Když duše bolí. V Česku zoufale chybí potřební psychologové a psychiatři pro děti. Co s tím?
Skoro 30 let v léčebně, předtím holobyt nebo ulice. Teď mám krásné bydlení, za které jsem vděčný, říká Kamil
Dlouhodobá hospitalizace v psychiatrických nemocnicích trvá průměrně šest měsíců. V Česku jsou ale asi dva tisíce lidí, kteří v nich žijí daleko déle, i když se toto číslo pomalu snižuje. Mezi nimi byl i Kamil, který po 28 letech hospitalizace odešel do chráněného bydlení. Jaké bylo začleňování a jak se mu žije? Poslechněte si celý díl seriálu.
Bytovka v Mělníku, jedno z těch vyšších pater. „Bydlím tu přes půl roku. Vážím si toho, předtím jsem měl jen holobyt, ulici a pak ústav. A teď tady krásné bydlení.“ S Kamilem a sociální pracovnicí Lucií Suchou z organizace Fokus míříme do chráněného bydlení pro dva klienty. „Každý má svoji ložnici a společný obývák,“ popisuje sociální pracovnice. V Kamilově pokoji je spousta CD. „Muzika, to je moje – muzika, knížky a někdy televize.“
Umí uvařit guláš i upéct bábovku
„Kamil je omezený na finance, takže společně chodíme vybírat peníze a nakupujeme na týden,“ vysvětluje Lucie Suchá. Kuchyň je vybavena všemi potřebnými ingrediencemi, „Najdete v ní třeba mouku, olej, koření,“ vyjmenovává Kamil. „Děláme hrozně dobré bábovky. Z masa děláme výborný guláš, už jsme dělali i řízky a podobné dobroty.“
Čtěte také
Kamil popisuje svůj život, než se u něj projevila duševní nemoc. „Měl jsem hezké mládí u rodiny. Ve dvaceti se mi nemoc projevila. Moje nemoc je těžká, mám na ni léky už mnoho let, ani se nezlepšuje, ani nezhoršuje,“ říká.
Ve dvaceti se dostal do psychiatrické léčebny. Na tu dobu nerad vzpomíná, a tak popisuje spíše rutinní záležitosti, které mu pomáhaly. „Den jsem se snažil vyplnit třeba hrabáním listí v zahradě, chodil jsem do ateliéru. Když mi bylo mizerně, mohl jsem si dát venku kafe, vyventilovat to,“ popisuje. V léčebně strávil téměř 28 let.
Podpora v přítelkyni
Kamilova dlouholetá přítelkyně Maruška mu pomohla začlenit se do běžného života. „Měl jsem propustku třeba na dva dny, pak jsem musel čekat dva tři týdny, někdy měsíc. Tohle je o dost lepší, můžu si přispat, vykoupat se každý den, jít za přítelkyní. Mám své soukromí.“
Čtěte také
„Na začátku jsem se trošku obávala, že po tak dlouhé době bude začlenění náročnější, ale Kamil překvapil, zvládá to velice dobře,“ přiznává sociální pracovnice. Do budoucna Kamila čeká hledání vlastního podnájmu, ve kterém by mohl zůstat už dlouhodobě.
Související
-
Dětský psycholog: Odborníků bude stále málo. Dětem ale můžeme pomoci i respektem a milým chováním
Proč se školáci stále více utápějí v depresích? Z čeho pramení dětské úzkosti? A jak docílit účinné prevence při nedostatku dětských psychologů a psychiatrů?
-
Pozor na šmejdy v psychologii, v mnoha případech lidem uškodí, varuje klinický psycholog
Necítíme se dobře, trpíme úzkostni a chceme vyhledat odborníka. Jak ale vybírat? Podle klinického psychologa Radka Ptáčka je důležité psychologické vzdělání i výcvik.
-
Nabubřelé ego je iluze. Až pochopíme, že nejsme extra výjimeční, přijde pohoda, říká psycholog
Mindfulness je schopnost být vědomý v přítomném okamžiku a jeho procvičováním prospíváme našemu duševnímu zdraví. Jak na to poradí klinický psycholog Miroslav Světlák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
