Za viceprezidenta České lékařské komory [ČLK] si její delegáti na víkendovém sjezdu zvolili šéfa Sekce mladých lékařů ČLK Jana Přádu. Na pozici střídá Zdeňka Mrozka, který je ve funkci od roku 2008.
O funkci viceprezidenta ČLK se ucházeli čtyři kandidáti včetně dnes již bývalého viceprezidenta Zdeňka Mrozka. Dále nově zvolený Jan Přáda, který vede Sekci mladých lékařů ČLK, poslanec ANO a lékař Milan Brázdil a lékařka a právnička Dita Mlynářová.
V prvním kole volby viceprezidenta, v němž se delegáti rozhodovali mezi čtyřmi kandidáty, dostal Přáda 169 hlasů. Druhý dosavadní viceprezident Zdeněk Mrozek dostal 107 hlasů, poslanec ANO Milan Brázdil sedm a právnička ČLK Dita Mlynářová dva.
Delegáti zvolili Přádu až ve třetím kole. Ten po svém zvolení do nové funkce uvedl, že Komora by podle něj měla být důraznější v prosazování svých požadavků. Rád by k aktivní účasti na její činnosti nalákal další mladé lékaře.
„Myslím si, že nám občas chyběla sebedůvěra snažit se změny prosadit. A to i z hlediska toho, že občas musíme sundat rukavice a hrát tvrdě, ale fér,” řekl Přáda, který vede současný protest především mladších nemocničních lékařů, v němž prosazuje úpravu pracovního podmínek lékařů v nemocnicích a systém jejich odměňování.
„Spousta lidí, byť souhlasila s tou iniciativou, tak se ptala: Proč to řeší Přáda? Kdo to je? A na to je teď jednoznačná odpověď,” uvedl po sobotní volbě.
Kombinace pozice viceprezidenta a aktivit prosazující změny v zákoníku práce u lékařů podle něj dává smysl i z hlediska legitimity, se kterou bude nyní vystupovat.
Viceprezident ČLK Jan Přáda chce oslovit i mladé lékaře
Jan Přáda vede Sekci mladých lékařů ČLK od roku 2018. A je podle něj nyní otázkou, zda není potřeba Komoru posunout dále a mobilizovat mladší lékaře, aby se nebáli a vstoupili do aktivní členské základny. Ke generační obměně by ale podle něj mělo docházet postupně tak, aby se mladší učili od starších.
„Je potřeba medicínu přizpůsobit tomu, aby lékaři mohli mít rodinu i medicínu,” vysvětlil důvody svých cílů Přáda.
Zdravotnictví podle něj musí být vstřícné k rodinnému životu. Vycházet vstříc je podle něj třeba také lékařkám na rodičovské dovolené. Většina z nich totiž chce podle něj zůstat v kontaktu s medicínou. K tomu u nás ale nemají příliš dobré pracovní podmínky.
„To jsou věci, na které bohužel starší generace lékařů nebyly zvyklé,” dodal.
V prosazování zájmů lékařů považuje za důležité i větší spolupráci Komory s odbory, jako je tomu v zahraničí.
Do prosincového protestu lékařů se podle Přády zapojilo šest tisíc lékařů. Tito lékaři vypověděli od prosince sloužit přesčasové služby. Odvolání protestu podmiňuje Sekce úpravou zákoníku práce tak, aby skončil zákaz 24hodinových služeb a snížil se počet přesčasových dobrovolných hodin na původních 416 hodin za rok. Což už ministerstva zdravotnictví a práce také do nově připravované novely zanesla.
Zástupci protestujících lékařů dále požadují upravit rozsah nárokovaného volna po mimořádné 24hodinové službě a zvýšit příplatek za takové služby. Dále žádají zvýšení základní mzdy a platu pro lékaře na úroveň 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy podle praxe a specializace. Tedy na zhruba 65 000 až 130 000 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních zařízeních činila 104 652 korun. Celkem 42 procent z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. V soukromých zařízeních činil průměrný výdělek 80 331 korun.
Protest lékařů a jednání o novele zákoníku práce
V diskuzi je i úprava podmínek pro další profesní vzdělávání a nároku na volno pro přípravu na specializační zkoušky lékařů.
V nemocnicích do služeb nastupuje přibližně 13 000, uvádí Sekce. Celkem je nemocničních lékařů podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] asi 22 000.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09], nemocnice i protestující lékaři ujišťují, že prosincový protest neohrozí zdravotní péči o pacienty. Jan Přáda již dříve uvedl, že ohrožena ale může být v důsledku protestu plánovaná péče. Situace v nemocnicích bude od prosince různá. Někde odmítají přesčasy sloužit jednotky lékařů, jinde se do protestu zapojila i více než třetina lékařů. Další jednání zástupců protestujících lékařů s vedením ministerstva zdravotnictví je v plánu na středu 8. listopadu.
Českou lékařskou komoru [ČLK] vede od roku 2006 Milan Kubek. Komora je samosprávná profesní organizace s povinným členstvím. Čítá asi 52 200 členů, z nichž asi 43 000 je aktivních lékařů. Komora dohlíží na to, aby lékaři vykonávali své povolání odborně, v souladu s etikou a zákony. Zaručuje odbornost členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání. Dále vede seznam členů a hájí jejich práva a profesní zájmy.
–ČTK/RED–
