V roce 1918 chodilo na plzeňské plovárny přes tisíc lidí denně, říká historik
Zajímavosti z období kolem roku 1918 v Plzni a okolí si připomínáme s Tomášem Bernhardtem u příležitosti 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky.
Ne každá domácnost byla vybavena koupelnou, k tomu sloužily městské lázně, které se ale potýkaly s nedostatkem uhlí. V létě praskaly ve švech plovárny.
Nedostatkovým zbožím byla mouka a v hospodách si píval "pivolín", tedy náhražka piva, protože chyběl ječmen. A lampy svítily sporadicky, protože plyn by drahý.
Tomáš Bernhardt popsal ve vysílání i tehdejší kulturní život: "Bylo divadlo, koncerty, problémem byly zábavy a tancovačky. Na to se úřady koukaly nevraživě, když se někdo v tak těžké době bavil."
Poslechněte si další historické zajímavosti o shromažďování barevných kovů, o známých plzeňských osobnostech té doby nebo o návštěvě prezidenta Masaryka v Plzni v roce 1919.
Související
-
Na šest zmařených mladých lidských životů můžete vzpomenout, až půjdete Koterovskou ulicí
Ke konci první světové války se přímo v Plzni odehrála tragédie. Tragédie, která byla v důsledku naprosto zbytečná. Došlo k ní 21. června roku 1918 na Koterovské třídě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
