V polovině listopadu polští policisté oznámili, že dopadli mezinárodně hledaného Tomáše Čermáka, který se skrýval před nástupem do vězení. V době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích a podporoval terorismus, a má si proto odpykat 5,5 roku za mřížemi. Nenastoupil však do výkonu trestu. Česká policie na něj poté vydala i mezinárodní zatykač.
„Šestatřicetiletého fantoma české dezinformační scény zadrželi včera polští kolegové na základě poznatků našich policistů. V nejbližší době bude následovat jeho předání do České republiky,“ informovali v minulosti čeští policisté na síti X.
„Byl zcela překvapen“
Polští policisté poté uvedli, že ve spolupráci s českou stranou zjistili, že hledaný muž se pravděpodobně zdržuje v Lublinském vojvodství. Poté zúžili oblast možného Čermákova pobytu, a nakonec jej polští policisté ve spolupráci s těmi českými zadrželi ve večerních hodinách 14. listopadu na jedné z ulic poblíž Staroměstského náměstí v Lublinu.
„Muž byl zcela překvapen a přesvědčen, že se mu podaří úspěšně skrývat před strážci zákona mimo Českou republiku,“ uvedli po zadržení Čermáka polští policisté. Dodali, že po zatčení byl Čermák umístěn do vazby v Lublinu, kde nyní čeká na návrat do České republiky.
Polští policisté zadrželi dezinformátora Čermáka. Měl namířeno do Běloruska |
Předseda Krajského soudu v Plzni Tomáš Bouček ve středu pro iDNES.cz potvrdil, že k návratu Čermáka by mělo dojít 4. prosince. „Polská strana nyní žádnou spolupráci nepožaduje,“ doplnil dále Bouček pro iDNES.cz.
Pokud podle jeho slov bude pravomocně rozhodnuto o jeho předání do Česka, neměla by existovat žádná zákonná překážka k jeho realizaci. Podle rozhodnutí rady Evropské unie o justiční spolupráci se musí uprchlý odsouzenec předat mateřskému státu k výkonu trestu do 60 dnů od jeho zadržení v jiné zemi, v krajním případě lze lhůtu protáhnout o 30 dní. To se však stává ale jen ve výjimečných případech.
Může se podílet i zásahová jednotka
Policejní mluvčí David Schön pro iDNES.cz popsal, jak obecně předání probíhá. „V případě předání osob z nebo do České republiky je možné využívat jak vzdušné, tak pozemní cesty. Primárně jsou tato předaní v gesci Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci (ŘMPS), samozřejmě se zapojují i další útvary,“ uvedl Schön.
V případě letecké eskorty se podle jeho slov jedná o cizineckou policie a jejich oddělení doprovodu letadel (air marshalové), kdy na letišti pak osobu převezme buď útvar, který po osobě pátral, nebo v případě eskorty do vězení opět policisté z cizinecké policie na ICP Ruzyně.
Dezinformátoři nevěří zadržení Čermáka. Já ho neudal, dušuje se Zítko |
„Při pozemním předání není úplně jasně určený útvar, který na hranicí osobu převezme, může to být eskortní oddělení konkrétní kraje, nebo opět pracovníci útvaru, který pátrání vyhlašoval, případně kolegové z některého z celorepublikových útvarů,“ pokračoval Schön.
V případech zvlášť nebezpečných pachatelů se může podle jeho slov na eskortách podílet i některý ze specializovaných útvarů policie, například policisté zásahové jednotky.
„Druh, místo a způsob předání se vždy volí po dohodě s partnery v zahraničí a samozřejmě s ohledem na co nejhladší průběh celé eskorty. V případě předávání osob do sousedních států či z nich do České republiky se nejčastěji používá pozemní způsob. Samotné předání je pak opravdu o tom, že se na určitý čas na dohodnutém místě (konkrétním hraničním přechodu) setkají policisté z obou zemí a po nezbytných administrativních úkonech si osobu předají,“ popsal dále průběh.
Schön ještě doplnil, že v případě realizování Evropského zatýkacího rozkazu se jedná o „předání“, v případě realizace jiného právního základu se jedná nejčastěji o „extradici“. „Ale pro návrat osob do České republiky se dají použít i jiné instituty v návaznosti na platnou legislativu v konkrétních zemích,“ dodal pro iDNES.cz policejní mluvčí.
Azyl v Polsku
Mezi tím dezinformátorka Jana Peterková, která dlouhodobě Čermáka podporuje, nedávno na Facebooku napsala, že Čermák chce požádat o azyl v Polsku.
„V současné době vedeme společně s advokátem Bienkem a Vladimír Gallem jednání o odvolání proti deportaci do České republiky a žádost o azyl přímo od Tomáše v Polsku,“ napsala 25. listopadu na sociální síti Peterková.
Dezinformátorka Jana Peterková na sociální síti oznámila, že bojuje proti deportaci Čermáka do Česka.
Redakce iDNES.cz oslovila zmíněného advokáta Galla. „Rozumím tomu, že se jedná o záležitost, která vzbuzuje zájem médií, nicméně se musím odkázat na zákonnou mlčenlivost advokáta podle § 21 o advokacii,“ odpověděl na dotazy Gall.
Poté pouze potvrdil, že Čermáka s kolegou zastupuje. „Rozsah zastoupení a konkrétní služby, které pro pana Čermáka poskytujeme, však opravdu komentovat nemohu,“ dodal advokát Gall.
„Nemá v Polsku jakékoli zázemí a vazby“
Soudce Bouček pro iDNES.cz ohledně azylu doplnil, že pokud by bylo v Polsku zahájeno azylové řízení, nemá na jeho průběh krajský soud žádný vliv.
Na dotaz, zda by si Čermák mohl poté trest odpykat právě v Polsku soudce řekl, že teoreticky to možné je. „Ale s ohledem na to, že se jedná o českého občana odsouzeného v České republice, který nemá v Polsku jakékoli zázemí a vazby, je to velmi nepravděpodobné. Muselo by dojít k předání výkonu trestu do Polska, k čemuž ale není žádný důvod,“ dodal pro iDNES.cz Bouček.
Mluvčí ministerstva vnitra Adam Rőzler ohledně azylu pro iDNES.cz doplnil, že v České republice platí, že žádost občana EU je z hlediska zákona o azylu posouzena jako nepřípustná. „Jde o velmi zkrácené, de facto jen formální řízení. Aby se žádost posuzovala standardně, musel by žadatel prokázat, že daná země nesplňuje podmínky členství v EU. Nicméně o mezinárodní ochranu může požádat každý cizinec,“ uvedl Rőzler.
Šestatřicetiletý Čermák z Holýšova na jižním Plzeňsku je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podporu a propagaci terorismu. Podle pravomocného verdiktu soudu si má odpykat 5,5 roku vězení za to, že v době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí vůči politikům. Do vězení však Čermák nenastoupil, 29. srpna po něm bylo vyhlášeno pátrání.
Vrchní soud v Praze potvrdil Čermákovi trest vězení v červenci. Příznivci začali na soudce křičet, že jsou prasata a fašisté. Někteří z nich i na senát pískali. V nadávání pokračovali i po vykázání na chodbu soudu.
Vyzýval k aktivnímu odporu
Čermák se v živém vysílání na Facebooku během pandemie vymezoval vůči novele pandemického zákona. Diváky půlhodinového videa vyzýval k aktivnímu odporu proti přijetí novely, k převzetí moci, k vypálení Senátu a k vymanění České republiky ze struktur EU a NATO.
Za hlavní cíl násilí označil Čermák zejména senátory, poslance a členy vlády. Mimo jiné prohlásil „musíme těm dobytkům zatnout tipec“ a „vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy“.
Kromě podpory a propagace terorismu byl Čermák spolu s Patrikem Tušlem odsouzen také za podněcování nenávisti k Ukrajincům na sociálních sítích a nepravomocně také za výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra.
Policie pátrá po Tomáši Čermákovi. | foto: Policie ČR
V kauze nenávistných výroků o Ukrajincích dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Oba nedávno podali ústavní stížnost.
V říjnu se dezinformátor ukázal ve videu, kde stojí v lese, drží ruskou vlajku a tvrdí, že je v Rusku. Ve videu vyzval národ, aby se „postavil na odpor“. Zároveň se snažil přesvědčit, že se nachází v Rusku. Několik dní na to byl polskými policisty dopaden.
19. července 2023 |
