V prestižní soutěži The Global Undergraduate Awards 2023, které se přezdívá Nobelova cena pro juniory, byla mezi vítězi v kategorii matematiky a fyziky Dominika Burešová, studentka Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Se svou bakalářskou prací uspěla v konkurenci více než 2 800 dalších studentů a studentek z 409 světových univerzit. V oborech, které se vyučují na ČVUT, tuto cenu ještě nikdo z České republiky nezískal.
Dominika Burešová v bakalářské práci pod vedením prof. Pavla Ptáka z katedry matematiky FEL ČVUT shrnula výsledky svého víceletého výzkumu, v němž se věnovala algebraickým a stavovým vlastnostem kvantových logik. Dílčí výsledky výzkumu během svého bakalářského studia programu Otevřená informatika průběžně publikovala, na kontě má jednu práci publikovanou samostatně, u třech figurovala jako spoluautorka.
Oponent práce, rakouský fyzik Karl Svozil, který je mj. spolupracovníkem nositele Nobelovy ceny Antona Zeilingera, ohodnotil práci Dominiky Burešové jako významný příspěvek k teorii kvantových logik, který dalece překračuje požadavky standardně kladené na bakalářské práce. Prof. Petr Páta udělil Burešové za práci Cenu děkana FEL.
Lásku k matematice našla až na FEL
Dominika Burešová přiznává, že lásku k matematice objevila až na FEL. „Na střední škole jsem vůbec nebyla oborově vyhraněná. V druhém semestru bakalářského studia OI jsem si zapsala předmět z matematického minoru, který vyučoval prof. Pták. Od té doby jsem nechtěla dělat nic jiného než matematiku,” vypráví Burešová. Velice brzy poté se dostala do výzkumné skupiny prof. Mirka Navary na katedře kybernetiky a matematické vzdělání prohloubila absolvováním řady předmětů určených pro studenty doktorského studia.
Dominika Burešová má celou řadu zájmů. Vedle toho, že přednáší na českých i zahraničních konferencích (zmiňme například konferenci IQSA 2022), dříve závodně plavala a hrála na sopránovou flétnu. Kladný vztah k hudbě ji zůstal dodnes, nejraději poslouchá tu klasickou, zejména Sergeje Rachmaninova a Wolfganga Amadea Mozarta. Vedle toho se věnuje četbě klasické literatury a poezie.
Ceny The Global Undergraduate Awards se udílí od roku 2008 v Dublinu. Soutěží se v celkem 25 kategoriích exaktních i humanitních věd. Porotci vybírají z plně anonymizovaných bakalářských prací z celého světa, aniž by věděli, z jaké země práce pochází.
Dominika Burešová je z ČR třetí, kdo v této prestižní soutěži uspěl. V roce 2015 soutěž v kategorii věd o živé přírodě vyhrála studentka Masarykovy univerzity Hana Sedláčková. Ve stejné kategorii pak v roce 2017 uspěla další studentka Masarykovy univerzity Tereza Gerguri.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na .
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm téměř 19 000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 350 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro oblast „Engineering and Technology“ je ČVUT na 175. místě, v oblasti „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.– 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 238. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 151.–200. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/