The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
SOFIE
Dovoz ruské ropy do EU přes Bulharsko roste. Množství ruské ropy dovážené do EU přes bulharskou rafinerii Lukoilu se v posledních měsících výrazně zvýšilo, uvedl v exkluzivním rozhovoru pro Euractiv Bulharsko Martin Vladimirov, hlavní energetický analytik Centra pro studium demokracie (CSD). „Pro ruskou společnost to znamená dodatečný zisk ve výši stovek milionů za poslední čtvrtletí roku,“ prohlásil Vladimirov.
Ruská společnost Lukoil tvrdí, že sankce EU namířené neporušuje, protože do EU vyváží nízkooktanový benzin, na který se sankce nevztahují. Společnost také hrozí, že pokud bude zákaz dovozu ruské ropy uvalen příliš rychle, bulharskou rafinerii uzavře.
Bulharsko plánuje ukončit výjimku z embarga EU 1. března 2024. Spor o bulharskou větev Lukoilu může potenciálně způsobit problémy na regionálním trhu s pohonnými hmotami, neboť je největším v regionu a jediným výrobcem leteckého paliva na Balkáně.
„Pro Lukoil by bylo mnohem snazší pokusit se vyprat ruskou ropu prostřednictvím kazašské a ázerbájdžánské ropy v Bulharsku. Nedivil bych se, kdyby 1. března 2024 (kdy má být dovoz ruské ropy zakázán) směs zpracovávaná rafinerií obsahovala 100 % kazašské ropy. Tímto způsobem budou peníze do kremelského rozpočtu plynule proudit. Každý měsíc prodloužení výjimky je pro Rusko obrovským nečekaným ziskem,“ dodal Vladimirov.
Zároveň předpovídá, že okno pro prodej rafinerie Lukoilu v Burgasu se otevře po pozastavení dovozu ruské ropy do země. Lukoil podle všeho nemá zájem zůstat na bulharském trhu, pokud si nezachová své preferenční postavení s výjimkou pro dovoz ruské ropy.
Podle analýzy CSD vydělal kremelský režim jen na operacích v Bulharsku od začátku ruské invaze na Ukrajinu více než 3 miliardy dolarů. Je možné, že Rusové se na prodeji svých bulharských podniků dohodnou v příštím roce. O bulharskou rafinerii mají zájem západní investoři, ale nejedná se o jejich strategický zájem. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
BERLÍN
Zelení tlačí na Scholze, aby byl v Evropě „spolehlivějším partnerem“. Přední členové německých Zelených vyzvali svého koaličního partnera, socialistického kancléře Olafa Scholze, aby se zavázal k pevnému evropskému partnerství. Zelení tak učinili na své výroční konferenci, která skončila v neděli. Zde zároveň vytyčili svůj kurz pro volby do EU.
„Německo jako největší ekonomika EU musí být hybnou silou v tématech, jako je přechod na ekologickou ekonomiku, investice, reforma rigidních dluhových pravidel bloku a podpora Ukrajiny,“ prohlásila německá europoslankyně Tery Reintke. Scholz podle ní dělá příliš často na evropské úrovni obstrukce, aby uspokojil dalšího koaličního partnera, a to liberální FDP. (Nick Alipour | Euractiv.de)
PAŘÍŽ
Šéf Renew Séjourné oznámil kandidaturu do EP. Šéf Renew Europe a lídr francouzské prezidentské strany Renaissance Stéphane Séjourné prohlásil, že bude stát v čele boje o evropské volby. Zda to znamená, že bude lídrem kandidátky, však neupřesnil. O svých ambicích mluvil v rozhovoru pro France Inter a franceinfo. (Clara Bauer-Babef | Euractiv.fr).
VARŠAVA
Menšinová vláda PiS složí přísahu. Mateusz Morawiecki, kterého prezident Andrzej Duda jmenoval polským premiérem na další funkční období, složí v pondělí přísahu se svou menšinovou vládou, potvrdil prezidentův úředník. Je pravděpodobné, že vláda PiS však v parlamentu prohraje hlasování o důvěře. I navzdory vítězství v říjnových volbách se Morawieckému totiž nepodařilo přesvědčit ostatní strany k vytvoření koalice. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BRATISLAVA
Čaputová musela přesvědčit Pavla, aby přijal Fica na Hradě. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová musela podle zdrojů přesvědčit neochotného prezidenta Petra Pavla, aby přijal slovenského premiéra Roberta Fica při jeho nedávné zahraniční cesty do Prahy.
Fico trval na návštěvě v den, kdy měl Pavel i šéfové českého parlamentu Miloš Vystrčil a Markéta Pekarová Adamová jiné plány, a „odmítl se pohnout o píď“, píší Novinky.cz. Pavlovi se také nelíbil Ficův program – setkal se totiž i s expremiérem Andrejem Babišem a bývalým prezidentem Milošem Zemanem.
To, co Pavla zřejmě přimělo k přehodnocení, bylo listopadové setkání s Čaputovou a dodržení dlouholeté tradice, že nový premiér uskuteční svou první zahraniční návštěvu sousedního státu, aby prospěl historicky přátelským slovensko-českým vztahům. „Dobré vztahy mezi našimi zeměmi jsou absolutní prioritou a do současné spolupráce již nemůže vstupovat předvolební rétorika,“ uvedl po jednání Pavel. (Barbara Zmušková | Euractiv.sk)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.