Třicet až sedmdesát procent. Tak jihomoravské nemocnice vyčíslily podíl lékařů, kteří odmítli sloužit přesčasy. To v překladu znamená, že ode dneška už nedělají práci navíc. Zatím na tom nezměnila nic ani čtvrteční dohoda, takže se jede v naplánovaném režimu, který počítá se zajištěním akutní péče. Některé plánované zákroky jsou naopak odloženy a pacienti musí počítat rovněž s delší čekací dobou u vyšetření.

V největší krajské nemocnici ve Znojmě má jednání tamní vedení s primáři v pátek ráno. „Nevím, jak se bude pokračovat, co se bude dít. Potřebujeme se podívat, co se odehrálo, stejně tak lékaři by měli vzít výpovědi zpět, zatím tak nikdo neučinil a v tuto chvíli platí, co bylo nastaveno,“ vysvětlovala mluvčí Nemocnice Znojmo Petra Veselá.

Právě největší krajské zařízení eviduje 42 procent podaných výpovědí z přesčasů. Nejvíce na chirurgickém oddělení, ARO a interně, na některých pracovištích naopak vůbec žádné.

Fakultní nemocnice nemá sílu pomoci jiným

Třetina lékařů odmítla pohotovosti také ve Fakultní nemocnici Brno, ředitel Ivo Rovný proto před několika dny varoval, že tu nejsou připravení přijímat nemocné odjinud.To může zvrátit čtvrteční dohoda. „I my musíme omezovat plánovanou péči. Nutno zdůraznit, že musíme plnit roli vysoce specializovaného centra pro celý region, v některých činnostech jsme jediní, a na tuto péči zaměříme veškeré naše úsilí. Určitě nemáme kapacity, abychom přebírali pacienty,“ uvedl Rovný.

Ani tady zatím výpověď z přesčasu nikdo nestáhl. „Nechceme dělat rozhodnutí z hodiny na hodinu a ze dne na den, myslím, že moudřejší budeme po víkendu,“ doplnila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Lenka Martinková.

Nastalou situaci zatím nechtěl komentovat ani mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Jiří Erlebach. I on očekává jednání v nejbližších dnech.

Kdo naopak v případě potřeby pomůže, je Vojenská nemocnice v Brně, a to konkrétně boskovickému špitálu, který se ocitl v krizi. Kromě toho, že jej také trápí výpovědi z přesčasů, jež podaly dvě třetiny lékařů, nemá zajištěného ani primáře dětského oddělení, byť na tento post už vedení oslovilo přes 130 lidí. „Nyní jednáme s možným nástupcem a věříme, že vše spěje ke zdárnému konci,“ hlásí Miloslav Kavka, jednatel městské nemocnice, u níž se uvažuje o převodu pod kraj.

Na jihu Moravy chystají nemocniční škatulata, je to největší změna za osm let

Kvůli nedostatku personálu tu však nyní omezí akutní lůžkové oddělení pro děti, trvalé seškrtání vedení města odmítá. „Vizí do budoucna je případná transformace, tedy přesun některých lůžek na jiná oddělení,“ říká starostka Jana Syrovátková (nez.).

Lidé mají zvážit návštěvu pohotovosti

V hodonínské nemocnici už nechce sloužit navíc zhruba třetina lékařů, nejčastěji jde o ty z chirurgie. Jak situaci změní vyjednaná dohoda, se uvidí teprve v následujících týdnech.

Aby toho nebylo málo, musí špitál v Ivančicích na Brněnsku řešit technické problémy – odstávku centrálních sálů, a to od 8. do 18. prosince, což omezí možnost zajistit jakoukoliv operační péči, ale také porody. Jedná se asi o patnáct porodů a v akutní péči dva případy denně.

Kyjovská nemocnice úplně uzavře některé odborné ambulance, alespoň do té doby, než lékaři začnou stahovat výpovědi. „Jak vážná je situace, ukáže prosinec a omezení provozu jednotlivých pracovišť. Akutní péče zachováme, avšak do budoucna nelze vyloučit další omezování,“ řekl v předchozích dnech ředitel Jiří Vyhnal.

Nemocnice navíc upozorňuje, že na pohotovosti musí nyní lidé počítat s výrazným prodloužením čekací doby. A doporučuje pacientům, aby zvážili její návštěvu a primárně řešili své méně závažné akutní potíže se svými praktickými lékaři v jejich pracovní době.

Zatím tedy stále platí, že jihomoravské nemocnice evidují výpovědi z přesčasů u třiceti až sedmdesáti procent lékařů. Situaci ale nahrává měsíc prosinec, kdy je útlum plánovaných operací běžný každoročně. „V prosinci to není tak akutní, horší bude leden. Pakliže někteří doktoři výpovědi stáhnou, můžeme se bavit, že rozpisy částečně upravíme,“ uzavřela Martinková.