Collegium 1704 provedlo Monteverdiho Mariánské nešpory bez pompy

V soustředěném podání, se zdůrazněním duchovní podstaty díla, ale též s nižší dávkou typické strhující energie, zazněly v pražském Rudolfinu po několika letech Monteverdiho Mariánské nešpory v podání Collegia 1704. Soubor v pěveckém obsazení zcela vsadil na síly svých kmenových členů a spolupracovníků, kteří ve velmi náročných úkolech vesměs dobře obstáli. V tutti jako by však instrumentalisté nad pěvci příliš dominovali.
Collegium 1704: Vespro della Beata Vergine, 10. listopadu 2023, Rudolfinum – Václav Luks (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Vespro della Beata Vergine, 10. listopadu 2023, Rudolfinum – Václav Luks (foto Petra Hajská)

Monteverdiho Mariánské nešpory (Vespro della Beata Vergine) patří vedle Missa Salisburgensis Heinricha Ignaze Franze Bibera nebo Bachových Matoušových pašijí či jeho Velké mše h moll k ikonickým duchovním hudebním dílům barokní epochy. Jejich uvedení ansámblem kvalit Collegia 1704 je pořád ještě v našich podmínkách něčím kromobyčejným a přináší velká očekávání. Naposledy zazněly v rámci pražského abonentního cyklu souboru v roce 2016.

Mariánské nešpory jsou velmi členitou kompozicí kombinující různé styly a formy, od polyfonních ztvárnění žalmových textů, přes sólové duchovní koncerty až po chrámovou sonátu s chorálním zpívaným cantem firmem. Zatímco nešpory v chorální praxi jsou prostou, soustředěnou hudební modlitbou založenou na střídání melodicky složitějších antifon a zpívaného přednesu žalmů s užitím jednotlivých žalmových tónů, která vrcholí ve chvalozpěvu Magnificat, Monteverdi staví, i s využitím chorálních předloh, velmi komplexní, proměnlivou hudební strukturu, která působí s udivující silou až jako hudebního drama. Ztvárňuje text mimořádně sugestivně, stejně jako ve svých madrigalech či operách, přičemž využívá velmi efektních prostředků, jako jsou vypsané virtuózní vokální ozdoby (například Duo Seraphim) nebo zvukové a textové hry s echem (Audi Coelum, Gloria Patri v Magnificat). Podle některých odborníků není přitom zcela jisté, jestli Mariánské nešpory, vydané v roce 1610 (tedy ještě v Monteverdiho mantovském období) spolu s „konzervativnější“ polyfonní mší In illo tempore, byly zamýšleny jako jedno ucelené dílo, nebo jako sbírka.

Collegium 1704: Vespro della Beata Vergine, 10. listopadu 2023, Rudolfinum – Václav Luks (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Vespro della Beata Vergine, 10. listopadu 2023, Rudolfinum – Václav Luks (foto Petra Hajská)

Václav Luks pro provedení zvolil poměrně velkorysé instrumentální obsazení (včetně harfy a dvou theorb) čítající devatenáct hudebníků a k tomu kompaktní ansámbl šestnácti zpěváků, z nichž většina byla výrazně exponována sólově. Zdaleka nejvytíženějším pěvcem byl tenorista Ondřej Holub, který v souhrnu náročných úkolů osvědčil svou spolehlivost. Má měkký, dobře vedený, ušlechtile znějící hlas, kterým obsáhne i nižší, barytonové polohy. Jeho civilně uměřený, duchovní podstatě díla přiměřený projev asi nejvíce zapůsobil v Audi Coelum. Například hned první sólový kus – concerto Nigra sum – by však asi lépe vyzněl v extrovertnějším, více „operním“ podání. V concertu Duo Seraphim zpívaném na empoře se k Ondřeji Holubovi připojili Matúš Šimko, jemuž, přes nesporné kvality jeho projevu, koloraturní pasáže v rychlém tempu činily jisté obtíže, a Čeněk Svoboda, který se v dalších číslech působivě zhostil echového hlasu. V duetu Pulchra es se s úspěchem představily Tereza Zimková a Pavla Radostová. Nasazením v jednotlivých sólových vstupech zaujal barytonista Tadeáš Hoza, i když intonačně nebyl úplně perfektní.

Velké nároky na pěvce jsou kladeny i ve sborových částech. Sbor předvedl dobrou deklamaci a sezpívanost, nicméně sborové tutti místy poněkud zvukově zaostávalo za instrumentalisty (typicky dublujícími zpěvní hlasy), kterým zvukově kralovaly výborně hrající cinky a pozouny. Hudební textura tak nebyla někdy příliš zřetelná. Jednou z nejvýraznějších částí celého díla je Sonata sopra Sancta Maria, kde se v sólových partech houslí zaskvěly Helena Zemanová a Jana Anýžová.

Ať již to bylo dáno nastudováním, nebo menšími zkušenostmi některých interpretů s dílem (jakkoli zejména někteří instrumentalisté hráli s viditelným potěšením), celkově jako by provedení trochu scházela energie či emocionální intenzita, kterou se ty nejlepší produkce Collegia 1704 vyznačují. Monteverdiho hudbě též v tomto případě akusticky zřejmě příliš dobře neposloužilo pražské Rudolfinum. V sakrálním prostoru, kdy by též bylo možno zajímavěji pracovat s rozestavením zpěváků, by dojem ze skladby byl více podpořen. Vděčné publikum každopádně koncert nadšeně ocenilo. Svůj názor si budou moci udělat i posluchači záznamu, který pořizoval Český rozhlas.

Collegium 1704: Vespro della Beata Vergine, 10. listopadu 2023, Rudolfinum – Václav Luks (foto Petra Hajská)
Collegium 1704: Vespro della Beata Vergine, 10. listopadu 2023, Rudolfinum – Václav Luks (foto Petra Hajská)

Hodnocení autora recenze: 70%

Collegium 1704 – Vespro della Beata Vergine
10. listopadu 2023, 19:30 hodin
Praha, Rudolfinum

Program
Claudio Monteverdi: Vespro della Beata Vergine

Účinkující
Collegium 1704
Helena Zemanová, Jana Anýžová – housle
Dagmar Valentová, Jakub Verner – viola
Libor Mašek – violoncello
Hana Fleková – viola da gamba
Luděk Braný – kontrabas
Filip Hrubý – cembalo
Pablo Kornfeld – varhany
Jan Krejča, Juan José Francione – theorba
Margit Schultheiß – harfa
Györgyi Farkas – fagot
Stanislav Penk, Lukáš Moťka, Ondřej Sokol – trombon
Frithjof Smith, David Gebhard, Noemi Müller – cink

Collegium Vocale 1704
Helena Hozová, Tereza Zimková, Pavla Radostová, Kamila Zbořilová, Alena Hellerová – soprán
Daniela Čermáková, Kamila Mazalová, Aneta Petrasová – alt
Ondřej Holub, Matúš Šimko, Filip Dámec, Čeněk Svoboda – tenor
Tomáš Šelc, Tadeáš Hoza, Martin Vacula, Jiří Miroslav Procházka – bas

Václav Luks – dirigent

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments