Československé legie byly vojenské jednotky složené z českých a slovenských dobrovolníků, které vznikly během první světové války. Formovaly se na území Ruska a Francie a hrály důležitou roli v bojích na východní frontě a v Rusku. "Navzdory tomu jejich příběh mnoho Čechů nezná, natož aby byl známý ve světě. Proto jsme se rozhodli na téma upozornit," řekl Aktuálně.cz v září manažer studia Ashborne Games Petr Kolář.

Příběh videohry Last Train Home je inspirován událostmi po podepsání dohody mezi Československou národní radou a bolševickou vládou v březnu roku 1918. Ta měla legionářům umožnit cestovat přes Sibiř do Vladivostoku a z něj do Evropy. Průjezd vojákům komplikoval úřední chaos i neshody bolševiků kolem toho, zda vojáky nebo jejich zbrojní arzenál nevyužít k vlastnímu prospěchu.

Legionáři absolvovali dlouhou a náročnou výpravu ve vlacích, při které čelili mnoha nebezpečím, včetně útoků Rudé armády. Právě poslední cestu bojovníků, jejichž jediným cílem je dostat se domů, mohou nyní hráči prožít v nové videoherní strategii. 

Hra vyšla v úterý a zatím je přístupná pouze na počítači. Vývojáři však nevylučují budoucí přesun na konzole. Last Train Home stojí necelých 40 eur, tedy zhruba tisíc korun. 

Nápad vytvořit hru o legionářích vznikl zhruba před třemi lety se založením  Ashborne Games. Část z vývojářů přešla do nové společnosti z jedné z největších vývojářských skupin v Česku, pražské Bohemia Interactive, která se podílela na akčních titulech, jako je Arma nebo Vigor. "Mnozí z nás měli více než desetileté zkušenosti s vývojem videoher, které fungovaly většinou jako online střílečky nebo platformy. Chtěli jsme tak poprvé vytvořit titul, který má příběh se začátkem a koncem," vysvětluje šéf studia Petr Kolář.

Projekt nové skupiny českých vývojářů zaštítil známý rakouský vydavatel THQ Nordic, kterému chtěl Kolář se svým týmem prezentovat více než deset námětů na hru. S tím nejzajímavějším nakonec přišel kreativní ředitel studia Karel Kališ. Právě on se zasadil o to, aby vývojáři vyzdvihli téma československých legionářů. "Celý náš tým se pro nápad okamžitě nadchnul. Vzápětí nás ale polil studený pot, protože jsme zprvu měli každý jinou představu o tom, jak hru zpracujeme," popisuje Kolář prvotní debaty o novém titulu.

Hráč se svou jednotkou projíždí válkou zničenými městy i rozlehlou krajinou sibiřského venkova, kde může na každém rohu číhat nebezpečí. | Foto: Ashborne Games

V týmu nakonec převládla chuť vyzkoušet si nový žánr a tvůrci sáhli po strategii s prvky role-play game, tedy hry, v níž se hráč vžije do role hlavní postavy. Vojáci v poli by podle Koláře neměli fungovat jako pouhé figurky. Hráči má na fiktivních legionářích záležet. "Každá postava má svůj charakter. Ve své družině najdete svědomité lidi, stejně tak jako líné nebo chamtivé," vysvětluje.

Související

Čeští manželé okouzlili miliony lidí vyšívanou hrou, je první svého druhu na světě

Vlastnosti legionářů, z nichž některým propůjčili jména a tváře přímo členové vývojářského týmu, mohou mít dopad na děj a je dobré na ně myslet. "Není moudré pověřit řízením vlaku například alkoholika. Může si přihnout a spadnout do kotle," dodává.

Hlavní část hry tvoří strategické boje, ve kterých vojáci zápolí proti přesile a hráč tak musí vymýšlet postupy, pomocí kterých nepřátelskou armádu porazí. Během bitev může využít i taktický pohled, který umožňuje hru zastavit a poskytne čas na vyhodnocení situace. Zásadní je i cesta vlakem a jeho vylepšování a opravy, do kterých promlouvá i správa posádky a zásob.

Fikce, která probudí chuť bádat po pravdě

Historické události vývojáři diskutovali s Československou obcí legionářskou. "Příběh legionářů mapujeme už patnáct let a je dobře, že se studio rozhodlo využít naše poznání," říká vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag, který začal připravovat podklady pro vznik Last Train Home už v roce 2021.

Zásadní roli ve vývoji sehrálo pojízdné muzeum československých legionářů, známé pod označením Legiovlak. Repliku legionářského vlaku z období let 1918 až 1920 tým z Ashborne Games navštívil ještě před založením samotného herního studia. "Lidé, kteří na podobě herního vlaku pracovali, dokážou poznat, k čemu jednotlivé vagony slouží, aniž by do nich vešli," tvrdí šéf studia. Kromě vlaku měli vývojáři k dispozici také historické uniformy, vybavení a deníky vojáků, kteří byli součástí operací na Transsibiřské magistrále.

Navzdory tomu strategie Last Train Home není historicky přesná. Na rozdíl například od pražského studia Charles Games, které se zaměřuje zejména na edukativní hry, je pro Ashborne Games zábava a hratelnost na prvním místě. "Věci v rámci zhruba pěti let po první světové válce se ve hře odehrají v období půl roku. To proto, aby hráči mohli prožít všechny důležité události této historické etapy, ať už je to bitva na Bajkalském jezeře, honba za carským pokladem nebo založení Československa," říká Kolář.

Také u uniforem musela jít realita stranou. Stejnokroj legionářů by hráčům znemožnil na první pohled rozeznat specializaci vojáka, což by mohlo vést k problémům v bitevních misích.

"Je pravda, že bychom byli radši, kdyby detaily stejnokrojů a výzbroje byly z historického hlediska přesnější. Na druhou stranu víme, že vývojáři jsou odborníci a vědí, proč některé věci upravují tak, aby to bylo příjemné pro samotné hráče. Od začátku jsme počítali s tím, že ať už hra dopadne jakkoli, půjde hlavně o popularizaci tématu," doplňuje Charfreitag, který se společně s historikem Zdeňkem Špitálníkem tématu podrobně věnoval v knize Československé legie 1914-1920 - stejnokroje a výstroj.

Historický kontext najdou hráči ve virtuální encyklopedii

Hra by podle Charfreitaga mohla sehrát roli i ve vzdělávání. K tomu může pomoci i virtuální encyklopedie v menu hry, v níž vývojáři popisují jednotlivé kapitoly titulu v podrobném historickém kontextu. Hráč v ní najde také popis vlaku, vozidel, vybavení i vojáků. "Je v ní mnoho zajímavostí. Vyzdvihl bych třeba vysvětlení nepříliš známého pojmu "divoké lokomotivy". To je výraz pro prázdné lokomotivy, které Rudá armáda vysílala proti legionářům, aby jejich vlak zničila," vysvětluje Kolář.

Všechny zbraně ve hře byly za první světové války používané v Rusku, přestože některé z nich spíš vzácně. | Foto: Ashborne Games

Dalším fiktivním prvkem ve hře jsou i ženské legionářky. Vývojáři však v případě vojaček pozměnili realitu jen částečně. Téměř ve všech armádách, ať už na straně Dohody, nebo Ústředních mocností, se ženy přímo zapojily do bojů na frontě. "Československá legie ale neumožňovala ženám být členkami. V Last Train Home jsme se navzdory tomu rozhodli z žen legionářky udělat," dodává Kolář s tím, že díky tomu je příběh pro hráče pochopitelnější a všechny postavy mohou dostávat vojenská ocenění.