Od křišťálové noci uběhlo 85 let. Nenávist opět roste, obáváme se vývoje, říká šéf Federace židovských obcí
V pátek uplynulo 85 let od takzvané křišťálové noci – série pogromů na Židy. Ani po skončení války ale nenávist nevymizela a v poslední době míra antisemitských projevů stále stoupá. Odpovědnost za růst antipatie nese do značné míry odveta Izraele za útok Hamásu. Ačkoliv je židovská situace výrazně odlišná od roku 1938, je třeba se mít na pozoru, míní historička. Obviňování skupiny jako celku je podle ní často předzvěst horšího vývoje.
Současné projevy nenávisti vůči Židům se ale od minulého století liší. Ve většině případů se přesunuly do virtuálního prostředí a přešly na dehonestaci židovského národa. Projevy však zradikalizoval nedávný teroristický útok Hamásu na Izrael a izraelská odveta za něj.
„Bohužel v některých evropských zemích se teď hází Molotovovy koktejly na synagogy, sprejují židovské hvězdy a tak dále. Vnímáme to, že se židovská komunita jak u nás, tak v zahraničí, začíná obávat toho, kam by se to mohlo ubírat,“ popisuje předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Pokusy o pogrom ukazují, že je ruský režim slabý a nerozhodný, myslí si ruská politoložka Stanová
Číst článek
Míra projevů antisemitismu na sociálních sítích a na internetu podle něj vzrostla jen za poslední dobu o 400 procent. „Naneštěstí se projevuje to, že se na celém světě zhmotnil ten latentní antisemitismus, který tu pořád byl,“ myslí si Papoušek.
Historička Kateřina Čapková z Oddělení globálních konfliktů a jejich důsledků Ústavu pro soudobé dějiny považuje současnou situaci za velice nebezpečnou, protože se opět opakuje, že nějaká skupina obyvatel je nějakým způsobem obviňována jako celek. „To je vždy takový možný předstupeň ještě horšího možného vývoje. Ráda bych ale řekla, že tohle neplatí jenom pro Židy. Stejně nebezpečné je i kolektivní obviňování Palestinců,“ varuje Čapková.
Současný nárůst antisemitismu všude po světě, třeba i v sousedním Německu a u nás, České republice, je podle ní alarmující a obavy a strach Židů ještě násobí jejich historická zkušenost. Zdůrazňuje ale, že pozice Židů v Evropě je dnes výrazně jiná.
‚Mešita se jmenuje po šéfovi židovské komunity.‘ Eskalace mezi komunitami se v Etiopii neobávají
Číst článek
„Ve vzrůstající míře antisemitismu existuje sice jistá paralela s 30. lety. Jsou to ale rovnoprávní občané všech evropských států, které se jim snaží zajistit ochranu a zatýkají pachatele. Posiluje se policejní ochrana všech synagog a společenských center. Takže znepokojující to určitě je, ale situace je diametrálně odlišná oproti listopadu 1938,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Čapková.
„Ty projevy antisemitismu se týkají toho ‚nového antisemitismu‘, který souvisí s dehonestací Izraele dvojitými standardy a s dalšími projevy, které se týkají toho izraelsko-palestinského konfliktu.“ doplňuje Papoušek.
‚Zastaralá‘ křišťálová noc
„V novější historiografii se tento termín už téměř nepoužívá, protože historikům přijde moc eufemistický a já se za to osobně také přimlouvám. Vhodnějšími pojmy jsou listopadový pogrom nebo dokonce listopadové pogromy. Je to kvůli tomu, že pojem křišťálová noc vzbuzuje iluzi, že šlo ‚jen‘ o rozbitá okna nebo o tříštění skla. Šlo ale o mnohem víc,“ připomíná Čapková.
Izraelský velvyslanec při OSN si připnul žlutou hvězdu. Boje v Pásmu Gazy pokračují
Číst článek
Podle ní bylo běhěm pogromu zbouráno a většinou vypáleno zhruba 1400 synagog, modliteben, ale i podniků s židovskými majiteli a různých židovských domácností nebo domů. „Pogrom se zaměřil přesně na ta místa, kde se Židé mohli cítit ještě jakž tak bezpečně,“ říká historička.
Podotýká také, že protižidovské násilí netrvalo pouze z 9. na 10. listopadu, ale pokračovalo až do 13. listopadu. V těchto dnech byly zabity stovky Židů a odhaduje se, že zhruba dalších asi 300 jich spáchalo sebevraždu. Mnoho jich pak později zahynulo na následky zranění.
„10. listopadu pak došlo navíc k deportacím zhruba 30 000 říšskoněmeckých Židů, mezi které již tehdy patřili i Židé z českého pohraničí (tzv. Sudet) do koncentračních táborů. A vzhledem drastickým podmínkám, které tehdy koncentračních táborech panovaly, i zde zahynuly stovky Židů, a to i na následky fyzického násilí z doby pogromu,“ dodává.
