Religionista Zdeněk Vojtíšek zpracoval na kutnohorské společenství znalecký posudek | Zdroj: koláž iROZHLAS.cz
Religionista Zdeněk Vojtíšek: V kutnohorské sektě se mohl ocitnout každý z nás. Vzdělaní je rizikový faktor
Společenství kolem kutnohorského léčitele Richarda Š. se rozpadlo na podzim loňského roku. Předcházela tomu smrt vůdce, ke které mu na jeho pokyn pomohly dvě stoupenkyně zubařka Magdalena a učitelka v důchodu Irena. Jak ale upozorňuje přední český religionista Zdeněk Vojtíšek, v uskupení se mohl ocitnout kdokoliv. Řekl to v debatě Českého rozhlasu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Český rozhlas uspořádal minulý víkend debatu o kutnohorské sektě v rámci jihlavského festivalu. Akce se zúčastnili reportéři Martin Štorkán a Vít Kubant, český religionista z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy Zdeněk Vojtíšek a editor investigativního oddělení Radiožurnálu Antonín Viktora, který diskusí provázel. Dorazilo na ni přes sto návštěvníků a nyní její záznam server iROZHLAS.cz zveřejňuje.
Městský soud v Praze poslední měsíce rozplétá pozadí sekty, která zanikla úmrtím jejího vůdce Richarda Š. Dvě jeho stoupenkyně mu při „odchodu na druhý břeh“ pomohly v jednom pražském bytě. Společenství kolem léčitele ale bylo mnohem větší a čítalo kolem několika desítek lidí.
Jak ale upozornil religionista Zdeněk Vojtíšek, každý z nás by se tam mohl nalézt. Paradoxně nejnáchylnější jsou podle něj lidé, kteří se domnívají, že se jich sekty netýkají a nikdy by se jim to stát nemohlo. „Neznáte své slabosti a nevíte, jak snadno jste ovlivnitelní,“ řekl k tomu.
ON, náš vůdce: jak fungovala sekta plná psychického nátlaku a teorií o pekle i elfech
Číst článek
K léčiteli docházela celá řada vysokoškolsky vzdělaných lidí z prestižních profesí: učitelé, psychiatr, vědec, zubařka. Podle Vojtíška na dosaženém vzdělání nezáleží.
„A pokud ano, tak vzdělání je spíš rizikový faktor, protože vzdělaní lidé si kladou více otázek. Více otázek znamená více nejistoty a více potřeby nalézt na tu otázku odpověď. To je přesně to, co pan Richard poskytoval,“ připustil.
Příklad, jak je jednoduché se k takovému léčiteli dostat a následně propadnout jeho společenství, uvedl na člověku, kterému pomohl zmírnit příznaky lupénky.
„Nevíte samozřejmě, jestli vám pomohly nějaké léky nebo medicínská péče, ale přikládáte to tomu léčiteli. Najednou v něj máte důvěru, zvlášť když vám babička říkala, že je fantastický. A vůbec není divné, když od něj uslyšíte, že byste měl trošku změnit životní styl, měl byste se měl vyhýbat negativním výrazům, měl byste být více pozitivní. Tady už jsme mimo lupénku, mimo léčitelství. Najednou dostáváme nějaké odpovědi, protože nám ten léčitel řekne, proč tu lupénku máme, ale i to, co se tím máme dozvědět,“ popsal.
Kutnohorský léčitel se snažil utvořit i náboženskou nauku a vymyslel i aktivity podobné rituálům, které se zdají být při pohledu z venku bizarní. To ale podle Vojtíška není vůbec důležité.
„Nám se to zdá nesmyslné, co ti lidé dělali a čemu věřili. Ale my to vidíme naprosto izolovaně, ale ono to izolované není. Je to 68. krok, před kterým byl 67. a před tím byl 66. A někde byl i ten první, kde byla ta lupénka. Takto jednoduše přijdete až úplně nakonec,“ vysvětloval.
Prostor během debaty dostaly i divácké dotazy, a tak v záznamu uslyšíte například odpovědi na otázky: Existuje charakteristika „slabého člověka“, který by tomu mohl propadnout? Mají vůdcové společenství od začátku cíl vytvořit takové uskupení? Jakou roli hrálo v sektě téma strach? Jak pomoct člověku, který se v takovém společenství ocitne?
Související témata: Kutnohorská sekta, Zdeněk Vojtíšek, debata, Ji.hlava, sekta, násilí, Jihlava, Městský soud v Praze
