Rozhovor s Ondřejem Vostatkem nejen o fair-play.

FAIR-PLAY VNÍMÁM STÁLE STEJNĚ, ŘÍKÁ ONDŘEJ VOSTATEK

Projekt Autoklubu České republiky Fair-play motorsport, který se věnuje osvětě v oblasti fair-play v dětských a juniorských kategoriích kontaktních disciplín, absolvuje v letošním roce svou sedmou sezónu. V rámci projektu bylo každoročně vydáno několik rozhovorů se známými jezdci automobilového i motocyklového sportu na téma fair-play a nejinak tomu je i v roce 2023.

Tentokrát jsme vyzpovídali Ondřeje Vostatka, který má aktuálně za sebou Mistrovství světa superbiků, kde bude v týmu PTR Triumph Racing pokračovat i v příštím roce!

Ondřeji, kdy jsi začínal s motoristickým sportem a kdo Tě k němu přivedl?
Mě dvě kola začaly zajímat už odmalička. Prakticky co jsem se naučil chodit, už jsem se proháněl na všem, na čem se dalo jezdit. Takový ty různý motorky, odrážedla a koloběžky pro děti. Můj táta taky rád jezdil na motorce, ale nikdy předtím nezávodil. Koukali jsme spolu na závody a mně se to moc líbilo.

 

Takže k šestým narozeninám jsem dostal svůj první minibike. Táta si ho nakonec koupil taky a začali jsme spolu závodit. Takže k motorkám mě přivedl táta, který mě učil jezdit a trénoval mě.

Vedl Tě někdo v začátcích k fair-play?
Vždycky jsme chtěli s tátou uspět bez jakýchkoliv podvodů a různých intrik. Proto jsme jeli vždy na čisté motorce podle pravidel. Jinak by to pro nás nemělo smysl. Když jsem chtěl být lepší než ostatní, musel jsem prostě víc trénovat a dělat další věci navíc.

Když začínaly v Česku závody miniGP a my už jezdili v Německu, tak se táta snažil, aby tady byly férové podmínky pro všechny jezdce. Nakoupil stejné motorky a finančně podpořil šampionát, kde podporoval fair play.

Co pro Tebe vlastně znamená fair-play?
Pro mě to znamená, že všichni mají stejné podmínky na úspěch a chovají se férově k soupeřům. Úmyslně nikoho nepoškodit nebo neohrozit na životě při vlastní cestě za úspěchem.

Změnilo se u tebe vnímání fair-play od doby tvých úplných začátků?
Ne, fair-play vnímám stále stejně a měli by se toho držet všichni.

Dříve si závodil v Mistrovství Evropy FIM CEV Repsol Moto 2 v kategorii Superstock 600, jaká je tam úroveň fair-play?
Úroveň fair-play v tomto šampionátu je myslím vysoká, nehraje tam tolik roli politika, jako třeba v Mistrovství světa.

Pro letošní rok si se představil v Mistrovství světa superbiků v kategorii World Supersport, liší se tam úroveň fair-play mezi jezdci a týmy oproti mistrovství Evropy?
Myslím, že úroveň fair play mezi jezdci je celkem dobrá, ale mezi týmy jsou rozdíly. Nemyslím tím, že by se nějak podvádělo, ale prostě všichni nemají stejné podmínky. Pokud si sednete na blbou motorku a nemáte za sebou silné partnery, sponzory, manažery a podporu rodiny, bude se vám dělat výsledek velmi těžko. Je tady znát větší tlak na úspěch mezi jednotlivými značkami a týmy.

Utkvěl Ti v paměti za dobu Tvého závodění nějaký fair-play čin?
Bohužel si teď nic konkrétního nevybavuji. Ale vždycky když dojde k nějakému incidentu mezi jezdci, tak naprostá většina jezdců se za svou chybu, která někoho poškodila, jde omluvit.

Jaká je podle Tebe nejčastější příčina toho, že lidé v motorsportu jednají v rozporu se zásadami fair-play?
Určitě je to snahou dosáhnout co nejlepšího výsledku, protože to rozhoduje o další kariéře a mnohdy o dalším vašem životě.

 

Je nějaký jezdec tvým vzorem pro jeho fair-play chování?
Myslím, že jezdci, až na pár výjimek, se snaží všichni. I já sám se snažím chovat fair play, a když se náhodou něco nepovede, nemám problém se přijít omluvit. Ono to u motorek moc vidět není, protože není možné se omlouvat a pomáhat někomu do cíle během závodu, jako je to vidět třeba při maratonu.

Měl bys na závěr nějaký vzkaz všem mladým závodníkům a jejich rodičům ohledně fair-play?
Každý by chtěl mít doma Rossiho a udělal by proto cokoliv. To nejlepší, jak se o to pokusit, je trénovat víc a líp než ostatní, protože jenom tak máte šanci na úspěch, který vás bude těšit a posune dál.

 

Zdroj AČR

foto týmu

PR