Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Blázinec je před branou, je název knihy rozhovoru Jana Paulase s psychiatrem, katolickým knězem, pedagogem a esperantistou v jedné osobě Maxem Kašparů z Vysočiny.  

Jan Paulas, editor Katolického týdeníku a jihlavský rodák, s Maxem Kašparů již jednu knihu vydal, před dvaceti lety. Jmenovala se Do výšky volím pád. Nejen proto, že je beznadějně rozebraná, se ob

a aktéři opět sešli, aby nám poodkryli svět lékaře, psychiatrie, zpovědníka i kněze. A oba to učinili s lehkostí, i když se téma nemusí na první pohled zdát jednoduché.  
Zpovídaný psychiatr je vtipný i moudrý a Jan Paulas se pouští i do dříve běžně neotevíraných témat včetně exorcismu. 
V knížce si projdeme nejen Kašparův profesní život, který nám ozřejmí také „úlohu“ psychiatrie v dobách komunismu (chápej zneužívání tohoto oboru) i léčebné metody, kvůli nimž se chtěl vysněné psychiatrie vzdát. 

Listopad 89 nám dal svobodu, ale jak Kašparů dokládá, ve zdravotnictví se s vaničkou vylilo i dítě. 
Velmi zajímavé je téma rozdílnosti přístupu psychologa a kněze k člověku. Nebo také soudního znalce, kterým Kašparů je.  
Psychiatr v knize také vysvětluje, jak se na jeho kněžství dívají nevěřící v jeho okolí. Jak dokládá, záleží prý na tom, zda jsou ateisty z poznání nebo z nevědomosti. 
„To, co u nás ale převládá, bohužel není ateismus, ale náboženský analfabetismus,“ říká kněz. 

Knížka vyvrací i řadu mýtů, které ve veřejnosti přetrvávají. Například mýtus, že lze zůstat uvězněn „zaseknutý v hypnóze“. Nebo vyvrací obecnou představu, že si lidé chodí do zpovědnice, aby se jim odpustily hříchy. Jak se v knize lze dočíst, zpověď má mnohem širší záběr. 

Knížka též nahlíží do zcela aktuálních témat včetně současných problémů „lidstva“, kterým je hihikomori. Toto slovo pocházející z japonštiny znamená odtržení, jev, kdy se lidé začnou stranit společnosti, uzavřou se ve svém pokoji či bytě, který měsíce až roky neopustí. A jak lékař dokládá, roste počet lidí-deprivantů. 

Problém to je zvláště u střední a starší generace, která se neumí zařadit do většinové společnosti, protože se nedokáže přizpůsobit. Pokud se s pokrokem nedokážu smířit, „bude ze mne zapšklý, nedůtklivý a protivný starý dědek“, reaguje kněz. 

Čtenáři se dočkají i rad, jak dobře žít, abychom se nezbláznili. A pochopitelně tu je jeden velký apel: Nestrašit se!
V závěru knihy lékař a kněz hovoří o zdravých březích, které má mít nejen řeka, ale i člověk. Bezbřehá tolerance stejně jako přebujelá politická korektnost je dle něho špatná. Knižní rozhovor Jana Paulase s Maxem Kašparů nám dává možnost rozeznat, kudy ten zdravý břeh vede. 

Diskuze k článku