Článek
První písemná zmínka o kostelu sv. Vavřince pochází ze dvanáctého století, kdy v okolí vznikaly první kláštery. Právě s jedním z těchto klášterů – kladrubským – jsou spojeny počátky kostela v Bijadlech. Farní vesnice Bijadla je písemně doložena ve 13. století, když v Čechách vrcholila moc přemyslovských králů. Právě Přemyslovci měli v oblibě svatého Vavřince, patrona bijadelského kostela. Kolem Bijadel procházela ve středověku řezenská stezka. Putovali po ní obchodníci z Bavorska a pokračovali dále do Staré Plzně a do Prahy. Ve vsi sídlily místní vladycké rody. Přímo pod podlahou bývalého kostela je možné předpokládat například hroby rodu Žernovníků z 15. století.
Husitské války v první polovině patnáctého století znamenaly zánik farní vsi Bijadla a některých dalších přifařených vesnic. Na Bijadlech pak vznikla tvrz s poplužním dvorem a pivovarem. Farní kostel zde existoval i nadále. V sedmnáctém století k němu měl silné pouto především rytířský rod Žákavců ze Žákavy na Jivjanech a Bijadlech. Lze předpokládat, že se někde v podzemí kostela nachází i žákavská rodinná hrobka. Roku 1697 kostel poprvé vyhořel. V té samé době se postupně přestalo pohřbívat na zdejším farním hřbitově. Kostel byl pouze provizorně opraven. V roce 1766 vypukl další požár. Následně bylo rozhodnuto o celkové obnově historického objektu. Kostel byl nově vymalován, opatřen rokokovými nástěnnými malbami a vybaven novými zvony, oltáři a oltářními obrazy. Slibný vývoj zvrátilo rozhodnutí císaře Josefa II.
Roku 1787 došlo v rámci církevních reforem ke zrušení kostela a přeměně objektu na sýpku. Od té doby byla stavba využívána výhradně k hospodářským účelům. Poslední větší stavební úpravy se odehrály v šedesátých letech 19. století. Sýpka byla nejprve součástí merklínského velkostatku patřícího rodu Pálffyů, později zde hospodařilo JZD „Rudá hvězda“ se sídlem v Merklíně. Po vzniku JZD došlo k elektrifikaci sýpky, ale zároveň byl při hloubení silážních jam poškozen zaniklý hřbitov v okolí.
V devadesátých letech 20. století získal sýpku společně se sousedním hospodářským dvorem restituent. Až do roku 2005 byl překvapivě historický objekt ve velmi dobrém stavu. V interiérech se dochovaly zbytky rokokových nástěnných maleb, a v západním průčelí se nacházely staré kované dveře. Vše se změnilo v září 2006. Bijadelskou sýpku tehdy koupil majitel stavební firmy – nebo spíše obchodník se starým dřevem – Martin Šoltys z Frýdlantu v Čechách. Ke koupi měl tehdy jedinou motivaci – chtěl ze stavby vytěžit a odvézt všechno historické dřevo. Bez ohledu na upozornění a následný výslovný zákaz od úřadů památkové péče svůj záměr do puntíku realizoval. Zůstalo křehké torzo stavby, které pak Martin Šoltys cynicky nabízel k prodeji nebo bezplatnému převodu. Jednání svérázného vlastníka kulturní památky bylo roku 2008 krajským soudem v Plzni kvalifikováno jako trestný čin. Martin Šoltys byl potrestán roční podmínkou.
Čekání na nového majitele a záchranu objektu trvalo více než deset let. Mezi tím se neznámému zloději v roce 2018 podařilo ze sýpky ukrást i historické dveře. V Památkovém katalogu evidujícím všechny kulturní památky na území České republiky a jejich stav se u bijadelské sýpky objevila poznámka „zanikající“.
V roce 2019 pohled na chátrající památku nevydrželi manželé Jana a Pavel Šalomovi z Merklína. Objekt v havarijním stavu koupili v dražbě, doslova minutu před dvanáctou. Během let 2019–2020 opatřili sýpku novými provizorními dveřmi s mříží, korunu zdiva zajistili proti zatékání plachtou a zdivo zbavili četných náletů. Šlo o první důležitý krok, ale k úplné záchraně vedla ještě dlouhá cesta.
V letech 2020 a 2021 nechali Šalomovi vypracovat projektovou dokumentaci na opravu koruny zdiva, nový krov a zastřešení a ve stejné době si vyběhali všechna důležitá úřední povolení. Roku 2022 získali od Ministerstva kultury dotaci a nechali obnovit korunu zdiva. Zároveň na Bijadlech proběhla první fáze archeologického průzkumu. Během roku 2023 byla první etapa záchrany památky dokončena. Po sedmnácti letech, kdy byla historická stavba vystavena na milost a nemilost vrtochům počasí, se podařilo sýpce vrátit krov a střechu. V interiéru se stále ještě nacházejí torza rokokových nástěnných maleb a na jižní fasádě objektu se dochoval gotický portál, kterým se do kostela kdysi přicházelo. Do budoucna vlastníci plánují dále zpevnit zdivo poničené nálety a hnízděním ptáků.
Kvůli obdivuhodnému nadšení úsilí a času, které dosud noví vlastníci věnovali záchraně historické památky, se rozhodl Městský úřad Přeštice nominovat obnovu bijadelské sýpky do soutěže Památka Plzeňského kraje 2023: http://soutezpamatka.plzensky-kraj.cz/. Soutěž probíhá od 4. prosince 2023 do 31. ledna 2024.
