán nemá nové šaty, ale holé pozadí,
se prostě nehodí. Povím vám vlastní zkušenost s moderními vlaky,
kde elektronika hlídá i WC a v případě poruchy to zvládne obsluha
pouze tak, že zavolá pomoc. Kdysi měla obsluha sadu základního
nářadí a prkotiny ihned odstranila. Ale to byla obsluha náročně
vyškolená a ne jako dnešní rychlokvašky, které sice předpisy
zvládají, ale neodstraní ani banální poruchy. Ony to ale ani
neumí a nebo dokonce nesmí! Od toho je servis a vlak nahradí
při poruše autobus. Každá elektronika by měla mít i záložní
řešení a ne takové, jako třeba u poruchy klimatizace stojící
soupravy v horkém letním dni, kdy neotevíratelná okna můžete
leda vymlátit kladivem( samozřejmě pokud tam je). Tak nějak
to bude s plně automatizovaným traktorem, když přestane být
funkční kvůli přerušenému kontaktu v nějaké elektronické
součástce a přitom zbytek bude funkční, ale nepoužitelný.
Prostě další produkt spotřebního průmyslu závislý na výrobci
a jeho servisu. Říká se tomu připoutání zákazníka k výrobě,
protože pouze ona disponuje servisem a náhradními díly.
Celková cena výrobku je tak navýšena o servis atd., ale
výsledný efekt je často ekonomickým propadákem a proto to
zvyšování nákladů všude, kam se podíváme. Ono ta drahá
zařízení, drahý servis a dobře placenou obsluhu musí někdo
zaplatit a hádejte kdo? No přece zákazník!