Článek
Zařazení do okruhu legend vnímá především jako ocenění za hráčskou kariéru, ale také za činnost na trenérském úseku ve sparťanské organizaci. Vyplynulo to i z rozhovoru Jaroslava Nedvěda pro medium.seznam.cz.
Co pro vás chystané setkání v rámci oslav sparťanského výročí znamená?
Byl jsem součástí hráčské generace, která pro Spartu získala mistrovské tituly. Konkrétně jsem zažil dobu, kdy jsme vyhráli extraligu v letech 2000 a 2002. Ve Spartě jsem strávil krásné roky. Párkrát jsem z ní odešel na zahraniční angažmá, ale pokaždé jsem se rád vracel. Bylo to moje nejoblíbenější působení v celé kariéře, když to řeknu stručně.
Vzpomenete si, jak jste se do Sparty poprvé dostal?
Táta Jaroslav Nedvěd starší hrával za Litvínov a pak v Liberci, kde jsme se usadili. Tam jsem vyrostl a odešel na vojnu do Písku a Tábora. Když jsem se vracel, tak Liberec sestoupil do třetí ligy. Tehdejší liberecký trenér Jaroslav Volf se znal s panem Josefem Horešovským, který trénoval Spartu. A řekl mu, jestli mě nechce zkusit. Šel jsem na Spartu na dvouměsíční zkoušku, na které jsem uspěl. Odehrál jsem rok a pak se vrátili jiní kluci z vojny a neměl bych tam takový prostor. Tak jsem šel do Olomouce, na chvilku do Ameriky atd.
Je známo, že se Spartou jste pak spojil převážnou část dalšího hokejového života. Co o tom rozhodlo?
V Americe jsem byl na farmě Floridy v Cincinnati. Když jsem přijel domů na léto, potkal jsem pana Kuneše ze Sparty, který mi sdělil, že by měli zájem, abych se zase vrátil. Podepsal jsem smlouvu na čtyři roky, a tím zahájil další sparťanskou kapitolu.
Když se přeneseme k vaší trenérské dráze ve Spartě. V čem je tento klub z pohledu trenéra výjimečný?
Znám Spartu ze všech stran. Tedy nejen jako dlouholetý hráč v extralize, ale i jako trenér mládeže šest let a byl jsem i u áčka. Jsou tam tlaky na výsledek. Je to mužstvo, proti němuž se chce každý soupeř vytáhnout, rival pro ostatní.
Můžete shrnout svoje poznatky z trenérské střídačky v extralize?
U áčka Sparty jsem začínal na podzim 2017 jako asistent s Jirkou Kalousem. Úplně se nám nedařilo. Jirku odvolali, mě tam nechali. Přišel František Výborný, pak nás ještě doplnil Radim Rulík. Mužstvo se ale nezvedlo. Myslím, že nebylo dobře sestavené. A tak angažovali Uwe Kruppa a já mu dělal asistenta.
Krupp ve Spartě – to bylo tehdy hodně sledované téma. Jak jste to prožíval?
Uwe Krupp se první rok seznamoval s místním hokejem a prostředím. Druhý rok pod ním jsme měli kvalitní tým i dobré výsledky. Od začátku jsme byli na prvním, nebo druhém místě. Když jsme v lednu 2020 padli „až“ na třetí příčku, tak nás oba odvolali. Asi se chtěli Kruppa zbavit, a tak to také dopadlo.
Jak to Uwe Krupp podle vás nesl?
Každý trenér, který je odvolaný, navíc pěkně po telefonu, na to asi nevzpomíná v dobrém. Byl ve Spartě skoro dva roky, až na ten hořký konec. Bavil jsem se s ním. Jsme dál v kontaktu, trénuje Kolín nad Rýnem v Německu.
Čím byla pro vás i mužstvo spolupráce se zahraničním trenérem specifická?
Kamenem úrazu pro někoho bylo, že mluvil jen anglicky. Někteří kluci to úplně nepobrali, ale většina ano. Především ti, kteří už měli za sebou angažmá v cizině. Já s ním hovořil anglicky, v tom problém nebyl. Domluvili jsme se v pohodě.
Zdroj: autorský text
