Mladé vědkyně se po rodičovské dovolené často k výzkumu už nevrátí. Pomoci by mohl nový grant
Rodina, nebo kariéra? To je často volba, před kterou stojí mladé vědkyně. Některé svou profesi dokážou skloubit i s výchovou dětí. Mnohem častěji se ale stává, že už se po porodu k vědecké práci nevrátí. Zjednodušit jejich opětovné zapojení do výzkumu by mohly takzvané návratové granty. Ty teď chystá i největší poskytovatel finanční podpory na základní výzkum v Česku.
Vstupujeme do kanceláře vědkyně Kateřiny Kůsové ve Fyzikálním ústavu Akademie věd v Praze. „Už dlouhou dobu se tady věnujeme výzkumu křemíkových kvantových teček a optickým vlastnostem, tedy tomu, jak materiál svítí,“ ukazuje.
Za tu dobu na výzkum získala tři různé granty. Hned první ale musela přerušit kvůli rodičovské dovolené. „Tenhle grant jsem přerušovala s tím, že jsme odcházela na první mateřskou dovolenou. Potom, co jsem grant dokončila, jsem odešla na druhou,“ vzpomíná.
I po ní se k výzkumu opět vrátila. Přitom návraty po mateřské a rodičovské dovolené můžou být především pro mladé začínající vědkyně složité. Zatímco mezi absolventy magisterského studia ženy převažují, u doktorského studia jejich podíl klesá pod 50 procent. Největší propad je ale mezi jeho dokončením a vědeckým výzkumem.
„Dochází k největšímu dropoutu, to znamená odpadnutí žen vůbec od vědy, kdy se dramaticky snižují čísla,“ říká Gabriela Langhammerová ze sociologického ústavu Akademie věd. I to je důvod, proč má Česko jedno z nejnižších zastoupení výzkumných pracovnic ve vědě mezi zeměmi Evropské unie. V roce 2020 nedosahovalo ani třiceti procent.
„Celá vědecká dráha není nastavená na systém kariérních přestávek. Jakákoliv ztráta nebo výpadek z kariéry, který je v řádu měsíců nebo třeba několika let, může být totální stopkou v kariéře. A když už je vlak rozjetý, těžko se do něj naskakuje zpět. A v České republice máme jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě a zároveň je zde nejmíň dostupná péče o děti,“ vysvětluje Langhammerová.
Mezinárodní den vědkyň. 'V Česku jich je stále málo, potenciál je přitom vysoký,' tvrdí Zažímalová
Číst článek
Právě s návratem po rodičovské dovolené můžou pomoci takzvané návratové granty. Přijít s nimi teď chce největší poskytovatel finanční podpory na základní vědecký výzkum v Česku – Grantová agentura. Úspěšní žadatelé by tak mohli na vědecký projekt získat peníze, které by pokrývaly částečný nebo plný úvazek a také náklady na péči o dítě.
„Myslíme si, že by dvouleté projekty byly od jednoho do dvou milionů korun podle situace v konkrétním odvětví, protože ne všechny obory vědy potřebují stejně peněz. A také záleží, jestli se navrátivší se rodič rozhodne pracovat již od začátku na vysoký úvazek,“ popisuje mikrobiolog a zároveň ředitel Grantové agentury Petr Baldrian.
Podle něj bude finanční podpora cílit na vědce a vědkyně bez smlouvy s vědeckou institucí, která by jim mohla s návratem pomoci. Podobné granty totiž udělují některé univerzity, například Masarykova v Brně. „Tohle schéma je pro ty, co jsou na hraně, že by z vědy opravdu vypadli,“ zdůrazňuje.
Návratové granty by mohla agentura vyplácet nejdříve v roce 2025. „V podstatě teď finišujeme přípravu materiálu, kterým by se měla zabývat Rada pro výzkum a inovace a následně vláda,“ uzavírá Baldrian. Ročně by mohla grantová agentura rozdělit až 40 návratových grantů.
