Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

„Kufřík je pro děti kotvou a ujištěním o tom, že byly vždy milované“, říká zakladatelka Života v kufříku Martina Wojtylová Opava

Foto: Nadace Lilie a Karla Janečkových

Přes 500 dětí ročně je v České republice odloženo hned po narození. Jejich další kroky vedou do pěstounské péče nebo k osvojení. Vzpomínky na první dny a týdny jim často chybí. Martina Wojtylová Opava proto založila projekt Život v kufříku. Získala za něj titul Laskavec Nadace Lilie a Karla Janečkových a Cenu evropského občana od Evropského parlamentu. 

Co vás osobně přivedlo k založení projektu Život v kufříku? 

Byla to má touha poděkovat vesmíru za uzdravení manžela z rakoviny. Věděla jsem, že nemám sílu pomáhat onkologickým pacientům, ale chtěla jsem být u dětí. Vzpomněla si na svůj osobní zážitek z porodnice na Vinohradech, kde jsem o odložených novorozeňátkách slyšela poprvé. 

Kde jste našla inspiraci?

Inspirací mi byla a stále je zdravotní sestřička, nyní vrchní sestra Míša Chmelařová, která mi o problematice řekla. Sama se svým týmem na novorozeneckém oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady první kufříčky odloženým dětem připravovala. 

Jak kufřík dětem pomáhá?

Kufřík je pro děti kotvou a ujištěním o tom, že byly vždy milované. Že i přes velké trauma, které jim opuštěním biologická matka způsobila, tu byli lidé, kterým na nich záleželo a s láskou pro ně vzpomínky z dětství uchovávali. 

Pro zdravotníky je kufřík zase způsobem, jak se vyrovnat s emočně náročnou péčí o odložené miminko. Pro osvojitele pak nástrojem k vyprávění příběhu děťátka od samého začátku. Aktuálně je kufřík také symbolem budování zdravé identity dítěte a podpory duševního zdraví dětí vyrůstajících mimo své biologické rodiny. 

Foto: Nadace Lilie a Karla Janečkových

Co v kufříku děti najdou?

Kufřík obsahuje vzpomínky na první dny či týdny v porodnici, tedy pásek z ručičky, kartičku z postýlky, první fotografie, které pořizují zdravotníci, první dudlík, kojeneckou láhev. Kromě toho také ručně pletenou soupravičku, hračku a jedinečné album Moje cesta začíná, které jsme pro děti vyrobili. V tomto albu pak najdou otisky svých rukou a nohou, údaje ohledně pobytu v nemocnici a další informace až do věku 3 let. Do alba vše zapisují pěstouni. 

Základní výbavu kufříku vozíme do porodnic, tam ho už plní fotografiemi zdravotníci a další obsah (zoubky, vlásky, první pohlednice, fotky atd.) mají na starost pěstouni. Pletenou výbavičku dětem darují pletací babičky, tety a ženy z celé republiky. Posílají své výrobky k nám do nadace, kde je třídíme a do kufříků vkládáme. 

S kolika porodnicemi spolupracujete? Oslovují vás samy?

Všechny porodnice nás oslovily pro spolupráci vždy zcela samy a dobrovolně. Jinak by to ani nešlo. Příprava kufříků se vzpomínkami pro miminko je práce navíc a je zcela na dobré vůli zdravotního personálu, zda jej bude dělat, či nikoliv. Proto nás velice těší takto upřímný a dobrovolný zájem. Aktuálně spolupracujeme se 62 porodnicemi v České republice.

Jakou máte zpětnou vazbu? 

Jsme v kontaktu především se zdravotníky, přechodnými pěstouny a poslední 2 roky se nám ozývají také adoptivní rodiče. Každému z nich přináší kufřík něco jiného, ale největší význam všichni společně vidí v uchování kompletního příběhu dítěte od samého začátku. Bez kufříku by byly některé životní fáze nenávratně zapomenuté a ztracené. 

Vědět, jaké bylo mé první slovo, kdo se o mě staral, jestli jsem se rád koupal či nikoliv, kdy jsem se posadil, začal chodit atd. to jsou pro nás, vyrůstající v klasických rodinách, maličkosti. Pro děti v náhradní péči jsou to však klíčové informace, bez kterých se cítí jako ve slepé mapě. Netuší co bylo, ani co bude. Nemají důvěru ve svou existenci, v to, že si zaslouží lásku. Tyto pocity mají fatální dopad na zdravý duševní vývoj dětí. 

Jakým způsobem je projekt financován? 

Projekt je po celých 8 let financován pouze z veřejných sbírek, firemních grantů a od individuálních dárců. Věříme, že díky ocenění projektu Evropským parlamentem (Cena Evropského občana 2023) naše volání konečně vyslyší na Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu zdravotnictví. Pro naši práci nám chybí jistota a dlouhodobé partnerství s větším subjektem.

Máte s nadací nějaké další plány do budoucna?

Ano. Život v kufříku je zcela unikátní projekt, který vznikl jako přirozená iniciativa českých zdravotníků a přechodných pěstounů. Dnes je v projektu více než 400 dobrovolníků a projekt má nesmírně pozitivní energii, která po projevu v Evropském parlamentu doslova uchvátila většinu z členských zemí EU. Rádi bychom získali podporu EU pro rozšíření projektu do dalších zemí, aby žádné odložené dítě v Evropě neztratilo své vzpomínky ani šanci na zdravé budování své identity. 

Martina Wojtylová Opava založila projekt Život v kufříku v roce 2015. Nyní spolupracuje s 62 porodnicemi z celé republiky. Kufříky si z nich odneslo už 2176 dětí. Najdou v něm drobnosti z porodnice, fotografie, dárky od dobrovolníků. Mají díky němu vzpomínku na nejranější období svého života, a také pocit, že na nich někomu záleželo.  

Související články

Zaručeně zlepší den

Dechberoucí mělčina u Bahamských ostrovů. Čemu vděčí za blankytnou barvu?

Posouváte ráno budík? Podle vědců může být odkládané buzení prospěšné

Jak zjistit, zda jsou včely zdravé? Poklepejte na úl

Čech svou fotografií zaujal NASA. Pořídil snímek komety

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Lepší vztahy začínají správným rozhodnutím. Kniha Volba lásky vám otevře srdce

Inspirace z knihovny: Lepší vztahy začínají správným rozhodnutím. Kniha Volba lásky vám otevře srdce

Snad každý chce mít hezké vztahy s partnerem, rodinou, přáteli a kolegy v práci. Ne vždy se nám to…