Hlavní obsah

Čeští vědci zveřejnili největší světovou databázi mikroskopických hub

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Téměř 8500 vzorků a více než 50 milionů pozorování zahrnuje největší světová databáze arbuskulárně mykorhizních hub, tedy mikroskopických hub, které prorůstají kořeny cévnatých rostlin a navzájem si pomáhají. Tyto houby provázejí lidstvo téměř na každém kroku, ale až nyní existuje celosvětová databáze díky týmu Petra Kohouta a Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Foto: Jiří Machač, Botanický ústav AV ČR

Spory a mycelium arbuskulární mykorhizní houby Glomus tetrastratosum; foto na elektronovém mikroskopu

Článek

Databáze GlobalAMFungi je volně dostupná všem odborníkům i laické veřejnosti na webu. Nabízí detailní informace o složení společenstev těchto hub a představuje dosud nejobsáhlejší zdroj informací o výskytu jednotlivých druhů.

Data podle vědců pomohou zodpovědět důležité otázky - například jak globální změna ovlivní rozšíření těchto hub, stejně tak i související prospívání významných hospodářských plodin.

Foto: Radka Sudová, Botanický ústav AV ČR

Kořen lobelky Dortmannovy (Lobelia dortmanna) z jezera Mjavatn v Norsku kolonizovaný arbuskulárními mykorhizními houbami (modře obarvené struktury); foto na světelném mikroskopu

Jedna z nejdůležitějších skupin organismů

Ač je naprostá většina lidí nikdy neviděla, arbuskulárně mykorhizní houby představují jednu z nejdůležitějších skupin organismů na světě. Vytvářejí totiž vzájemně prospěšný symbiotický vztah s více než 70 procenty druhů rostlin, mezi které patří i většina hospodářsky významných plodin jako kukuřice, pšenice, rajčata, ale i důležité pícniny vojtěška, jetel, sója či stromy jabloně a hrušně.

Javory likviduje nemoc kůry. Houba je nebezpečná i pro člověka

Věda a školy

„Houby pronikají svými vlákny, podhoubím, do kořenů rostlin, kde kolonizují rostlinné buňky. V nich se pak vyměňují minerální živiny, například fosfor či dusík dodaný mykorhizní houbou, za energeticky bohaté cukry, které houbě na oplátku poskytuje rostlina,“ vysvětluje Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Zvýšený příjem minerálních živin rostlina využije k lepšímu růstu, případně i ke zvládání stresových podmínek prostředí, jako je sucho či napadení patogenními organismy. Krom nezastupitelného významu pro hospodářské plodiny však tyto mikroskopické houby hrají významnou roli i v přirozených ekosystémech.

Foto: Jiří Machač, Botanický ústav AV ČR

Spory arbuskulární mykorhizní houby Gigaspora margarita; foto na stereomikroskopu

„Na základě dat z GlobalAMFungi databáze se nám podařilo zjistit, že se většina druhů arbuskulárně mykorhizních hub vyskytuje na většině kontinentů, a tudíž má tzv. kosmopolitní areál rozšíření,“ popisuje první analýzy dat Petr Baldrian.

„Dále jsme identifikovali velké rozdíly ve složení společenstev arbuskulárně mykorhizních hub mezi jednotlivými travními, lesními a zemědělskými ekosystémy. To ukazuje na důležitost různých druhů těchto hub v jednotlivých ekosystémech a možný význam jejich celkové diverzity pro fungování krajiny jako celku,“ dodal.

Už jste ji viděli? Miniaturní modrá houbička stále fascinuje

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám