„Cílem té akce není omezovat dostupnost zdravotní péče, ale učinit medicínu a práci ve zdravotnictví více atraktivní, než je dnes. Abychom měli dostatek zdravotních sester a aby byla péče zajištěna nejenom v prosinci, ale i v následujících letech,“ řekl Kubek. Politikům je podle něj přístupnost péče lhostejná.
„Omlouvám se pacientům, kteří se v následujících dnech setkají s diskomfortem,“ řekl Kubek s tím, že má pochybnosti o jednání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Tomu podle něj vůbec nezáleží na pacientech.
Válek se v reakci na dotaz iDNES.cz ohradil proti tomu, že by mu na pacientech nezáleželo. Podle něj předložil odborářům dvě nabídky, z jeho pohledu férové.
„Ta poslední počítala s tím, že na odměny zdravotníků půjde 8, 6 miliardy korun. To bylo skutečným maximem možného, co si systém, nemocnice a pojišťovny mohou dovolit, aby to zdravotní systém ustál a nedoplatili na to pacienti a daňoví poplatníci, navíc by to vyřešilo původní požadavek Sekce mladých lékařů ČLK,“ napsal Válek.
Podle něj Kubek se zbavuje odpovědnosti, že nabídky, které by zvýšily platy nejmladším a nejméně vydělávajícím lékařům, odmítl a požadoval desítky miliard navíc ze státního rozpočtu. Odmítnutí odborářů ho mrzí a stále platí, že na platy vyčlení 6,8 miliardy.
„Slova prezidenta Kubka svědčí o panu Kubkovi. Rétorika doktora Kubka, který se v posledních dnech snaží strašit veřejnost a vyvolat strach potvrzuje, že se od počátku dohodnout nechtěl. Přesto jsem připraven dále jednat, právě z toho důvodu, že mi na pacientech velmi záleží. Spolu s řediteli přímo řízených nemocnic udělám vše pro to, abychom situaci zvládli a akutní péče byla zajištěna,“ dodal Válek.
Podle viceprezidenta ČLK a předsedy Sekce mladých lékařů Jana Přády je potřeba, aby se změnil současný zdravotnický systém. „Je falešným smýšlením, že Silvestrem se situace vyřeší a systém bude fungovat tak, jak fungoval doposud,“ řekl Přáda. „Pevně doufám, že tato situace bude pro pacienty diskomfortní, ne nebezpečná,“ dodal.
Někteří lékaři výpovědi stáhli, například ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati z původních 200 výpovědí zůstalo 50. „Většinou to není z dobrovolných důvodů, ale brutálním nátlakem,“ upozornil Přáda s tím, že vedení nemocnic lékařům například ruší dovolené či plánované stáže v zahraničí.
Fakultní nemocnice Hradec Králové podle lékaře Tomáše Matějky omezí plánovanou péči o 80 až 100 procent. Prosincové přesčasy zde vypovědělo celkem 76 procent všech sloužících lékařů. „Péče bude omezena s tím, aby byla zachována aspoň péče akutní,“ uvedl. Nemocnice podle něj zruší téměř většinu plánovaných operací a odborné poradny.
Pražská Thomayerova nemocnice počítá s výpovědí od 63 procent sloužících lékařů. „Péči pokryjeme, ale za cenu, že budeme v nadcházejících měsících čelit smutnému fenoménu, že kvalitní lékaři odejdou,“ uvedla jedna z lékařek pediatrie.
Omezí pediatrie či gynekologická oddělení
Omezený provoz čeká také dětskou chirurgii, potvrdil lékař Lukáš Kramář. „Bude zrušeno 80 až 90 procent všech plánovaných zákroků. Zůstanou jen ty, které by výrazně ohrozily zdraví pacientů. Dojde také k omezení ambulantní péče,“ uvedl s tím, že pokud budou lékaři operovat u akutního případu, na ambulanci nebude nikdo, kdo by se mohl věnovat dalším pacientům.
Výrazně omezí například také klinika ortopedie ve Fakultní nemocnici Motol. Každá stanice tam podle předsedy lékařského odborového klubu Pavla Kubíčka uzavře deset lůžek, traumatologie otevře pouze jeden sál. Omezena bude také pediatrie, či dětská chirurgie, kde se do protestu zapojilo 24 z 26 lékařů.
K omezení dojde také v Pardubickém kraji. „U nás je situace specifická v tom, že jsme krajské zdravotnictví. Celkem v kraji vypovědělo přesčasy zhruba 40 procent lékařů,“ řekl lékař Jaroslav Krsička z Nemocnice Ústí nad Orlicí. Situace je podle něj velmi vážná.
Nemocnice Uherské Hradiště omezí například plicní oddělení, kde se uzavře alergologická a spánková ambulance, uvedl Martin Vybíral z traumatologického oddělení. Bez omezení je zatím interní oddělení, při výpadku lékaře ale podle Vybírala dochází ke zhroucení celého rozpisu práce.
Výrazně omezí provoz také některá oddělení Oblastní nemocnice Příbram. „Plná podpora této akce je především na gynekologicko-porodnickém oddělení. Nepojede poradna pro endometriózu. Omezíme těhotenské poradny, ultrazvukové vyšetření,“ uvedla za nemocnici lékařka Donovalová.
Několik oddělení se k protestu plně připojila také v Jihlavě. „Co se týče ARO, bude místo průměrných 9 operačních sálů, bude ve všední dny k dispozici pouze pět anesteziologických týmů,“ uvedla zástupkyně Sekce mladých lékařů Monika Hilšerová.
Například ve Fakultní nemocnici Bulovka se stav neustále mění, uvedla Hilšerová. Pediatrie v současné době funguje v hybridním provozu, interna uzavřela chronické ambulance.
Ve Fakultní nemocnici Ostrava dojde ke zrušení elektivních zákroků na Klinice úrazové chirurgie, omezený bude mimo jiné také ambulantní provoz na Klinice infekčního lékařství.
Akutní provoz ve Fakultní nemocnici Brno bude podle Hilšerové zajištěn, ačkoliv výpověď z přesčasů podalo 84 procent sloužících lékařů.
Přesčasy vypovědělo přes 6000 lékařů
ČLK uvedla, že dobrovolné přesčasy vypovědělo zhruba 6 100 z 13 000 lékařů, kteří v nemocnicích do služeb nastupují. Celkem jich v nemocnicích pracuje asi 23 000. Odvrátit protest se při jednáních s ministerstvem zdravotnictví nepodařilo.
Lékaři se s ministerstvem naposledy sešli v pondělí. Resort zástupcům komory nabídl 8,5 miliardy korun na zvýšení platů včetně pětiprocentního růstu platů tabulek. To ale zdravotnické odbory odmítly, podobné navýšení by podle nich neznamenalo vyšší platy pro všechny lékaře.
Ministerstvo tak na platy lékařů v příštím roce dá původních 6,8 miliardy korun z úhradové vyhlášky, které ministr zdravotnictví Vlastimil Válek slíbil už v říjnu. Lékaři se po neúspěšných jednáních ve čtvrtek sejdou také s premiérem Petrem Fialou.
Lékaři žádají zvýšení odměn na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 65 000 až 120 000 korun základní mzdu a sjednocení výplat ve státních i dalších nemocnicích. Podle Válka by jejich požadavky stály desítky miliard.
Nyní je průměrný plat lékaře včetně přesčasů a odměn ve státních nemocnicích 104 000 korun, v ostatních 82 000 korun. Podle lékařů jde ale o ohodnocení za výrazně vyšší počet odpracovaných hodin, než je běžná pracovní doba.
