„Moje motto je dělat věci pořádně, nebo vůbec,“ říká energicky olomoucký miliardář Richard Morávek. Developerské projekty jeho společnosti Redstone Real Estate jsou rozkročené od logistiky přes obchod a zábavu až po bydlení. V rodném městě postupně staví celou novou čtvrť a chce měnit i tvář Pardubic.

Olomoucký rodák Richard Morávek vydělal první milion před třiceti lety prodejem potravin. Pořádně se ale prý našel až na přelomu tisíciletí v nemovitostech a developmentu. Jeho firma Redstone Real Estate teď patří mezi nejvýraznější hráče u nás – vloni její aktiva vzrostla o více než miliardu.

„Na začátku jsme koupili, zhodnotili a prodali areál na pražských Stodůlkách. Od té doby ale sázíme hlavně na regiony. Nemáme ambice soupeřit s největšími developery v Praze,“ říká Richard Morávek. Soustředí se tak na Pardubice, Ostravu a hlavně na Olomouc, do jejíž současné podoby se už Redstone výrazně zapsala.

Sedíme v šestém patře olomoucké kancelářské budovy Envelopa, kterou skupina Redstone postavila, vlastní a spravuje. Řídí i nedalekou Galerii Šantovka, jedno z deseti největších obchodních a zábavních center v Česku.

Vše děláme s přesvědčením, že naše věci mají ve městě místo a posunou ho dál.

V součtu Morávek disponuje aktivy v hodnotě téměř jedenáct miliard korun. Šantovka byla prvním projektem, na který se v Olomouci vrhl, před pár dny uplynulo deset let od jejího otevření a Redstone teď má v plánu její zásadní rozšíření.

„Příští rok zahájíme výstavbu,“ slibuje olomoucký patriot v prostorné kanceláři, které vévodí konferenční stůl z opracovaného kmene lípy, černooranžový obraz rodáka ze Šternberka Pavla Surmy, soška Pičuse od slovenského výtvarníka Viktora Freša a také parádní výhled na panoráma Morávkova rodného města.

Je výhoda stavět ve městě, které perfektně znáte?

Je to výhoda, ale zároveň i nevýhoda. Jste pořád pod drobnohledem.

Jaké jsou přednosti Olomouce a co jí podle vás naopak chybí?

Je to krásné univerzitní město s bohatou historií a památkami. A také tepající metropole plná zeleně, která si zaslouží další rozvoj. Jen jí chybí větší odvaha, pokud jde o velké projekty. Schází tu například multifunkční hala, kde by se mohl hrát hokej a pořádaly by se tam kulturní akce.

V pokusech postavit v Olomouci multifunkční halu se sám angažujete…

Podmínky pro hokej jsou v Olomouci nedůstojné, zimní stadion je nejhorší v extralize. My ve městě připravujeme velký projekt Nová Velkomoravská, kde by pro novou halu bylo vhodné místo. Městu jsme nabídli, že ji postavíme na vlastní náklady, za což bychom chtěli dlouhodobý investiční příspěvek na provoz arény. K projektu jsme přizvali architekta Milana Šuráně, autora výjimečné Werk Areny v Třinci, a firmu Obermeyer Helika, projektantskou kancelář stojící za O2 arenou v Praze.

Spolupracujete i s extratřídou světové architektury, za vašimi projekty stojí londýnský architekt Robert Bishop nebo studio Chapman Taylor. Berete to jako samozřejmost?

Regiony si zaslouží kvalitní architekturu a veřejný prostor. Architekti vás inspirují a vy inspirujete je. Stojí o klienty, kteří jejich projekty nejen kreslí, ale i stavějí. Když to nikam nevede, nebaví je to. Proto si myslím, že si třeba s Robertem Bishopem rozumíme. Jednou mi řekl, že nejkrásnější pocit je postavit dům, který se rozsvítí, zavoní kávou, uslyšíte dětský smích, prostě to začne žít.

Mezi vaše společné projekty patří i Šantovka Tower. Proč Olomouc potřebuje mrakodrap?

Podle mě by se zástavba ve městech měla zahušťovat, budovy proto porostou do výšky. A také si myslím, že každá lokalita, kterou budujeme, má mít nějakou dominantu. Šantovka Tower by měla být vrcholem dlouholeté přeměny brownfieldu po závodu Milo na moderní čtvrť. Věž chceme zpřístupnit i veřejnosti, aby z ní mohla obdivovat krásné olomoucké panoráma.

Za jak dlouho se z ní bude možné rozhlédnout?

Věřím, že za tři roky bude stát. Podařilo se nám získat územní rozhodnutí pro výstavbu, ale je za tím asi dvanáct let práce. V Česku je jakýkoli větší projekt během na dlouhou trať, bez ohledu na výšku budovy. A pokud máte nápad na 76 metrů vysokou stavbu, je to ještě o to složitější.

Zmínil jste, že jste pod drobnohledem. Jak se vypořádáváte s negativními reakcemi na některé projekty?

Projekty vždy s předstihem prezentujeme, jsme velmi otevření v komunikaci s veřejností a nic nevaříme pod pokličkou. Názory ostatních vnímám, ale za projekt nesem ekonomickou odpovědnost vždy my. A vše děláme s přesvědčením, že naše věci mají ve městě místo a posunou ho dál.

Proč si část nemovitostí, které postavíte, necháváte dál ve správě?

Ke kancelářské budově Envelopa i ke Galerii Šantovka máme citovou vazbu. Šantovka pro mě není projekt, ale součást životního stylu v Olomouci. Setkávají se tam lidé, chodí tam nejen za nákupy, ale i za gastronomií, za kulturou. Chtěli jsme, aby se galerie stala přirozenou součástí centra města, a podle mě se to povedlo. Pokud se rozhodneme, že projekt budeme dál rozvíjet a řídit, znamená to, že nás baví a věříme, že mu můžeme něco dát.

Chystáte se Galerii Šantovka výrazně rozšířit. Jak?

Inspirovali jsme se obdobnými projekty ve světě, chceme, aby byla multifunkční a rozmanitá. Plánujeme několik budov, které budou spojené v podzemí. Vznikne náměstí, kde budou trhy a koncerty, zimní kluziště, multifunkční sál inspirovaný Forem Karlín nebo čtyřhvězdičkový hotel.

K projektu Galerie Šantovka 2 už máme stavební povolení a příští rok zahájíme výstavbu. Opět spolupracujeme s renomovanými architekty, se zmíněným Robertem Bishopem, který se osvědčil u původní Šantovky, a Martinem Krupauerem.

Nedaleko galerie stavíte i rezidenční projekt. Jaké plány máte v rezidencích?

Rezidenční projekt Šantovka Living, jehož první etapu jsme už předali zákazníkům, se stane součástí nové čtvrti, která na Šantovce postupně roste. Bude zahrnovat stávající galerii, její rozšíření, Šantovka Tower i tyto rezidenční budovy u soutoku řeky Moravy a Mlýnského potoka. Do budoucna mě zajímá také dostupné bydlení pro studenty. V akademickém roce jich je v Olomouci až 25 tisíc a sehnat bydlení je pro ně problém.

Rozkročili jste se také do Pardubic, kde chystáte obchodní a kancelářské centrum Pernerka za tři a půl miliardy. Proč zrovna Pardubice?

Z Pardubic pocházel dědeček, který mě hodně ovlivnil. A v Pardubicích se objevily příležitosti, které jsme využili. Koupili jsme tam i rozsáhlý brownfield u nádraží, kde jsme připravili právě další multifunkční projekt Galerie Pernerka. Pardubice jsou univerzitní město stejně jako Olomouc, zároveň mají z větších měst v republice nejméně nákupních ploch na obyvatele. Jde o perspektivní město.

A další plány? Chystáte expanzi do dalších regionů, případně dokonce za hranice?

Aktuálně nemáme v plánu působit mimo Olomouc, Pardubice a Ostravu. Necítíme nyní ani ambice jít za hranice, nicméně jeden srdeční projekt mimo ČR máme.

V roce 2019 jsme koupili vinařství Chateau Escot v Bordeaux. Obdivuji a respektuji vinařský svět. Konzument vína vnímá nejprve lahev, etiketu, poté ochutná obsah. Stejně tak z budovy vidíte nejdřív fasádu, poté vstoupíte dovnitř. V obou případech si ale jen málokdo představí, jak velké množství práce a obrovské úsilí mnoha lidí předcházelo tomu, aby výsledek vznikl.