Román ze soudní síně Pátý svědek Michaela Connellyho stále přitahuje vydavatele i filmaře

Nedávno vyšlo nové vydání Connellyho čtvrtého románu s obhájcem Michaelem Hallerem. Zhruba ve stejné době uvedl Netflix televizní adaptaci tohoto románu.

Knižní verze

Příběhy ze soudních síní byly odjakživa oblíbenou žánrovou podmnožinou hned několika žánrů. Ať už šlo o dramata (Dvanáct rozhněvaných mužů), thrillery (Soudcova noc, Porota), detektivky a detektivní seriály (Perry Mason) nebo dokonce krimi komedie (Můj bratranec Vinny). Za oživení zájmu o tento subžánr lze poděkovat také bývalému americkému novináři a dnes jednomu z nejplodnějších a nejúspěšnějších autorů, Michaeli Connellymu. Někdejší reportér píšící o krimi kauzách napsal téměř padesát románů, které se řadí do několika knižních sérií. Ta nejproslulejší je sice věnována detektivovi losangeleské policie Harrymu Boschovi, ale ani série s Michalem „Mickeym“ Hallerem si nevede špatně. Byť ani zdaleka nenabízí tolik titulů jako řada Bosch. Román Pátý svědek u nás poprvé vydalo ostravské nakladatelství Domino v roce 2012, nyní vychází ve Slovartu s novým překladem, o který se znovu postaral Jiří Kobělka.

Michael Haller dostal přezdívku „Právník z Lincolnu“, jelikož neměl vlastní kancelář a úřadoval na zadním sedadle svého vozu Lincoln Town Car. Píše se rok 2011 a dopady hypotéční krize jsou hojně znát. Haller byl donucen přesedlat z trestního na hypotéční právo a klientů s hypotékou, kterou neměli nikdy dostat a nyní nemají na její splácení, je stále dost. Banka jim proto vypověděla smlouvu a chystá se jim dům zabavit. Dílem ukřivdění a dílem zoufalí klienti si za poslední úspory najímají Hallera, jelikož věří, že jde o podvod a Mickey jim v tomto směru může pomoci. Mickeymu je jasné, že klienti nemohou spor s bankami vyhrát, ale ví, že vypovězení může napadnout a na nějaký čas oddálit nevyhnutelné. Cynicky přiznává, že klientů, kteří se ocitli v nelehké situaci, má dost na to, aby mu ještě na nějaký čas zajistili základní živobytí.

Jednou z takových klientek je Lisa Trammelová, rozvedená učitelka, která žije sama se synem. Nemíní sedět s rukama v klíně a založí organizaci protestující proti nespravedlivému zabavování domů. Jednoho dne si však Mickyho služeb vyžádá ze zcela jiného důvodu – byla totiž obviněna z vraždy. Obětí se stal Mitchell Bondurant, viceprezident banky, který řídil oddělení hypotéčních úvěrů a pro Lisu byl představitelem veškerého příkoří. Lisa se nařčení brání. Mickey opráší znalosti trestního práva a rozhodne se ženu hájit. Je si vědom mediálního zájmu, který případ vyvolá a cítí, že by to jeho „advokátní kanceláři“, složené z bývalé (druhé) manželky, mladé koncipientky a soukromého vyšetřovatele, mohlo finančně i prestižně pomoct. Zpočátku je mu jedno, zdali žena čin spáchala či nikoliv, postupem času však zjišťuje, že Bondurant mohl mít problémy se zprostředkovatelskou firmou, které mohly ohrozit její lukrativní prodej. Lisa tak mohla někomu dobře posloužit – Bonduranta se zbavil a všechno narafičil na Lisu. Dokázat to však bude těžké. Proti sobě má ostřílenou státní zástupkyni, se kterou každý případ prohrál, navíc mu sama Lisa podkopává nohy tím, že mu neříká všechno.

Podobně jako u detektivek je jasné, že ani skutečná soudní přelíčení nejsou tak barvitá, strhující a napínavá, jako ve fiktivních příbězích. Connelly však rozhodně vyprávět umí a v jeho podání máte pocit, že se to tak nějak může odehrát. Sám jistě čerpá z někdejších profesních zkušeností, takže příběhu dodává nádech autentičnosti a nesklouzává k povrchnosti a zjednodušování. Zároveň ale vše jasně a srozumitelně vysvětluje čtenáři. Celý příběh je vyprávěn v první osobě, takže se dobře vžijete do pocitu obhájce a dozvíte se, co měl ten či onen tah znamenat, co měl ve skutečnosti za cíl a čeho měl dosáhnout. Klání mezi obhájcem a žalobkyní Haller často popisuje sportovními termíny („rukavice už byly dávno shozeny“), čímž také přispívá ke srozumitelnosti, a především atraktivnosti příběhu.

Doslova lahůdkou pro milovníky soudních příběhů jsou různé taktiky, jak porotcům zasadit semínko pochybností do hlavy. Obě strany přitom používají podobné metody, což je vidět na případech, kdy je sice po námitce odpověď svědka ze zápisu vyškrtnuta, nicméně již byla vyřčena. Autor prostřednictvím Mickeyho neustále informuje čtenáře, co je a není běžná praxe, od výše zmíněných praktik, až po oblečení svědků nebo předem nacvičených gest mezi obhájcem a klientkou. Podobně jako ve zmíněném sportu, i tady hraje roli načasování, kdy zkrátka něco je a něco není dobré otevírat v určitý moment.

Proces pochopitelně zabírá drtivou většinu knihy, z toho scény v soudní síni tvoří největší část. Zbytek doplňují potřebná vyšetřování a porady ohledně další strategie, něco málo zbyde i na scény z Mickova soukromí. Pokud samotný příběh vyvolává myšlenku, že státní zastupitelství není o moc lepší (poslalo by do vězení nevinnou ženu, kdyby měla horšího právníka?), tak vše urovnává konec, ve kterém obě strany vlastně zažijí jak vítězství, tak hořkou prohru. Dojde na nejedno překvapení, navíc ještě doslova v několika posledních odstavcích.

Pátý svědek by rozhodně neměl ujít těm, co mají rádi soudní dramata. Troufám si ale říci, že i ty, co je zrovna nevyhledávají, ale mají rádi inteligentní příběhy nebo styl psaní Michaela Connellyho, román upoutá. Díky autorově talentu je atraktivní, zajímavý, srozumitelný, napínavý i překvapivý. A to jsou přece atributy, které v těchto příbězích chceme.

Televizní verze

Michael Connelly si rozhodně na nezájem filmařů a televizních tvůrců nemůže stěžovat. V roce 2011 byl do kin uveden snímek Obhájce (The Lincoln Lawyer), adaptace první knihy s Hallerem. Titulní role se ujal tehdy jednačtyřicetiletý herec Matthew McConaughey. Jeho první exmanželku Magii ztvárnila Marisa Tomei, známá z výše zmíněné komedie Můj bratranec Vinny. V adaptaci chybí postava Mickeyho vyšetřovatele Cisca.

O několik let později přišla řada na Harryho Bosche, tentokrát v podobě televizního seriálu. Pod strohým názvem Bosch byl poprvé uveden na Amazon Prime v roce 2014 a v titulní roli se představil Titus Welliver. Několik sérií Bosche u nás odvysílala televize Prima. K dnešku bylo natočeno sedm sérií plus pokračování Bosch: Odkaz sledující Harryho po odchodu od policie. Letos v polovině října byla na stejné streamovací službě uvolněna druhá řada tohoto sequelu.

Mezitím se pozornost televizních tvůrců obrátila zpět k „právníkovi z Lincolnu“. V podobném schématu jako Bosch byl natočen seriál Advokát (v originále opět The Lincoln Lawyer). Zápletka deseti epizod první řady vychází z druhého románu Rozsudek ráže 9. Po oblíbeném McConaugheym převzal žezlo mexický herec Manuel Garcia-Rulfo (pro Connellyho ideální představitel, neboť knižní Haller má mexickou matku), kterému v době natáčení první řady bylo stejně jako jeho předchůdci. První exmanželku (Magii) si zahrála někdejší hvězda hororové série Vřískot Neve Campbell, druhou „bývalku“ (Lornu) ztvárnila Becki Newton, vyšetřovatele Cisca si zahrál australský herec Angus Sampson. Všechny epizody první série byly na Netflixu uvolněny 13. května 2022.

Pak přišla na řadu druhá série, která je téměř celá založena na Pátém svědkovi. Na Netflixu je dostupná od 6. července letošního roku. Kvůli těžko pochopitelné „módě“ uvolňovat epizody po částech, mohli diváci nejprve shlédnout jen prvních pět epizod, zbylé byly uvolněny až počátkem srpna.

Filmové a televizní adaptace nejsou zrovna vděčné. Tvůrci se buď mohou snažit držet se věrně předlohy (což není vždycky snadné), nebo se pokusit o jiný pohled a děj si upravit podle svého. To občas vyvolá nelibost autora, který je smluvně vyšachován od jakéhokoliv zásahu do natáčení a pak už jen trne, co z toho vyleze, aby si pak postěžoval, že už filmařům nikdy svolení nedá. V prvním případě se tvůrci dočkají fňukání od řady diváků, že se film drží otrocky předlohy a není v něm žádné překvapení. Ve druhém případě zase tvůrcům spílají, že se adaptace nedrží předlohy a neváhají vyjmenovávat všechny odchylky.

Michael Connelly na to šel celkem chytře, a to jak u Bosche, tak u Hallera. V obou případech se stal výkonným producentem, čímž měl natáčení pod kontrolou. Každá série si bere hlavní dějovou linii z určité knihy, někdy se tam ovšem proplétají dějové linky z více knih, případně se tu objevují motivy dalších knih jako drobné odbočky. Kromě toho jsou tu různé spojovací a doplňující scény, které nutně nemusí v nějaké knize být. Divák má možnost vidět své oblíbené postavy v televizi, sledovat jemu známý děj, ale zároveň se může dočkat určitého překvapení, protože příběh končí jinak. Podobně Connelly promíchává postavy. Některé se objevily pouze v několika románech, než byly zavražděny, v televizní adaptaci se ale objevují pravidelně. Samozřejmě to může být i naopak.

Dějová linie druhé řady se celkem věrně drží předlohy. Výjimkou jsou první dvě epizody, protože nejspíš ještě zpracovávají motivy z jiných knih (všechny „Hallerovky“ jsem nečetl), jsou ale celkem rychle (až trochu povrchně) odbyty, a pak už se věnujeme pouze Pátému svědkovi. Mickey už ovšem neúřaduje ze svého vozu, má celkem luxusní kancelář a po předchozím vyhraném případu je doslova mediální hvězda. V knize je Hallerova klientka Lisa vylíčena jako poměrně nesympatická žena, tady je však atraktivní majitelkou vyhlášené restaurace a před obviněním z vraždy má dokonce krátký románek s Mickeym. Konec je trochu jiný než v knize, některá závěrečná (dodatečná) odhalení jsou však stejná. Jak už vyplynulo z předchozích řádek, vyskytují se tu obě Mickeyho bývalé manželky i jeho vyšetřovatel Cisco. Na rozdíl od knihy je tady postava řidiče Rojase a koncipientky Jennifer spojena do postavy Izzy, Hallerovy bývalé klientky, která mu dělá řidiče a zároveň vypomáhá v advokátní kanceláři. Asi nikoho nepřekvapí, že je to lesbická černoška, zkrátka politická, genderová a kdovíjaká korektnost musí být.

I když se mi Matthew McConaughey coby Haller líbil a při čtení pozdějších příběhů této řady jsem si vždy představoval jeho, neměl jsem problém zvyknout si na Manuela Garcia-Rulfo. Od první adaptace uplynulo už dvanáct let a svět je od té doby zase o něco dynamičtější. Manuel tomuto stylu vyhovuje. Jeho Haller oplývá patřičnou dávkou sebedůvěry, zdravé drzosti a ironie, ale také potřebné empatie a sebereflexe.

Tvůrcům se podařilo i tak statické a v podstatě komorní scény soudního přelíčení natočit s důvtipem, takže diváka nenudí a snadno vtáhnou do děje stejně jako knižní předloha. Divák pak rád sleduje tu přestřelku argumentů, baví se, a přitom je šťastný, že nemusí být v kůži žádného z aktérů. Už se chystá i třetí řada, měla by být uvedena v roce 2024. Stále ještě zbývá dost příběhů k vyprávění a pokud bude Michael Connelly držet v rukou otěže jako dosud, máme se znovu na co těšit.

Knižní předloha

Originální titul: The Fifth Witness (2011)
Vydáno: Hieronymus, Inc. (2011)
Vydání v České republice: Slovart, s. r. o., Praha (2023)
Přeložil: Jiří Kobělka (2012, 2023)
464 stran

Televizní adaptace (2. série)

The Lincoln Lawyer
USA, 2023
Česká premiéra: 6. 7. 2023
Režie: Rob Seidenglanz, Kate Woods, Antonio Negret, Shana Stein, Ted Humphrey a další
Hrají: Manuel Garcia-Rulfo, Neve Campbell, Becki Newton, Jazz Raycole, Saul Huezo, Lana Parrilla, Angus Sampson, Chris Browning, Ntare Guma Mbaho Mwine a další.
Délka: 8 h 6 min (Minutáž: 43–54 min)
Mluveno: český dabing / titulky
Oficiální česká stránka filmu (Netflix): https://www.netflix.com/cz/title/81303831