Doba čtení:3 m, 18 s
Řešení komplexního energetického průšvihu, ve kterém se Česko nachází, má přinést nová Státní energetická koncepce. „Vláda zatím neuvolnila sedm miliard korun potřebných na transformaci teplárenství,“ upozorňuje poslanec Róbert Teleky.
Rozhovor s předsedou sněmovního podvýboru pro energetiku Róbertem Telekym (KDU-ČSL) mezi řádky ukazuje skutečnost, kterou si z lidí mimo politiku uvědomuje asi jen málokdo. Faktickou bezmocnost poslaneckého sboru vůči vládě. Poslanci sice mohou vládě neschválit zákon, ale zjevně není v jejich silách donutit ji ani v současné kritické situaci k zásadním změnám energetické politiky.
Zcela otevřeně pak Róbert Teleky připomíná skutečnost, kterou se zelené lobby daří odsouvat do pozadí. Česko má pro své potřeby uhlí dost.
O tom, že hrozí odstavení uhelných elektráren již v roce 2026, kvůli ztrátovému provozu, způsobeném cenou emisních povolenek jsme se bavili již v našem rozhovoru letos v srpnu (zde). Tehdy jste řekl: „Hospodářský výbor sněmovny i jeho podvýbor pro energetiku inicioval v této věci řadu jednání se zástupci uhelných společností elektráren i tepláren.“ Jaké měla tato jednání výsledky?
Při těchto jednáních bylo konstatováno, že Česká republika má dostatek zásob uhlí. Takže těžaři by mohli pokračovat v těžbě uhlí dál, ale musí mít záruku, že těžba bude pokračovat osm a více let. Nezbytnou podmínkou však je provedení skrývky, tedy odstranění zeminy nad uhlím. S tím souvisí i řada dalších podmínek, jako například průzkumy a potřebná povolení. To vše však vyžaduje velké finanční náklady, a pokud nebudou mít těžaři jistotu, že můžou těžit minimálně dalších osm let, nebudou tuto činnost, nezbytnou pro pokračování dolů, ani zahajovat.
LNG je průšvih. Ukáže to, oč opravdu jde EU?
S premiérem, nebo ministrem průmyslu Jozefem Síkelou jste o tom nejednali?
My jsme pana ministra neinformovali, vzhledem k tomu, že nám bylo známo, že měl tyto informace přímo od těžebních společností.
Jak moc vůbec může konkrétně váš podvýbor pro energetiku ovlivnit práci ministerstva průmyslu (MPO), nebo celé vlády? Kromě hlasování o zákonech, samozřejmě.
Nejedná se o přímé ovlivňování, ale o spolupráci s MPO a dalšími resorty, kdy například pořádáme společné semináře, kde danou problematiku projednáváme.
Ptám se proto, že v srpnu jste nám řekl, že „Česká republika nemá k dispozici alternativní náhradu za výrobu elektřiny a tepla z uhlí. Částečným řešením může být výroba elektřiny ze zdrojů využívajících OZE, ale tyto zdroje nemohou vzhledem k charakteru výroby být plnohodnotnou náhradou. Není také možné, aby tento výpadek mohl být nahrazen dovozem elektřiny z jiných států, a to s ohledem na to, že velká část zemí v Evropě v dlouhodobém výhledu nepokrývá svoji spotřebu vlastní výrobou elektřiny, jak ukazuje studie společnosti ČEPS.“ (Studie zde.) Vláda přitom nadále tvrdí, že občasné zdroje a dovoz nás zachrání do té doby, než budeme mít víc jádra…
Na tom co jsem řekl, trvám. To znamená, že v dohledné době skutečně nemáme za uhlí alternativní náhradu.
Je horší závislost na Rusku, nebo na Kataru?
Máte ve sněmovně nějaké informace o tom, že by se na vládní úrovni někdo zabýval přípravou podmínek pro investory do plynových elektráren? Bez záruk je nikdo na maximálně 25 let stavět nebude. A času na jejich výstavbu je už méně než málo.
Tento problém není dořešen a to s ohledem na nejasnou situaci kolem plynu, která se týká zajištěnosti jeho dodávek a nejasného názoru Evropské komise, že plyn patří mezi fosilní zdroje. Již dva roky se mluví o restrukturalizaci teplárenství, která však dosud nezačala a vláda zatím neuvolnila sedm miliard korun potřebných na tuto transformaci.
Jestli se v roce 2026 zastaví české uhelné elektrárny, nebo se jejich provoz výrazně omezí, přestane se vyplácet těžba uhlí. Tím pádem jej nebudou mít ani teplárny, ani domácnosti. Víte v podvýboru pro energetiku něco o tom, jak tuto reálnou hrozbu chce vláda vyřešit?
MPO zpracovává novou Státní energetickou koncepci, která by měla všechny tyto problémy, rizika analyzovat a zpracovat návrhy na jejich řešení.