Poslanecká sněmovna nejspíš už v pátek odstartuje další fázi decentralizace tuzemské energetiky. V plánu je hlasování o komunitní energetice v rámci novely energetického zákona nazývané lex OZE II. Pokud novela projde v současném znění, domácnosti si budou moci sdílet elektřinu mezi sebou, tím pádem budou potřebovat méně elektřiny od svých dodavatelů a v konečném důsledku i od velkých elektráren. Na provozovatele distribučních sítí se tím zároveň zvýší tlak kvůli nutnosti posílení elektroenergetické sítě.
Novelu představilo ministerstvo průmyslu a obchodu už loni v listopadu a od té doby prošla mnoha změnami. Základní princip ale zůstává stejný. Smyslem úpravy legislativy je otevřít cestu ke vzniku energetických společenství, v rámci nichž by domácnosti mohly sdílet elektřinu mezi sebou. Dnes už je to možné na úrovni bytového domu, díky novele lex OZE II to od poloviny příštího roku půjde i v rámci tří sousedních obcí s rozšířenou působností a od léta 2026 na celém území České republiky.
Lidé prodají elektřinu ze střechy v době, kdy jsou v práci
Novela, kterou nařizuje schválit evropská směrnice, cílí zejména na domy s fotovoltaickými panely na střechách, kde se rozchází doba spotřeby s dobou výroby elektřiny. Typickým příkladem jsou školy, které přes letní prázdniny a víkendy elektřinu takřka nepotřebují. Podobné neefektivitě čelí i značná část domácností v případě, že jejich členové přes den nejsou doma. Využití v komunitní energetice mohou nalézt také větrné parky, jejichž výroba elektřiny je vyšší zpravidla v zimě a na podzim, tedy v období, kdy kvůli slabému osvitu méně vyrábějí naopak solární elektrárny.
Nyní se sousedé budou moci dohodnout, že si přebytky budou podle potřeb virtuálně posílat. Podmínkou je registrace energetického společenství na Energetickém regulačním úřadě a také výměna běžného elektroměru za inteligentní. Ten má příslušná distribuční firma povinnost na požádání instalovat, sama je začne postupně zdarma vyměňovat od poloviny příštího roku.
Zatím jen omezené sdílení a jen pro nejvýše tisíc členů
Energetická společenství budou nicméně v prvních dvou letech působit jen v přechodném provizorním režimu. Aby se nový přístup mohl rozjet naplno, je nutné nejprve vybudovat Elektroenergetické datové centrum, kde se budou sbírat a vyhodnocovat informace o tocích elektřiny. Jejich majitelem budou tři hlavní tuzemští distributoři elektřiny PREdistribuce, ČEZ Distribuce, EG.D a spolu s nimi provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Ti momentálně očekávají, že naplno se energetická datová infrastruktura rozjede v roce 2026.
Pro komunitní energetiku přechodné období znamená nevyužitý potenciál. „V mezidobí budou mít členové společenství možnost sdílet elektřinu jen nejméně výhodnou statickou metodou, což sníží potenciální objem sdílené elektřiny odhadem o 20 až 50 procent,“ upozorňuje energetický expert Unie komunitní energetiky Ondřej Pašek.
Principem tohoto statického modelu je fixně daný podíl elektřiny, který ze společných elektráren každému členu společenství náleží. Zákonitě tak nemusí odpovídat skutečným potřebám jednotlivých domácností. Od roku 2026 však tento nesoulad vyřeší takzvaný dynamický model.
Přechodný stav má ještě jedno omezení. Kromě již zmíněných dvou restrikcí týkajících se ohraničení působnosti a statického modelu novela dočasně stanovuje, že maximální počet členů uskupení může být jen jeden tisíc.
Unie komunitní energetiky celkovou finální podobu novely vítá s tím, že jde o kompromis. Jednu změnu se ale ve třetím čtení přeci jen pokusí prosadit. Současná podoba novely stanovuje, že pokud bude mít společenství vyšší počet členů než deset, nikdo nesmí kontrolovat více než deset procent hlasovacích práv. Pašek ale varuje před tím, že by takové omezení mohlo snížit motivace k investicím kapitálově silnějších členů, zejména obcí.
O pozměňovacím návrhu, který by udělil výjimky právě obcím, budou poslanci hlasovat v rámci třetího a finálního čtení zákona. Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS) stejně ale takovou změnu nedoporučuje. „Obce by měly být součástí, ale ne lídry komunitní energetiky. Jinak by se z komunitní energetiky stala energetika komunální. Nejde tady o byznys, ale o efektivní využívání energie z obnovitelných zdrojů v místě spotřeby,“ míní Adamec. Pokud novela projde sněmovnou, zamíří do horní komory a pak na stůl prezidenta republiky.
Úspora bude jen ve výši marže obchodníka, kterého komunita obešla, říká kritik
Strategický ředitel poradenské firmy EGÚ Brno Michal Macenauer je ale ohledně potenciálu komunitní energetiky spíše skeptický. Podle jeho vyjádření je komunitizace energetiky jen jinou formou organizace trhu, obejitím obchodníka. Současně dodává, že cena elektřiny například ze střešní fotovoltaiky je dána jen a pouze její tržní atraktivitou.
„Pokud bude na trhu v dané hodině nadbytek elektřiny, nabídne odběrateli nízkou cenu i samotný obchodník. Žádný zákazník nebude kupovat za vyšší než tržní cenu od komunity a současně žádná komunita nebude nabízet nižší než tržní cenu zákazníkům. Výnos z provozu tak může být dán jen obejitím marže obchodníka a z tohoto výnosu bude muset být hrazena administrace celého procesu, provozu komunity,“ říká Macenauer, podle něhož není velká naděje, že komunitní energetika pro členy vygeneruje nějaký dodatečný výnos.
Sdílení energie je nyní možné například ve Francii, v Německu, Rakousku, Slovensku, Belgii nebo i v Polsku. Konečné regulatorní podmínky pro energetická společenství se ale velmi liší, kvůli čemuž je nový směr v energetice v jednotlivých zemích také různě úspěšný.
