Hořický hřbitovní portál je kamenný unikát, jaký byste jinde v českých zemích hledali jen stěží

2. listopad 2023 08:19

Na vršku kopce Gothard v Hořicích, který kdysi býval posvátným místem, leží hřbitov rozdělený na starou a novou část. Nové části vévodí monumentální, čtrnáct a půl metru vysoký a pět metrů široký novorenesanční hřbitovní portál. Vznikl na přelomu 19. a 20. století a jeho stavba trvala čtrnáct let.

Návrh pískovcového hřbitovního portálu

Hořický hřbitovní portál se nedá přehlédnout a v dušičkovém čase ještě umocňuje sváteční chvíle spojené se vzpomínkami na ty, kteří už nejsou mezi námi. S emeritní vedoucí hořické galerie plastik Janou Cermanovou obdivovala jedinečnou sochařskou památku i redaktorka Vlaďka Wildová.

Portál nechal postavit Vilém Dokoupil, první ředitel zdejší sochařsko - kamenické školy, a to mezi léty 1893 a 1907. Autory návrhu byli Bohuslav Moravec a Antonín Cechner. Moravec oživil tradici a myšlenku antického triumfálního oblouku a vytvořil novotvar portálu, který bychom jinde v českých zemích hledali jen stěží. Tím předurčil i následnou sochařskou výzdobu.

Autorem ústřední sochy Anděla, který sedí na katafalku, je Mořic Černil. Ten vypracoval i dvojici emblémů. Anděla charakterizuje expresivní gesto otevřených rukou, které návštěvníka bezprostředně oslovuje.

Vcházejte s pokorou, i obezřetně

Hřbitovní portál zdobí také dvě moderní sochy Quida Kociána, Smrt a Vzkříšení, které se nacházejí na okraji bočních vchodů. „V Hořicích se traduje, že kdo projde portálem pod sochou Smrti, bude mít smůlu. Návštěvníci by proto raději měli procházet buď středem, nebo pod sochou Vzkříšení,“ upozornila hořická muzejnice Oldřiška Tomíčková.

Práce na centrální soše Anděla

Obě sochy autor zpodobnil jako éterické lidské figury, pokřivenou sochu Smrti halí splývající roucho a její zplihlé vlasy mohou být i kápí těžkého šatu. Naopak socha Vzkříšení je energicky propnutá šlachovitá postava, která své šaty skoro nevnímá a dívá se do dálky.

Na hořickém hřbitově odpočívají významné osobnosti: operní pěvkyně Pavlína Erbanová, příslušníci lékařské rodiny Levitů, sochaři Mořic Černil, Quido Kocián, Josef Wagner a jeho žena Marie a mnoho dalších.

Další práce našich předních umělců z první poloviny 20. století (Q. Kocián, St. Sucharda, L. Kofránek, J. Štursa aj.) jsou k vidění v nedaleké Galerii plastik, založené roku 1908. Její budova ze 70. let 20. století se nachází na západním úbočí vrchu Gothard, v sousedství Smetanových sadů.

Spustit audio

Související