Život plný dramat
Ačkoli se Lída Baarová stala úspěšnou a talentovanou herečkou, její život rozhodně nebyl procházkou růžovou zahradou. Byl plný dramatických událostí, vzestupů a pádů, které z Baarové učinily ikonu své doby.
Svůj pseudonym si Baarová vybrala podle básníka Jindřicha Šimona Baara, který byl rodinným přítelem jejího mládí. Zatímco její matka Ludmila snila o kariéře operní pěvkyně, otec Karel Babka tvrdě dřel, aby uživil rodinu. Kromě práce úředníka na pražském magistrátu vlastnil firmu Brouk a Babka.
Lídina matka hrála na klavír a občas také zpívala ve sboru opery Národního divadla, ale většinou se věnovala rodině. Zemřela na následky infarktu během policejního výslechu. Druhou manželkou Karla Babky byla herečka Marcela Nepovímová.
Babkovi měly dvě dcery. Lídu a Zorku, které se obě staly úspěšnými herečkami. Ani mladší dcera Zorka nevystupovala pod svým skutečným jménem, říkala si Zorka Janů.
Vášeň pro herectví se u Baarové objevila již v dospívání. Během studia na gymnáziu navštěvovala hodiny výrazového tance. Nakonec se rozhodla studium na gymnáziu ukončit a přešla na Státní konzervatoř.
Herecký talent ji brzy přivedl na pražské divadelní scény. Hostovala v několika divadlech, včetně Divadla Vlasty Buriana, Národního divadla a Prozatímního divadla. Zlomem v kariéře jí byla role Viktorky ve filmu "Kariéra Pavla Čamrdy" z roku 1931.
Po natočení tohoto filmu si Lída změnila rodné příjmení na Baarová a rychle se stala hvězdou filmového plátna. Proslavila se především díky své kráse a půvabu.
Nepoznali byste ji
Baarová za svou kariéru natočila hned několik velmi úspěšných snímků, jako "Šenkýřka u Divoké krásy," "Dokud máš maminku" či "Pokušení paní Antonie." Objevovala se po boku nejlepších herců filmového průmyslu, jako byl například Hugo Haas.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Díky své kráse neměla nikdy nouzi o muže. Žila s režisérem Karlem Lamačem a zamiloval se do ní i Vlasta Burian, který se kvůli ní chtěl rozvést. Několik let žila ve vztahu s německým hercem Gustavem Fröhlichem, který se zřekl své židovské manželky, aby neutrpěla jeho herecká kariéra.
Osudný zlom nastal roku 1934. Baarová tehdy přijala nabídku od německé filmové společnosti UFA a odjela do Berlína, kde rychle získala velkou popularitu. Mezi její nejznámější "zahraniční" filmy patří: "Muž přes palubu," "Zrádce" a "Legendy lásky."
Během svého pobytu v Německu se Baarová setkala s Josefem Goebbelsem, říšským ministrem propagandy a osvěty, a stala se jeho milenkou. Tento krok byl předzvěstí nejtemnější kapitoly jejího života, který z krásné a populární filmové divy udělal zlomenou zestárlou trosku.
Po válce Baarovou obvinili z velezrady. Znamenalo to doživotní vyřazení z českého filmového průmyslu. Nemile se to podepsalo na její psychice i vzhledu, stejně jako další tragédie v jejím životě, jakými byly smrt matky a sestry.
Lída Baarová jako stará žena.
Z usměvavé krásky se stala zádumčivá stařena, ve které byste idol prvorepublikových mužů hledali jen ztěží. Po nuceném ukončení své kariéry se stáhla do ústranní rakouského Salzburgu, kde zůstala až do své smrti v roce 2000.
Zdroje: www.csfd.cz, cs.wikipedia.org, plus.rozhlas.cz
