Napřed zákaz mentolových a dalších příchutí v klasických cigaretách, následně i utnutý prodej zahřívaného tabáku s příchutěmi. Byznys tabákových společností se mění ve svižném tempu regulací a přechodu k alternativám. Kdy podle Petra Mestančíka z British American Tobacco (BAT) zmizejí klasické cigarety z trhu?

„Prodeje cigaret klesají, třetina spotřeby je už v méně rizikových alternativách,“ říká Petr Mestančík, člen nejužšího vedení British American Tobacco pro Českou republiku a Slovensko.

BAT zaměstnává více než padesát tisíc lidí na celém světě, působí na 180 trzích a výrobní závody má ve více než čtyřiceti zemích světa. V portfoliu má jak tradiční cigarety, tak dnes už celou řadu výrobků, u kterých nedochází ke spalování tabáku, od zařízení na zahřívání až po nikotinové sáčky.

„Do jejich vývoje investujeme miliony liber ročně a tržní pozici v méně škodlivých alternativách se nám daří neustále posilovat. V oblasti nikotinových sáčků bez tabáku jsme jedničkou na trhu stejně jako v oblasti uzavřených systémů elektronických cigaret. V oblasti zahřívaného tabáku jsme dvojkou,“ říká muž, jehož profesní dráha v tabákovém průmyslu začala před sedmnácti lety.

Vytvořit svět zcela bez závislostí se nám asi nepodaří.

V BAT začínal hned po škole na finančním oddělení, pracoval pro středoevropskou centrálu v Hamburku a působil také jako finanční manažer pro oblast jihovýchodní a poté i střední Evropy. Aktuálně vede oddělení vnějších vztahů. Jak vidí budoucnost byznysu, s nímž spojil svoji profesní kariéru?

Když byly na trhu jen klasické cigarety, tabák a doutníky, měli výrobci své jisté. Jaký je tabákový byznys teď?

Je pravda, že tabákový průmysl byl dlouhá léta stabilním odvětvím, nicméně stojaté vody se v posledních letech hodně proměnily. Abych to ilustroval na číslech: prodeje cigaret, konkrétně v České republice, za poslední čtyři roky klesly zhruba o čtyřicet procent.

Čemu tu poměrně rychlou změnu přičítáte?

Na jedné straně jsou si spotřebitelé vědomi zdravotních dopadů kouření cigaret, hledají alternativní způsoby užívání nikotinu a přecházejí na zahřívaný tabák, elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky.

A určitě hraje roli i faktor daňově-cenový. Daně za poslední čtyři roky vzrostly zhruba o čtyřicet procent, což se následně promítlo do ceny cigaret. Výrazně se propadla i poptávka například ze strany německých a rakouských spotřebitelů. Ceny v Česku se totiž těm německým výrazně přiblížily, a v Rakousku je krabička cigaret dokonce levnější než u nás.

Příhraniční obchod, který byl takové zlaté vejce pro český rozpočet, pomalu mizí a čeští spotřebitelé začínají ve velkém nakupovat na polském trhu.

Jak poznáte, jestli člověk kouří cigarety z Česka, nebo Polska?

Každý rok děláme takzvaný výzkum prázdných krabiček, kdy se sbírají odpadky a na základě toho se analyzuje jejich původ a obsah.

Takže vybíráte krabičky z odpadkových košů?

Zní to zvláštně, ale ano. Ten průzkum nám pomáhá porozumět nákupním návykům spotřebitelů. Přesně pak víme, jestli kupují legální, nebo pašované cigarety a jestli je kupují v Česku, nebo je dovážejí ze zahraničí.

Co ukazují poslední průzkumy prázdných krabiček?

Ještě vloni na podzim tvořila nedomácí spotřeba jen jedenáct procent, letos na jaře už jsme byli na čtrnácti, v létě na šestnácti a poslední průzkum ze září ukázal osmnáct procent. Tento trend je velmi rychlý a určitě bude dál pokračovat vzhledem k dalšímu plánovanému nárůstu spotřebních daní u cigaret v příštím roce.

I kvůli cenám se Češi přiklánějí k alternativám. Nicméně i u alternativ se budeme muset vypořádat s implementací spotřebních daní – jde o výrobky, které doposud předmětem spotřební daně nebyly, jako jsou elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky.

Jaké alternativy jsou na tuzemském trhu nejúspěšnější?

Nejoblíbenější je zahřívaný tabák, který má na tržbách zhruba patnáctiprocentní podíl. Pak jsou to právě elektronické cigarety, které podle našich propočtů tvoří kolem deseti procent. Nikotinové sáčky se pak na spotřebě podílejí zhruba čtyřmi procenty.

Petr Mestančík, British American Tobacco | Foto: Luboš Wišniewski

Český spotřebitel je obecně hodně otevřen novinkám. Elektronické cigare ty jsou zejména záležitostí Spojených států, Velké Británie a západní Evropy, zahřívaný tabák má doménu ve střední Evropě a v Japonsku. Nikotinové sáčky a obecně orální produkty jsou oblíbené v severských státech. V Česku ale funguje všechno.

Jak trhem zahýbal nedávný zákaz prodeje zahřívaných tabákových výrobků s příchutí?

Museli jsme upravit portfolio, tak abychom splňovali všechny požadavky, a snažíme se jít cestou inovací, proto od září letošního roku nabízíme i výrobky na zahřívání, které tabák vůbec neobsahují a u nichž je možnost příchuť zachovat.

Každopádně si myslím, že zákaz není správnou cestou. Za nás je toto rozhodnutí nepromyšlené, krátkozraké a vychází z evropské regulace, která byla přijata před více než deseti lety.

Chceme snížit množství kuřáků, ale to úsilí musí být společnévýrobci by měli nabízet alternativní produkty a regulátor by měl vytvořit takové prostředí, aby kuřáky k přechodu k méně škodlivým alternativám motivovalo. Regulace by měla být odstupňovaná podle relativní míry rizika.

Mají podle vás alternativy skutečně smysl při snižování rizik kouření?

Bavíme se o snížení dopadu na lidské zdraví v rozmezí nějakých devadesáti až 95 procent, to podle mě smysl má. Samozřejmě na tom nejsou všechny výrobky stejně, u zahřívaného tabáku je snížení škodlivin oproti tradičním cigaretám mezi devadesáti a 95 procenty, u elektronických cigaret kolem 95 procent a u nikotinových sáčků se bavíme zhruba o 99 procentech.

Příznivá data ukázala i naše celoroční klinická studie pěti stovek uživatelů, v níž u kuřáků, kteří plně přešli na zahřívaný tabák, byly výrazně nižší všechny indikátory poškození zdraví, jež běžně vídáme u kuřáků cigaret.

Jak jde společenský cíl „konec kouření“ dohromady s byznysem tabákových firem?

Samozřejmě nezastíráme, že kouření škodí zdraví a že mu škodí hodně. Byznys se proto mění – už před několika lety jsme jako svou misi zvolili snižování zdravotních dopadů našeho podnikání. V roce 2030 bychom chtěli mít celosvětově padesát milionů spotřebitelů méně škodlivých alternativ a skutečně dělá me maximum pro to, abychom kuřáky, kteří nemohou nebo nechtějí přestat, převedli směrem k alternativám. Vytvořit svět zcela bez závislostí se nám ale asi nepodaří.

Co říkáte na plány některých států, že kouření cigaret už příští generaci úplně zakážou?

Je to určitě jedna z alternativ, se kterou se poměrně často setkáváme, já jsem ale toho názoru, že závislosti jsou člověku přirozené. Vždy tu budou a zákazy ve formě absolutní prohibice nefungují. Spíš bych volil cestu pozitivní motivace směrem k méně škodlivým produktům, aby dospělí spotřebitelé, kteří volí mezi nikotinovými výrobky, už nezačínali kouřit, ale raději sahali po méně škodlivých výrobcích.

Zmizejí tedy někdy z trhu klasické cigarety?

V tomhle bych nebyl tak radikální jako někteří konkurenti. Jak jsem říkal, prodeje cigaret klesají, ale stále je tu velká skupina spotřebitelů, kteří preferují klasické cigarety. Osobně bych si tipnul, že v roce 2030 budou alternativy tvořit až polovinu tabákového trhu.