Bohatýr varhan Bedřich Antonín Wiedermann. Portrét novodobého varhanního virtuosa

7. listopad 2023

Bedřich Antonín Wiedermann (1883−1951), od jehož narození 10. listopadu uplyne 140 let, byl prvním novodobým českým varhanním virtuosem. Pro varhanní kulturu u nás měl zásadní přínos zejména v oblasti koncertní a pedagogické. Ve vltavské Akademii ho představuje muzikoložka Jana Slimáčková.

Byl mnohostrannou uměleckou osobností: varhanní virtuos, chrámový varhaník, pedagog konzervatoře a krátce AMU, plodný skladatel, propagátor varhan a vzácný člověk. Pocházel z kantorské rodiny v Ivanovicích na Hané. Z teologických studií v Olomouci odešel těsně před jejich dokončením. Rozhodl se totiž pro hudbu. Hned nastoupil na Pražskou konzervatoř, nejprve se zaměřil na varhany, pak na kompozici v mistrovské třídě Vítězslava Nováka. V letech 1910−1919 působil Wiedermann jako chrámový varhaník v Brně a v Praze. Od roku 1917 vyučoval na Pražské konzervatoři, po založení AMU začal působit i tam.

Čtěte také

Celý život Wiedermann propagoval varhany rozsáhlou koncertní činností nejen v chrámech, ale prosazoval je také ve světském prostředí, nejvíce ve Smetanově síni Obecního domu. Vedle katolických kostelů koncertoval dokonce v synagogách, hodně v chrámech evangelických a československých, v Praze hlavně v Husově sboru na Vinohradech a v Dejvicích, odkud byly jeho koncerty přenášeny rozhlasem. Jako jediný český varhaník v meziválečné době koncertoval také v zahraničí – v Anglii, v USA, v Německu, ve Švédsku a v Belgii.

Wiedermann se významně věnoval komponování. Ze čtyř stovek jeho skladeb je téměř čtvrtina určena pro varhany. Je pozoruhodné, že Wiedermann byl velice otevřeného, vlastně ekumenického smýšlení. Psal skladby hlavně pro katolickou liturgii, dále na staroslověnské texty, na motivy evangelické, hebrejské a na památku Karla Farského, zakladatele Církve československé. Stylově zůstal zakotven v pozdním romantismu.

autoři: Jana Slimáčková , Zdeněk Havlíček
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.