Z parlamentu sice po osmi letech vypadli neofašisté z Kotlebovy ĽSNS a těsně se nedostali ani jejich nástupci z Republiky, radikální část politického spektra ale nezůstane bez reprezentace. Kvůli preferenčním hlasům se z klubu SNS stal „pytel blech“, což dostalo předsedu Andreje Danka do kritické situace. Musí balancovat mezi svou stranou i subjekty, které reprezentují zvolení poslanci. Problém hodlá vyřešit tak, že část z nich vyšle do vlády.

Analýza Bratislava 6:20 25. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mnozí o tom na Slovensku v předvolebním období mluvili, jen málokomu se to ale povedlo. Šéfovi Slovenské národní strany (SNS) Andrej Dankovi se podařilo spojit různé alternativní, národovecké a radikální proudy na krajní pravici. Za toto spojení ale nakonec zaplatil.

Zaměřil se na influencery, kteří dokázali zmobilizovat své fanouškovské bubliny a pomohli dostat SNS přes pětiprocentní hranici, mnozí z nich přitom v minulosti kandidovali za Kotlebovu ĽSNS. Díky preferenčním hlasům ale přeskákali loajální Dankovy spolustraníky.

Slovenská strana SNS ustoupila prezidentce Čaputové. Na ministra životního prostředí navrhuje Tarabu

Číst článek

„Kádrová politika předsedy SNS Andreje Danka je podobným vtipem, jako když při sestavování předvolební kandidátky usiloval posbírat z ulice směs pravého i levého extrému, od fašizoidních živlů až po stalinistickou KSS (komunisty mu nakonec Taraba vymluvil),“ glosoval Dankovy personální potíže šéfredaktor deníku Postoj Martin Hanus.

Šéf dnes nejmenší parlamentní strany zatím totiž zůstal ve svém poslaneckém klubu osamocený. Vedle něj jako jediného straníka SNS se do parlamentu dostali tři zástupci strany Život, další trojice z Národní koalice, bývalý člen strany Vlast a duo spojené s alternativní internetovou televizí Slovan.

Danko tak zažívá málo vídanou situaci, při které musí uspokojit všechny frakce svého poslaneckého klubu, aby zůstal soudržný. Pokud v tom selže, bude Ficova vláda mimořádně vratká. V této chvíli totiž disponuje 79 hlasy ze 150. Jakmile ji čtyři poslanci zradí, ztratí většinu.

To se projevuje při ministerských nominacích, na které má SNS nárok. Na kulturu vysílá Martinu Šimkovičovou z dua TV Slovan, na životní prostředí chtěl původně šéfa Národní koalice Rudolfa Huliaka, ale když jej prezidentka odmítla jmenovat, nahradil jej šéfem strany Život Tomášem Tarabou.

Kromě toho musí Danko uspokojit i svou stranu, která se sice po jednom volebním období mimo parlament vrátila, avšak takřka bez poslaneckého zastoupení. I proto vyšle na nově založený resort cestovního ruchu a sportu stranického místopředsedu Jána Krišandu.

Soudržnost klubu

Z poměrů v klubu SNS nejsou vládní koaliční partneři Smer a Hlas nadšení. Zvláště ve straně Petera Pellegriniho (Hlas) jsou obavy ohledně názorů jednotlivých radikálů, kteří se do parlamentu „prokroužkovali“ v rámci kandidátky SNS. Mnozí z nich narušují trojkoaliční konsenzus na členství v EU a NATO.

Velkou otázkou bude i soudržnost klubu, předseda nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka jej označil za „partičku dezinformátorů“.

Šéf SNS Danko už v rámci povolebních vyjednávání řekl: „Za žádného politika ruku do ohně nedám.“ O jednotu klubu se ale bude dle svých slov snažit. Pomoci by mu v tom mohl tzv. klouzavý mandát.

Když je totiž třeba v Česku zvolený poslanec jmenován členem vlády, zůstávají mu oba posty. Na Slovensku je ale zavedený klouzavý mandát, který funguje tak, že když je poslanec jmenován ministrem či státním tajemníkem (náměstkem), jeho místo v parlamentu zaujme náhradník, kterému poslanecké křeslo uniklo.

Díky klouzavým mandátům může Danko upevnit pozici v poslaneckém klubu tím, že některé jeho členy vyšle do exekutivy a za ně nastoupí náhradníci. Dle koaliční smlouvy má SNS nárok na tři ministry a celkem až na devět státních tajemníků. Jejich šikovným obsazením může Danko zcela změnit ráz poslaneckého klubu a uspokojit i své spolustraníky.

„Čas od času se podobný typ ‚exotů‘ nebo ‚maskotů‘ do parlamentu dostal, naučili je hlasovat a zdůraznili jim, ať jsou zdrženliví. Nikdy se ale nedělo, že by je posílali do exekutivy. Tam naopak vždy mířili lidé, kteří působili alespoň navenek formálně. Teď jako kdyby na to SNS rezignovala. Pro Dankovo politické pohodlí mu nebude svaté vůbec nic,“ zhodnotil situaci komentátor SME Peter Tkačenko.

Ficův vládní bizár? Traumatizované Slovensko čekají další dramata, tipuje novinářka

Číst článek

A kam se poslanci zvolení do klubu SNS můžou „upíchnout“? Ministry budou Šimkovičová s Tarabou, Štefan Kuffa před volbami avizoval ambici stát se ministrem zemědělství nebo školství, mohl by tak na jeden z resortů zamířit jako státní tajemník.

Rudolf Huliak by se mohl spokojit se stejným postem na životním prostředí, na kulturu by jako státní tajemník mohl zamířit Roman Michelko. Jen takové přesuny by v poslaneckém klubu SNS uvolnily pět míst pro náhradníky.

Na poslanecké mandáty už ve frontě čekají místopředseda SNS Milan Garaj, Miroslav Radačovský (europoslanec za ĽSNS) a jeho asistent Adam Lučanský, Karol Farkašovský (SNS), Dagmar Kramplová (SNS), Ján Krišanda (SNS) či Zdenko Čambal (SNS). V podstatě tedy čím více lidí z aktuálního poslaneckého klubu vyšle Danko na ministerstva, tím více vlastních loajálních lidí se mu posune do parlamentu.

Politolog Radoslav Štefančík ale varuje před tím vysílat do vládních funkcí konspirátory a extremisty. „Danko by si měl uvědomit, koho do těchto funkcí nominuje. Jsou to lidé, kteří budou mít za dané resorty odpovědnost po celé čtyři roky a ministerstva tím budou trpět.“

‚Tarabovci‘

Se svými názory z kampaně bude Fico v Evropě osamocený, míní slovenský ministr zahraničí

Číst článek

Klíčovou pozici v poslaneckém klubu má zatím trojice ze strany Život Tomáš Taraba, Štefan Kuffa a Filip Kuffa, kteří byli poslanci už v minulém období, když se do parlamentu dostali na kandidátce Kotlebovy ĽSNS. Tehdy ale v klubu neofašistů vydrželi jen tři měsíce, než ho opustili pro mocenské neshody.

Během zbytku volebního období se trojice přezdívaná „tarabovci“ stala v parlamentu často klíčovou pro prosazování vládních i opozičních návrhů. Když ztratila vláda Eduarda Hegera (ex-OĽaNO) většinu, pomohli jí, když zase potřeboval něco prosadit Ficův Smer, dohodli se i s ním.

Z Taraby se stal schopný zákulisní vyjednavač, který je mimořádně populární na facebooku. „Je to racionální a cílevědomý člověk. Komunikačně podstatně schopnější, než je Danko,“ popsali jej Denníku N zdroje z jeho politického i osobního okolí.

I proto dává Dankův strach o poslanecký klub i celou stranu smysl. Již dnes je Taraba v rámci poslaneckého klubu daleko silnější, pokud se se svou stranou Život spojí s SNS, mohl by se stát velmi silným hráčem i uvnitř této tradiční strany.

„Pokud bude chtít mít Fico stabilní vládu, bude muset uzavřít dohody s politikem, který skutečně ovládá poslanecký klub SNS. Tím určitě není Danko, ale Taraba,“ uvedl například exposlanec SNS Anton Hrnko.

Štefan Kuffa i jeho syn Filip jsou také důležitými postavami slovenské krajní pravice. Jen tři dny před volbami stáli před okresním soudem v Kežmaroku. Jsou obžalováni z nebezpečného vyhrožování za to, že fyzicky napadli a vyhrožovali farmářovi z východního Slovenska.

Duo z TV Slovan

„Andrej Danko měl jako jediný otevřenou kandidátku, na které můžete být jako nezávislý poslanec. To mi vyhovuje,“ vysvětlovala televizní moderátorka Martina Šimkovičová, proč kandidovala za SNS.

I ona už má za sebou parlamentní zkušenost, když ji v roce 2016 zvolili na kandidátce hnutí Borise Kollára Sme rodina. V poslaneckém klubu ale vydržela jen čtyři měsíce.

„Šimkovičová odešla z Markízy po soukromém skandálu a je taková neřízená střela. Když se dostala minule do parlamentu za Sme rodinu, tak si hlasovala, jak chtěla, a byla těžko zvládnutelná,“ popsala komentátorka SME Zuzana Kepplová.

Své aktuální fanouškovské i voličské publikum si vybudovala na internetové televizi Slovan, která získala popularitu během koronavirové pandemie. „Jde o dezinformační prostor pro konspirátory a politiky z Republiky, ĽSNS, Smeru či SNS,“ uvádí Denník N.

Do parlamentu se díky kroužkům dostal i spolumoderátor Šimkovičové z TV Slovan Peter Kotlár. Občanským povoláním ortoped patřil během pandemie k lékařům, kteří se veřejně stavěli proti očkování.

Ještě před volbami sám přiznal, že je v mnoha politických tématech nedovzdělaný. „Ale proč bych se doučoval věci, když je třeba zpevnit základy. Ostatní ať si řeší ostatní, já budu pracovat na odhalení otrav člověka – jedy, vakcíny, chemtrails, 5G, toxický mainstream, toxické povahy, zlost, závist, žárlivost, touha po moci, slávě či majetku,“ vyjmenoval oblasti svého zájmu.

Huliakova Národní koalice

Mezi navrženými jmény nových ministrů Ficovy již čtvrté vlády vzbudil největší pozdvižení Rudolf Huliak, předseda Národní koalice. Jako vlivný člen myslivecké lobby se během léta zviditelnil kritikou medvědů, o nichž mluvil jako o biologické zbrani EU.

Čaputová by asi chtěla zablokovat celou Ficovu vládu, ale nemůže. Vztahy mají nepřátelské, soudí politolog

Číst článek

Strašil také tím, že se měla na Slovensku konat v souvislosti s válkou na Ukrajině masivní mobilizace. Kromě zpochybňování klimatické změny či globálního oteplování dlouhodobě útočí na ochranáře přírody nebo LGBT+ lidi, chtěl také zrušit status národních parků.

Prezidentka jej do funkce odmítla jmenovat, na ministerský post si tak musí nechat zajít chuť.

Předseda KDH Milan Majerský o Huliakovi řekl, že „se nejen spolupodílel, ale přímo vytvářel“ slovenskou dezinformační scénu.

„SNS už nemá tak silná jména jako dříve. Bez zástupců Národní koalice by se do parlamentu nedostala,“ řekl Huliak v reakci na volební výsledky.

O otázce členství Slovenska v EU a NATO chce Huliak iniciovat referendum. Jeho kolegové z Národní koalice jdou názorově ještě dál. Policejní generál ve výslužbě Ivan Ševčík ještě na začátku září říkal, že by chtěl okamžité vystoupení ze Severoatlantické aliance. „NATO považuji za nástroj agresivní politiky USA,“ vyhlašoval před volbami.

A dle třetího člena Národní koalice v parlamentu Pavla Ľuptáka je členství Slovenska v NATO problémem pro zachování míru. „NATO si musí uvědomit, že nemůže zatáhnout země východní Evropy do války, což se svým způsobem připravuje a chystá,“ popsal v den složení poslaneckého slibu.

Roman Michelko

Poslední z desítky poslanců Roman Michelko, politický komentátor známý hlavně v dezinformačních kruzích, v minulosti dělal asistenta poslancům z Mečiarovy HZDS nebo Smeru, v minulých volbách v únoru 2020 kandidoval za národoveckou stranu Vlast Štefana Harabina.

Další nenávistné útoky proti queer lidem se nedají vyloučit. Situace je alarmující, říká právnička

Číst článek

Fico se ho v minulosti také snažil dostat do správní rady slovenského Ústavu paměti národa, po kritice jeho nominaci ale stáhl. Michelko se mimo jiné zviditelnil výroky obhajujícími válečný klerofašistický Slovenský štát. „Je třeba vnímat i jeho pozitivní stránky,“ řekl a navrhl dekriminalizovat tehdejšího prezidenta Jozefa Tisa.

Politicky se chce zaměřit na oblast médií a kultury, například chce reorganizovat veřejnoprávní média. „Jsem za vyvážené politické a společenské diskuse proporčně zastoupené všemi společensko-politickými názory včetně národněsociálního,“ přeje si.

Podle šéfa katedry politologie na Filosofické fakultě Univerzity Komenského Erika Láštica je složení klubu SNS ukázkou fenoménu „digitálních kandidátů“, jak popsal pro Aktuality.sk. „Úspěch měli kandidáti s obrovským výtlakem v digitálním prostředí, hlavně na sociálních sítích.“

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít