V ČR si něco podobného zatím nedokáže představit, připomněl na příkladu obtížnosti zavádění i lesních školek. „Legislativa nám některé věci neumožní zavádět v praxi. Například farma, která funguje jako domov pro seniory, je typ zařízení, který jsme viděli v Německu. Zejména pro současné seniory se to jeví jako velice zajímavý koncept,“ uvedl na konferenci o sociálním zemědělství Moudrý.
Nejde podle něj o klasické zemědělské podniky. „Je to v první řadě domov pro seniory, kteří tam žijí a občas se dle svých možností a ve spolupráci s lidmi, kteří o ně pečují, zapojují do zemědělských aktivit,“ dodal. Samozřejmě se po seniorech podle něj nechce, aby se ohýbali k záhonkům, ale některé typy manuální práce podle něj pomáhají jak psychickému, tak fyzickému zdraví starších spoluobčanů.
Stát dumá nad reformou veřejného stravování, sám si ji ale ničí rozpočtem |
Výhodou školky na farmě je pak podle něj kromě samotného zabavení dětí i to, že se rodiče často stávají automaticky zákazníky daného farmáře a zároveň se dětí učí, že vejce nepocházejí z regálu v samoobsluze, ale od slepic. „V našich podmínkách je to ale nerealizovatelné,“ podotkl s tím, že ministerstvo školství podobné myšlenky pravidelně odmítá, například i z bezpečnostních důvodů.
Podle něj ale už i v ČR fungují i provozy zaměřené primárně na děti. Jedním je například Jihočeské zemědělské muzeum v Týnu nad Vltavou, kam podle něj jezdí o víkendech s dětmi maminky i z Českých Budějovic.
Aktuálně se projednává v Legislativní radě vlády zákon o sociálním podnikání, který mimo jiné zavádí také termín sociální farmy. Právě jeho vymezení ale podle Ondřeje Závodského z ministerstva práce a sociálních věcí radě vlády nelíbí, očekává ještě jeho změny. Očekává však, že by přesto norma mohla začít účinkovat od ledna 2025.
