„Jedna plus jedna jsem ještě v lize nikdy neměl, takže to byl jeden z mých nejlepších zápasů za Liberec, ale myslím si taky, že už jsem odehrál i lepší utkání. V první půli jsem se trochu trápil,“ řekl.
Čtyřiadvacetiletý obránce pochází z česko-řecké rodiny. I díky němu slavil Liberec čtvrtou domácí ligovou výhru v řadě a prodloužil sérii neporazitelnosti na šest utkání.
Proč jste se v prvním poločase trápil?
Chvíli mi trvalo, než jsem se dostal do hry, protože jsem dlouho nehrál. Člověk musí být ale vždycky připravený naskočit, když to je zapotřebí, a podat stoprocentní výkon.
Jak byste zápas se Zlínem zhodnotil?
Takový hodně gólový zápas. Začali jsme dobře, dali dva góly, ale potom jsme se nějak nemohli dostat do hry, soupeř snížil. Po přestávce na nás ale bylo vidět, že jsme chtěli víc. Přišly další trefy a dotáhli jsme to do vítězného konce.
Váš gól na 3:1 byl hodně důležitý, patičkou jste usměrnil do sítě Mikulovu střelu. Jak jste tu situaci viděl?
Koukal jsem na Mikiho a viděl, že chce střílet. Říkal jsem si, že zůstanu stát a jestli míč půjde na mě, uklidím ho do branky. A to se podařilo.
Potom jste běžel k lavičce a něco jste ukazoval. Co to bylo?
Běžel jsem hlavně za fotografem, protože jsem chtěl věnovat ten gól bráchovi. Jmenuje se Paris a ráno před zápasem mi volal a říkal, že se na náš zápas dívat nebude, ale že když dám gól, mám ukázat do kamery první písmeno jeho jména. A tak jsem ukázal písmeno P v řečtině.
Říká vám bratr často, abyste dal gól?
Právě že ne. Teď mi volal před zápasem po dlouhé době. Říkal: Udělej to pro mě, a tak jsem to udělal. Třeba mi teď bude volat častěji.
Na pátý gól jste přihrával Michaelu Rabušicovi. Jak se to seběhlo?
Když jsem šel z obrany do útoku, někdo na mě volal, abych tam nechodil. Já ale neposlechl, šel jsem dopředu a nakonec viděl Ramba na přední tyči, tak jsem mu to dal.
Pět gólů jste dali, ale tři jste dostali. Nemrzí vás to jako obránce?
Na jednu stranu ano. První gól byl laciný, byli jsme dva na jednoho, a inkasovali jsme. Při druhém Didiba strčil do Chaluše. No a třetí byl z penalty po Chalušově ruce, která z mého pohledu možná nebyla, protože ji měl v přirozené poloze. Ale neviděl jsem tu situaci úplně dobře.
Šest zápasů jste v lize neprohráli, není škoda, že už bude zimní pauza?
Všechno se děje pro dobrou věc. Třeba si odpočineme a příští rok budeme silnější.
