Stavební obory mají budoucnost, šikovných rukou se ale nedostává

Jaká je nyní situace ve stavebnictví, co se pracovníků týče?
Setrvalá. V řemeslných a dělnických profesích je obecně nedostatek lidí a situaci na stavbách v zásadě zachraňují pracovníci z ciziny.

A když to srovnáte s minulostí?
Situace se posledních dvacet let zhoršuje. A je čím dál větší problém sehnat kvalitní pracovníky, a to jak přímo zaměstnance, tak i jako subdodavatele. Vezměte si, že dříve měl skoro každý nějakého svého známého řemeslníka: zedníka, obkladače a podobně, nyní však běžný člověk shání na tyto drobné práce hodinové manžely.

Které profese ve stavebnictví chybějí nejvíce?
Všechny kromě pomocných prací a nosičů. Bohužel je aktuální stav skutečně žalostný. Všechny tradiční profese bojují s nedostatkem lidí. O trochu lepší je možná situace mezi elektrikáři nebo specialisty na vzduchotechniku. Ale třeba kvalitní zedníci, tesaři, instalatéři nebo topenáři prostě nejsou.

4 fotografie

Pokud tento rozhovor bude číst někdo, kdo uvažuje o práci ve stavebnictví, jak byste ho přesvědčil?
První, co bych zmínil, je určitě uplatnění do budoucna. Když se člověk rozhodne pracovat ve stavebnictví, tak se zcela jistě nemusí bát, že nesežene práci, protože lidí je stále nedostatek. Všechny obory související se stavebnictvím mají budoucnost. Navíc ta škála možností uplatnění je široká. A velkou motivací je, že člověk svou prací vytváří trvalou hodnotu, něco tu po sobě zanechá, má být na co pyšný a má co ukázat.

Spolupracujete se středními a vysokými školami technického směru na výchově nové generace stavbařů. Jak se vám to daří?
Chceme být studentům nápomocni už během studia a snažíme se je formovat, aby pak byli lépe připraveni na svůj profesní vývoj. Pro nás je samozřejmě nejlepší, když se podílíme na rozvoji konkrétního pracovníka tak, aby mohl následně pracovat u nás. Je to sice běh na dlouhou trať, ale když se to povede a takový člověk k nám poté nastoupí, má už v krvi DNA naší firmy, je zapracovaný a může rovnou samostatně fungovat. Je to dlouhodobě složité, protože stavebních firem je hodně a touto cestou jde více z nich.

Mzdy pracovníků ve stavebnictví Stavební inženýr 31 931 – 67 923 Kč Architekt 31 625 – 56 770 Kč Projektový manažer 39 165 – 103 527 Kč Geodet 25 621 – 48 112 Kč Stavební dělník 26 907 –58 960 Kč Zedník 26 747 –53 085 Kč Elektrikář 27 753 – 53 170 Kč Instalatér 22 549 – 46 605 Kč Stavební dozor 38 785 – 77 312 Kč Zdroj: Platy.cz

Současně ale studenty podporujeme i ve vzdělání, pomáháme jim s bakalářskými a diplomovými pracemi, vždy se jim snažíme vyjít vstříc, aby mohli skloubit práci a studium bez toho, aby tím trpěly jejich studijní výsledky. Středoškoláky se snažíme motivovat k dalšímu vzdělávání, pokud v nich vidíme potenciál.

Kolik je absolventů stavebních oborů? Je jich dostatek? A jsou schopní?
Je jich setrvale málo, čím dál tím méně. Schopní jsou, pokud mají chuť pracovat. V dnešní době slýcháme ze všech stran, že život se má především užívat. A představa práce na stavbě, která zkrátka není úplně komfortním prostředím, do vize pohodového života úplně nezapadá. Na stavbu se musí vstávat na sedmou, velkou část pracovní doby se pohybujete venku za různého počasí, končíte ve čtyři, spíš v pět odpoledne.

Neustále slyšíme o výrazném zdražování stavebních materiálů a prací a jak to dělá problémy lidem nejen s hypotékami. Co za tím vším stojí?
Na to by vám lépe odpověděli sami výrobci. Mnohdy za to může nedostatek určitých komodit, což se pak odráží v ceně. Se zdražováním samozřejmě souvisí i navyšování cen energií, k tomu se přidává inflace a celková nejistota ve společnosti související nejprve s covidem a následně s válkou na Ukrajině.

Řada firem se logicky snaží předzásobit, zajistit si nějaký materiálový „polštář“, což také stavební trh ovlivňuje a navyšuje ceny. S nedostatkem lidí, který jsme už zmínili, souvisí také zvyšování nákladů na zaměstnance. Lidí je málo a je potřeba se o ně dobře starat, aby si je firma udržela. To znamená vyšší platy, řadu benefitů, což se pak samozřejmě rovněž odrazí i v ceně finálních výrobků.

Jak se ve stavebnictví prosazují automatizace a digitalizace? Nenahradí postupně stavební dělníky stroje a počítače?
Je pravda, že se uplatňují čím dál tím víc. Mnohem víc než dříve se využívá online komunikace, listinné stavební deníky jsou postupně nahrazovány elektronickými. V poslední době je snaha o zavedení metodiky BIM, tedy projektování, realizace a následná správa budovy na základě informačního modelu dané budovy.

Myslím si však, že zatím se o tom spíše mluví a postupně se tvoří standardy, dosud se s touto technologií v praxi příliš nesetkáváme. Budoucnost v tom ale určitě vidím, neboť 3D model budovy s veškerými informacemi s ní souvisejícími, od fáze návrhu přes realizaci až po její správu, po celou dobu její životnosti, určitě přináší řadu výhod.

Pavel Polcar Absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně. V současné době je generálním ředitelem stavební společnosti KONSIT, jejíž tradice sahá až do roku 1929 a loni dosáhla obratu zhruba 900 milionů korun. V podniku začínal před 22 lety jako asistent přípraváře. Mezi významné projekty, které se realizovaly pod jeho vedením, patří přestavba menzy kolejí 17. listopadu Univerzity Karlovy na sídlo Fakulty humanitních studií podle návrhu ateliéru Kuba & Pilař architekti. Tato stavba získala řadu ocenění v architektonických soutěžích.

Kdy ve stavebnictví začne „pracovat“ umělá inteligence?
Její vývoj je v našem oboru stále v počáteční fázi, ale odhaduji, že má potenciál změnit způsob, jakým stavíme, alespoň v určitých oblastech. Otázkou je, v jakém to bude časovém horizontu.

Umělá inteligence postupně nahradí některé prvky výstavby, a to zejména v přípravných fázích. Tedy především při návrhu a projektování, při hledání efektivních, bezpečných řešení bez možných kolizí. Ve výstavbě samé si dokážu představit, že by mohla vykonávat některé automatické procesy v rámci facility managementu, například monitoring budovy v kontextu pravidelné údržby a předcházení poruch.

Dlouhodobě se v Česku, zejména ve velkých městech, řeší, jak udělat vlastní bydlení dostupnější. Máte nějaký recept?
Obecně by bylo zapotřebí zejména zjednodušit legislativu, aby stavební řízení probíhalo v řádu měsíců, nikoli let. Asi by se do toho měl položit více stát v rámci podporované výstavby. V okamžiku, kdy většina projektů probíhá v soukromém režimu, jde čistě o byznys – a jeho základní cíl je dosažení zisku. Pokud stát nic řešit nebude, tak se s dostupnějším bydlením můžeme rozloučit. Ale samozřejmě těch vlivů je mnohem více.

Zajímavosti z oboru Ve stavebních podnicích je zaměstnáno přes 200 000 lidí (bez agenturních pracovníků). Středoškolský obor stavebnictví je možné studovat na 44 školách po celém Česku. V roce 2022 bylo v tuzemsku vydáno 86 047 stavebních povolení. Ve stavebnictví se v současnosti objevují inovativní materiály jako jsou samoopravitelný beton, transparentní hliník a aerogel, což je nejlehčí pevný materiál na světě.