Z legislativních novinek se firmy obávají především konsolidačního balíčku, jehož součástí je i vyšší firemní daň či sesekání daňové podpory zaměstnaneckých benefitů. Nejsilněji ohrožení cítí gastronomie a ubytování.
Vyšší poptávku čeká od konce letošního roku 39 procent firem, 17 procent vyhlíží stabilizaci a 44 procent další pokles. Téměř polovina firem počítá s omezením celoročních investic. Rozšířit své podnikání chce čtrnáct procent firem, 60 procent zachová stávající stav a o omezení, přerušení, nebo dokonce ukončení uvažuje třináct procent. Prodej nebo předání firmy pak zvažuje 2,5 procenta dotázaných firem, desetina se k otázce nevyjádřila.
„Aktuální nálada ve firmách odráží lehce slábnoucí poptávku zákazníků a nejistotu kolem vývoje cen energií i ekonomiky jako celku. Na druhé straně akcelerace investic do modernějších, efektivnějších a udržitelnějších služeb a výroby jsou řešením, jak nakopnout své podnikání a celkově vrátit naši ekonomiku na růstovou trajektorii. Máme radost, že nadpoloviční část podnikatelů plánuje v příštím roce růst investic ve srovnání s rokem letošním,“ říká Pavel Prokop, výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB.
Vládní opatření znervózňují firmy. Vadí jim vyšší daň i změny v dohodách |
Více než třetina dotazovaných firem plánuje v nadcházejícím půlroce investovat do energetických úspor a optimalizace procesů. Třetina podniků pak počítá s investicemi do vývoje nových výrobků nebo služeb. Téměř pětina firem se chce zaměřit na využívání umělé inteligence.
Sedm z deseti firem se zabývá udržitelností. Největší prostor firmy vidí ve snížení spotřeby energie, obnově vozového parku a redukci odpadu.
Svého vrcholu index očekávání firem dosáhl na podzim roku 2017, kdy dosáhl úrovně 41,6 bodu. V té době totiž v Česku vrcholil stabilní ekonomický růst, který dosáhl za daný rok úrovně 5,2 procenta. Inflace tehdy činila 2,5 procenta a nízká byla i nezaměstnanost.
Index očekávání firem je projekt ČSOB, s jehož pomocí lze sledovat vývoj malých a středních firem a podnikatelů v oblastech poptávky, investic a rozsahu podnikání v ČR. Index očekávání firem může nabývat hodnot od plus 100 až po minus 100 bodů. Plusové pole znamená převažující optimismus, záporná hodnota naopak pesimismus. Základem projektu je průzkum agentury Datank, kterého se zúčastnilo přes 400 respondentů z různých oborů.
Nízká přidaná hodnota i promarněný potenciál
Česko musí podle Aleše Blažka, generálního ředitele ČSOB, investovat do výroby a služeb s vyšší přidanou hodnotou. „Dříve jsme spoléhali na jednodušší výroby. Takové firmy ale nyní mají problém ustát konkurenci,“ míní s tím, že pro firmy je nyní zásadní, aby se naučily pracovat s umělou inteligencí. „Dopad na firmy, které tohle zvládnou, bude dopadem až o deset vyšší produktivita,“ dodal.
Co se týká energií, je podle něj nejzásadnější mít co nejméně energeticky náročné provozy. Problém vidí Blažek i v nízké kvalifikovanosti pracovníků. „Musíme zlepšit využívání lidských zdrojů. Nemáme dost částečných úvazků pro matky, nevyužíváme dostatečně starší občany. Tímhle se musíme zabývat a lépe využívat lidský potenciál,“ uvedl s tím, že je také nutné, aby školy připravovaly absolventy, kteří budou vyhovovat požadavkům trhu práce.
Nemocný muž
Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB uvedl, že se ekonomika nyní pohybuje v nezvykle rizikovém prostředí. „Možná si to neuvědomujeme, ale vnímání geopolitického rizika a jeho vliv na rozhodování domácností i firem je v tuto chvíli vysoké jako málokdy,“ uvedl. „Jsme všichni pod vlivem nejistoty, která ovlivňuje naše chování – investice i útraty domácností,“ dodává ekonom a připomíná nedávné titulky německého tisku, který Česko označil za nemocného muže Evropy. „Fakt je, že situace není růžová, je ale naděje, že výkon české ekonomiky se zlepší. Zapomeňme ale na nějaký tygří skok. Růstu bychom dosáhnout příští rok měli, a to o 1,5 procenta až dvě. Bude ale záležet na vývoji geopolitických rizik,“ vysvětlil Kupka.
Z covidového šoku se Česko ve srovnání s EU vzpamatovává velmi pomalu. „Výkon české ekonomiky od začátku roku 2020 nepřekročil úroveň konce roku 2019. Všechny ostatní země jsou na tom lépe. Německo je těsně nad námi, dále Rakousko. Obě ekonomiky jsou nám blízko. Nejrychleji roste Irsko,“ uvedl Kupka.
„Rosteme nejpomaleji i proto, že jsme tak propojení s Německem, jemuž se také nedaří. To dopadá hlavně na průmysl, který je na Německo úzce navázaný. Dále klesá koupěschopnost domácností. Potřebovali bychom oživit exportní výkon, ale také je nutné, aby mzdy domácností rostly i reálně. Obojí by mohlo nastat už v příštím roce, spíše v jeho druhé půlce,“ vysvětlil dále Kupka.
