„Byl to šok. V rodině rakovinu nemáme a ani jsme v minulosti neměli, žila jsem v tom, že se mě netýká. Bulku jsem si nahmatala, když měla dva tři centimetry. Na ultrazvuku mi řekli, že zřejmě nepůjde o nic vážného, ale na mamografu v Prostějově se lékařce něco nezdálo a rozhodla se odebrat vzorek,“ vypráví dnes čtyřicetiletá Klára z Prostějova.

Pár dní po rozboru přišla diagnóza: zhoubný nádor. Krátce shrnuto, Klára nakonec podstoupila operaci, při níž bylo nutné odstranit celý prs, a když se jí rakovina později vrátila, tak i druhý. Po obou zákrocích podstoupila náročnou léčbu, při níž je ztráta vlasů to nejmenší.

„Poprvé jsem to v kadeřnictví obrečela, podruhé už mi vlasy na zahradě strojkem oholil můj táta a kolem běhali mí dva malí kluci. Věděla jsem, do čeho jdu a že to opět zvládnu. Že musím, už kvůli svým dětem,“ přemítá.

Genetické vyšetření později ukázalo, proč Klára onemocněla opakovaně a v relativně mladém věku. Je nositelkou genové mutace nazvané BRCA 1, jež podle onkologů zvyšuje riziko rakoviny až desetinásobně.

Na preventivní prohlídky dbá jen čtvrtina lidí, nemocní pak přicházejí pozdě

Jestliže má tedy obecná populace riziko onemocnění kolem osmi procent, tak u žen, jež jsou nositelkami mutace BRCA 1 nebo 2, se toto riziko zvyšuje až na osmdesát procent.

Navíc se zvýšené riziko týká i vzniku jiných nádorů – vaječníků, slinivky či žaludku. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se mutace vyskytne u mužů, ti jsou pak ohroženi především karcinomem prostaty. Geneticky zvýšenou predispozici k rakovině prsu má až deset procent nemocných.

Genetické mutace se často dědí

Právě kvůli mutaci BRCA si před deseti lety nechala odstranit prsa i vaječníky známá americká herečka Angelina Jolie, jejíž matka zemřela velmi mladá na rakovinu vaječníků a babička i matčina sestra zase měly karcinom prsu.

Zákrokem, jenž u veřejnosti vzbudil údiv a vzrušenou debatu, ale u expertů se setkal s pochopením, si vlastně zachraňovala život. A možná též přesvědčila mnoho žen, jež v tomto směru váhaly, aby tento krok podnikly rovněž.

Angelina Jolie na fotografiích z prosince 2010 a z června 2013, kdy se poprvé objevila na veřejnosti po oboustranné mastektomii, tedy odstranění prsou.

O onkologicky nemocné se v kraji stará Komplexní onkologické centrum při Fakultní nemocnici Olomouc a jeho specializované ambulance, které kromě vyšetření a sledování pacientek nabízí v případě zjištění mutace BRCA 1 nebo 2 i preventivní odstranění prsních žláz.

„Dochází k nám tak 150 BRCA pozitivních pacientek. Kromě výkonů v rámci prevence nosičkám zárodečné mutace nabízíme poradenství a objednáváme je na screeningová vyšetření,“ přiblížila Hana Študentová z onkologické kliniky.

„Je-li podezření na zárodečnou mutaci v rodině, tak pacienta odešleme ke genetikovi. Ten na základě informací o rodině a především výskytu nádorů stanoví riziko a zdali je indikováno genetické vyšetření. Vždy se začíná u nemocného, a pokud se mutace prokáže, pak se vyšetřují pokrevní příbuzní,“ dodala.

Za deset let přibylo případů o třetinu

BRCA mutace jsou totiž s padesátiprocentní pravděpodobností dědičné. Pokud jsou splněna indikační kritéria, hradí genetické testy zdravotní pojišťovna.

Na onkologii při olomoucké fakultní nemocnici ročně přichází zhruba 450 nových pacientek, nejčastěji žen ve střední či vyšší věkové kategorii mezi 50 až 70 lety.

Lidé kvůli covidu odkládali vyšetření, ztratili čas na boj s rakovinou

„Máme však i velmi mladé pacientky. Většinu z nich se daří včasně diagnostikovat, kolem 80 procent žen přichází v prvním až druhém stadiu nemoci,“ shrnula Študentová. Podle ní se prognóza i díky moderní léčbě výrazně zlepšila a lékaři dnes už umí řadu nádorů vyléčit, nebo alespoň navodit dlouhodobou kontrolu nemoci.

Že se rakovinu prsu stále častěji daří odhalit v prvních dvou stadiích ze čtyř, kdy je šance na úplné uzdravení až 95 procent, potvrzují i statistiky.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo od roku 2002 provedeno přes 11 milionů screeningových mamografií, v téměř 62 tisících případů byl zjištěn zhoubný nádor a v naprosté většině šlo o časná stadia.

Konkrétně loni bylo provedeno na 760 tisíc screeningů, jež odhalily přes 4,5 tisíce zhoubných nádorů a v časném prvním stadiu jich bylo 75 procent.

Příklad nálezu z mamografie. Žena je v takovém případě objednána k dalšímu vyšetření v co nejkratším termínu. Nejčastěji jde o biopsii, jež potvrdí, zda jde o zhoubný nádor.

V regionu do evidence nemocných předloni přibylo bezmála 390 žen, o rok dříve jich bylo ještě o téměř padesát víc. Podle Registru screeningu karcinomu prsu bylo za poslední dekádu odhaleno celkově přes 40 tisíc zhoubných nádorů zachycených na mamografech a trend růstu mezi roky 2013 až 2022 odpovídal zhruba třiceti procentům.

Malý nádor nemusí být hmatatelný

Lékaři proto na ženy apelují, aby screening nepodceňovaly. Samovyšetření prsou totiž nemusí stačit. „Dvou až třímilimetrový nádor nemusí jít nahmatat, zvlášť má-li žena velká prsa,“ varuje Študentová.

„Chtěla bych vyzvat všechny, v jejichž rodině se vyskytují nádorová onemocnění, aby se zajímali, zda u těchto příbuzných bylo provedeno genetické vyšetření a s jakým výsledkem,“ doplnila Petra Adámková, ředitelka ONKO Unie.

„Mohou se také na svého ošetřujícího lékaře obrátit s prosbou o žádanku ke klinickému genetikovi, který posoudí vhodnost provedení testu,“ podotkla.

Tato organizace podporuje ženy s rakovinou prsu a onkogynekologickými nádory. Snaží se jim poskytovat informace, jež jsou pro zvládání onemocnění a léčby zásadní. Mimo jiné spustila nový formát rozhovorů s odborníky a pacientkami v podobě podcastové série OnkoCast.