Hlavní obsah
Aktuální dění

Čína a svět tento týden: do Pekingu (možná) opět přímým letem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Hiroki Ogawa / CC BY 3.0 Deed / Wikimedia Commons

Česko posiluje spolupráci s Tchaj-pejí, Latinská Amerika a Tvrdík s Pekingem.

Článek

Evropský boj proti dumpingu pokračuje

Evropská unie podniká další kroky proti neférovým obchodním praktikám Číny. Po vyšetřování dumpingových cen čínských elektrovozů chce nyní Brusel zavést antidumpingová cla na dovoz polyethylentereftalátu, používaného pro výrobu PET lahví. Import tohoto materiálu z Číny do EU letos vzrostl o 40 procent. Evropská komise také naznačuje, že toto opatření nemusí být poslední. Ve hře je například možné vyšetřování cen čínských dílů pro větrné turbíny.

Je pravděpodobné, že opatření proti čínskému dumpingu budou i jedním z hlavních sporných bodů nadcházejícího evropsko-čínského summitu začátkem prosince v Pekingu.

Zdroje:

Český megaprojekt s Tchaj-wanem startuje

Dodavatelské řetězce polovodičového průmyslu a jejich odolnost má zkoumat centrum, které se tento týden otevřelo v Praze. Jedná se o společný projekt Univerzity Karlovy a National Chengchi University v Tchaj-peji. Supply Chain Resilience Center je jedním z výsledků březnové cesty předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wan. Zřízení centra je součástí takzvaného „megaprojektu“, který zahrnuje také stipendia pro české studenty na studium polovodičů na tchajwanských univerzitách, plánované středisko pro návrh čipů či podporu českého vývozu na Tchaj-wan. Projekt má v období čtyř až pěti let vyjít na stovky milionů korun a jeho financování zajistí tchajwanské ministerstvo zahraničí.

Zdroje:

Společná kandidátka tchajwanské opozice nebude

Plány na společnou kandidaturu Kche Wen-čeho (TPP) a Chou Jou-iho (KMT) v nadcházejících prezidentských volbách na Tchaj-wanu nevydržely ani jeden týden. Oba kandidáti se neshodli na interpretaci průzkumu voličských preferencí. Ten měl určit, kdo z nich bude nominován na prezidentský post. Tristní výsledek jednání se oba pánové ještě snažili na poslední chvíli zvrátit při včerejší tiskové konferenci, jíž se účastnil i nezávislý kandidát Terry Gou. Opoziční kandidáti se nicméně nebyli schopni dohodnout ani na tom, kde se právě probíhající a jimi svolaná tisková konference vlastně má odehrávat.

Mezitím se v pátek v 10.30 našeho času uzavřela registrace kandidátů do voleb, jež proběhnou 13. ledna 2024. Kandidaturu ne zcela překvapivě na poslední chvíli stáhl pod tlakem Pekingu Terry Gou, takže takzvaný modrý tábor, obecně vnímaný jako smířlivější vůči Číně, budou reprezentovat pouze výše zmínění dva kandidáti. Zelený „protchajwanský“ tábor zastupuje kandidát za stranu DPP William Lai, jenž si za potenciální viceprezidentku vybral současnou vedoucí diplomatické mise Tchaj-wanu v USA Hsiao Bi-khim. Tato „kočičí diplomatka“ se na Tchaj-wanu i v zahraničí těší velké oblibě a její vstup do voleb může DPP výrazně pomoci.

Zdroje:

Čínské zájmy v Latinské Americe

Uruguayský prezident Luis Alberto Lacalle Pou v pátek zakončil čtyřdenní cestu do Pekingu, kde podepsal několik dohod o spolupráci, včetně prohloubení strategického partnerství. Obdobnou návštěvu se stejnými výsledky absolvoval měsíc před ním kolumbijský prezident Gustavo Petro. Vystřídat se u Si Ťin-pchinga stihli i prezidenti Venezuely a Chile.

Intenzita styků, a především zjevně ne zcela realistická očekávání připomínají nápor ČLR ve střední Evropě před deseti lety v době vzniku iniciativy 16+1 (dnes 14+1). V Česku vyzdvihovaná „ekonomická diplomacie“ však brzy vzala za své, když „vlajková loď čínských investic“, podvodná firma CEFC, zkrachovala a její předseda Jie Ťien-ming zmizel v útrobách Ústřední disciplinární komise. Předsedu neziskového křídla CEFC Patricka Ho odsoudili ještě předtím ve Spojených státech za korupci afrických politiků a představitelů OSN. Pro Jihoameričany by česká zkušenost mohla být stejně poučná jako podíl ČLR na hluboké krizi ve Venezuele, o níž jsme psali tento měsíc na webu Sinopsis.

Zdroje:

Devět politických životů Jaroslava Tvrdíka

Připomínkou Zemanovy éry „ekonomické diplomacie“ zůstává prezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, který se ve čtvrtek v Pekingu setkal s čínským premiérem Li Čchiangem. Jak uvedl v následném rozhovoru, chtěl premiérovi především „osobně poděkovat“ za dodávky zdravotnického materiálu na počátku pandemie covidu-19. Právě covid-19 a čínská „roušková diplomacie“ vytáhly Tvrdíka zpět na politickou scénu, když za podpory bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka jako člen krizového štábu dojednával dodávky respirátorů a dalších zdravotnických potřeb. U nich posléze Národní kontrolní úřad konstatoval závažné problémy, ať už v transparentnosti výběru dodavatelů, nebo v kvalitě zboží.

Tvrdík dále čínského premiéra žádal o znovuotevření přímé letecké linky z Česka do ČLR a hovořili spolu také „o spolupráci v oblasti obchodu a investic“. Při vzpomínce na působení Tvrdíka v těchto oblastech jakožto ředitele ČSA a místopředsedy představenstva české pobočky výše zmíněné čínské společnosti CEFC, která po sobě nejen v Česku zanechala zejména dluhy a politickou korupci, může člověku při představě dalších „investic“ trochu zatrnout.

Zdroje:

Mešity v Číně nechceme

Mezinárodní společenství už léta kritizuje čínskou vládu kvůli pronásledování muslimů v Sin-ťiangu. Situace se vyhrotila především v roce 2016, kdy prezident Si Ťin-pching vyzval k „sinizaci náboženství“. Podle nejnovější zprávy organizace Human Rights Watch, která se opírá o veřejně dostupné dokumenty, satelitní snímky a výpovědi svědků, se úřady nově pustily do práce také v provinciích Ning-sia a Kan-su. V rámci procesu „konsolidace“ uzavírají a ničí mešity a přestavují je ke světským účelům.

Ministerstvo zahraničí ČLR uvedlo, že Peking přikládá ochraně mešit velký význam a organizace, které to zpochybňují, „by měly upustit od své zaujatosti vůči Číně a přestat využívat náboženské otázky k politické manipulaci a špinění obrazu Číny“. Stranické dokumenty (označované jako Xinjiang Papers), které v dubnu 2018 unikly do médií, ovšem zdůrazňovaly, že „by se neměla budovat nová místa pro vyznávání islámu“ a „jejich celkový počet by se měl snižovat“. A zdá se, že v těchto krocích čínské vedení hodlá pokračovat i mimo Sin-ťiang.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz