ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Michal Sváček, MAFRA

Češi mají jasno ohledně hrozeb pro společnost. Pomohla válka, říkají experti

  • 37
Češi mají podle sociologického průzkumu v porovnání s ostatními zeměmi v regionu střední a východní Evropy jasno v potenciálních hrozbách pro svou bezpečnost a hodnoty. Většina obyvatel je pro setrvání v Evropské unii i NATO. Podle expertů umí Češi kriticky přemýšlet; pomáhá tomu stabilita politického prostředí i náboženská svoboda.

Podle nového průzkumu think-tanku Globsec je Česko v rámci regionu střední a východní Evropy nejvíce prodemokratickou a prozápadní zemí, s vysokou podporou NATO i Ukrajiny. Češi také v rámci zkoumaného regionu vykazují vysokou míru odolnosti vůči manipulativním narativům, zejména těm, které jsou spojeny s hodnotami a demokratickými principy.

„Česko se skutečně viditelně odlišuje od ostatních zemí střední a východní Evropy, s nimiž ho pojí podobnost historického období druhé poloviny dvacátého století,“ říká Roman Číhalík, spoluzakladatel spolku NELEŽ, který bojuje proti dezinformačním webům.

Číhalík vidí jako je jeden z důvodů možnost Čechů navázat na sice krátkou, ale přitom velmi formativní historii masarykovské první republiky. Dalším silným faktorem je podle něj relativně stabilní přítomnost současných elit, jejichž vliv se projevuje zejména v občanském životě a ovlivňuje následně politiku. Za vysoce efektivní Číhalík považuje i hlas části byznysu.

„Tím nejvlivnějším faktorem je podle mě paradoxně ideologická a náboženská nevázanost české kultury. Chybí tady nějaký pevný pilíř, o který by bylo možné opřít populistické teze,“ říká Číhalík. Jako příklad uvádí Viktora Orbána v Maďarsku, který u svých voličů využívá „stesk za velkým Uherskem“, či polskou politickou stranu Právo a spravedlnost, která využívá ultrakonzervativní naladění velké části tamního venkova.

Kazatelé, Obchodníci, Léčitelé a Ezoterici. Jak vydělává dezinfoscéna

Většina je proevropská, problém je xenofobie

Z mezinárodního průzkumu GlobSec vyplývá, že významná většina voličů současné vládní koalice chce zůstat v EU (96,6 procenta) a ještě víc (98,1 %) chce zůstat v NATO. Opozice má oproti tomu více euroskeptických voličů, kteří chtějí z EU odejít.

„Napříč politickým spektrem panuje shoda ohledně výhod členství v EU, které České republice umožňuje vlivnější roli ve světovém dění, jakož i shoda na nepostradatelnosti štítu NATO proti zahraničním bezpečnostním hrozbám,“ vysvětluje Kristína Šefčíková, projektová manažerka Prague Security Studies Institute se zaměřením na dezinformace.

Podle průzkumu rovněž panuje shoda ohledně poskytování pomoci při obraně sousedních zemí NATO. „Napříč politickým spektrem panuje shoda ohledně výhod členství v EU, které České republice umožňuje vlivnější roli ve světovém dění. Shoda je i na tom, že NATO je nepostradatelný štít proti zahraničním bezpečnostním hrozbám,“ poukazuje Šefčíková.

Rusko výrazně ohrožuje hodnoty 81,7 % koaličních voličů, o něco méně (68,7 %) jich jako ohrožení vnímá Čínu. Opoziční voliči většinově Čínu jako hrozbu pro své hodnoty nevnímají. Část voličů opozice (více než 30 %) naopak považuje za hrozbu i Spojené státy americké, primárně kvůli přesvědčení, že zatahují Českou republiku do války s Ruskem.

„Z hlediska témat jsou Češi nejcitlivější na imigraci a další fenomény, v nichž lze vytušit zakořeněnou xenofobii. Za tím je skryto téma bezpečnosti, které má pro Čechy velký význam a v němž jsou právě tématem migrace, podávaným dezinformační scénou a populisty, významně znejisťováni,“ říká Bob Kartous, spoluzakladatel NELEŽ.

Česko bylo válkou na Ukrajině podle Kartouse paradoxně posíleno. Jednak proto, že se drtivé většiny společnosti jasně vymezila proti Rusku a jeho útoku na Ukrajinu. A také proto, že sem přišlo velké množství lidí, z nichž část tu zůstane natrvalo a vyplní tak narůstající deficit v bilanci porodnosti a úmrtnosti.

„Česko je v tomto ohledu doposud čistým beneficientem války, byť to zní cynicky,“ doplňuje Kartous.

Dezinformátoři umějí dobře napodobit seriózní média, varuje expertka

Většina Čechů je odolná dezinformacím

U opozičních voličů podle průzkumu pomalu klesá důvěra v mainstreamová média. „Roste přesvědčení, že média ovládá vláda nebo oligarchové a finanční skupiny, což poukazuje na rostoucí obavy z vlastnictví a vlivu v médiích,“ poukazuje Šefčíková.

Na rozdíl od ostatních zemí v regionu mají Češi jasno v tom, že globální oteplování je opravdový problém. Většina Čechů také nemá problém s LGBTQ+ komunitou a podporuje její práva. Češi také většinově věří farmaceutickým společnostem a nemají problém s očkováním proti koronaviru.

Podle expertů je to tím, že Češi umí kriticky přemýšlet a jsou odolní vůči dezinformacím. „Češi obecně vykazují v mezinárodních srovnáních lepší výsledky než jiné země z našeho regionu,“ říká Tereza Kráčmarová ze spolku Fakescapes, který propaguje mediální gramotnost mezi dětmi a učí je rozpoznávat „fejky“ na internetu pomocí hry.

Jako příklad Kráčmarová uvádí mezinárodní index mediální gramotnosti, v němž se Česká republika umisťuje sice za mnohými západními a severskými zeměmi, ale před například Slovenskem, Maďarskem nebo Polskem.

„Na internetu je především nutné kriticky přemýšlet a zamýšlet už jenom nad tím, z jakého zdroje se k nám informace dostávají. Ať už se jedná o příspěvek na Facebooku, video na TikToku nebo článek na webu, vždy je potřeba se dívat, kdo danou informaci přináší,“ varuje Kráčmárová a dodává, že pokud si nejsme jistí, je vhodné informaci zkusit ověřit pomocí vyhledávačů.

„Někdy už je taková informace vyvrácena jako nepravdivá a my se rovnou dozvíme, jak je to doopravdy. Jindy je možné informaci ověřit díky oficiálním statistikám, veřejně dostupným údajům nebo zpravodajským článkům na českých i zahraničních webech,“ vysvětluje Kráčmárová.

Pokud se nedaří najít žádné relevantní zdroje a data, která by informaci potvrdila, je podle expertky namístě takové informaci raději nevěřit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video