Ruce za zády a ticho! Cítí se ještě dnešní děti ve škole jako v kleci?
Pražská galerie Atrium Žižkov na začátku října zahájila výstavu Ruce za zády a ticho. Výstava je další ze série edukačních výstav, tentokrát se zaměřuje na vývoj a proměnu školství. Oslovení umělci Hynek Alt, Jiří Kovanda, Jaro Varga, Jan Zdvořák a Kolektiv Prádelna do svých děl projektují vzpomínky na školní léta a snaží se hravým a zároveň provokativním způsobem upozornit na menší či větší nedostatky českého školství. Kurátor výstavy Ondřej Horák sepsal pro rubriku Za oponou úvahu nad jeho minulostí i současností.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Vy jste se někdy cítila ve škole jako v kleci? Já tedy nikdy. A to učím přes čtyřicet let.“ Výraz ve tváři jedné z učitelek, které se zúčastnily setkání s pedagogy přímo na výstavě v Galerii Atrium, nepřipouští pochybnosti.
Drží při tom v ruce černobílou koláž Evy Koťátkové, na které má dítě sedící ve školní lavici na hlavě ptačí klec. Nálada ve skupince učitelek a lektorek galerie je tíživá.
Přemýšlím, jak jsem se na základní škole cítil já. Klec je pro to období docela výstižný výraz. Autorka sama sice není mezi vystavujícími, ale její práce jsou s tématem školství často spojovány. Zmíněné pocity určitě mohou vyvolávat.
Zároveň je však tyto práce možné vnímat spíš coby příspěvek do debaty než jako kritiku školství a pocitu z něj. A přesně o to jde také výstavní instalaci Ruce za zády a ticho.
Výstava, která se otevřela na začátku října, je zaměřená na vývoj a podoby českého školství tak, jak je vnímají oslovené současné umělkyně a umělci. Přizvaní autoři – nestaršímu je sedmdesát a nejmladší lehce přes dvacet let – reagují svými výstupy na konkrétní odkazy ze svého dětství na (základní) škole.
Co se mění a co zůstává
Možná máte za sebou podobný zážitek: je první den školního roku a vy sedíte se svým školákem ve třídě společně s dalšími dětmi a rodiči. Rozhlížíte se kolem a získáváte čím dál intenzivnější pocit, že
