Zrozená zpívat
Možná už její novorozenecký pláč zněl v líbezné tónině, a tak se u její kolébky v Českém Brodě dne 4. listopadu 1928 sešly příjemně naladěné sudičky. Jedna jí dala do vínku ženský půvab, skromnost, laskavost a pracovitost, druhá přidala krásný hlas a pěvecký talent, třetí, jak to bývá v pohádkách, jí trošku zašmodrchala vztahy a lásku, ale ta, jak víme, vítězí. A jak se to všechno projevilo v jejím životě?
Rodiče Yvetty rozené Roubalové sice nebyli slavní muzikanti, ale její dědeček, povoláním štukatér, měl kapelu, vyučoval hru na housle a v rodině se zpívalo. Vyrůstala v Praze a toužila být baletkou, pak učitelkou klavíru, a nakonec operní pěvkyní. Na klavír hrála od devíti let, navštěvovala hodiny baletu, ale do výšky se vytáhla tak nějak víc, než je pro baletky vhodné, a tak jí paní učitelka doporučila zpěv. Začala navštěvovat konzervatoř, poté měla soukromé hodiny. Do správné techniky zpěvu ji zasvětili učitelé zvučných jmen.
Mladičká Yvetta zde ještě Roubalová
Na přání otce mít řádné povolaní vystudovala obchodní akademii v Karlíně.
Na cestě vzhůru
Po tragické smrti otce v roce 1945 odjela s maminkou do Bratislavy, kde na Malé scéně Národního divadla začala svou kariéru jako operetní a muzikálová zpěvačka. Tam se seznámila s ředitelem Lucerny a hudebním manažerem Františkem Spurným, za kterého se provdala a mají spolu syna Tomáše (*1949). S ním se vrátila do Prahy a začala vystupovat jako zpěvačka v orchestru Jiřího Procházky, poté Zdeňka Bartáka. Ke konci 50. let se stala pěveckou hvězdou tanečního orchestru Karla Vlacha a její popularita začala vzrůstat.
Yvetta Simonová v 70. letech
Nazpívala s ním přes 600 písní, mnohé z nich s Milanem Chladilem (1931-1984). Slavné pěvecké duo dal dohromady Vladimír Dvořák, který si je oba jako sólisty Vlachova orchestru pozval do jednoho rozhlasového pořadu. „Jen tak“ jim navrhnul jim, ať zkusí zpívat spolu. Na počátku jejich slavné kariéry pak Jan Werich poznamenal, že Yvetta se jménem „Spurná“ neprorazí. Navrhnul jí několik příjmení, která začínala na „S“, aby si zachovala své iniciály. Tak se zrodila Simonová. S Chladilem spolu zpívali až do jeho předčasného úmrtí, tedy více než dvacet let a nazpívali mnoho hitů.
Oddaná publiku
Písničky o lásce zpívané ze srdce, Chladilovy upřené pohledy a souznění na podiu daly vzniku mnoha domněnkám, že i v životě tvoří pár. S paní Yvettou byli ale jen přátelé. Zatímco on byl šťastně ženatý, její manželství se rozpadlo. Možná k tomu přispěla i žárlivost, hlavně to bylo její nesmírné pracovní vytížení, které její manžel neustál. Stejně jako druhý manžel, hudební skladatel Jaromír Vomáčka, který pro ni napsal slavné evergreeny. Po rozchodu našla štěstí po boku „svého dirigenta“ Karla Vlacha, který byl jejím partnerem až do roku 1986, kdy zemřel.
Slavné pěvecké duo
Kromě duetů paní Yvetta vystupovala jako sólistka na koncertech, v rozhlase a televizi a hudebních divadlech. Svůj hlas propůjčila Květě Fialové, která jako Tornado Lou ve filmové parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera zpívala Whisky to je moje gusto a Když v báru houstne dým.
V roce 1984 obdržela Yvetta Simonová titul zasloužilá umělkyně za vynikající zásluhy o československou populární hudbu. Miloš Zeman ji udělil medaili za zásluhy (2017). Dodatečně získala Zlatého slavíka za rok 1962, kdy skončila v tehdy nedělené kategorii zpěváků za Waldemarem Matuškou.
Yvetta Simonová na oslavě svých 95. narozen v divadle U Hasičů
Paní Yvetta vypadá stále skvěle a pětadevadesát by jí sotva někdo hádal. I ve svém věku každý den cvičí nejen tělo, ale i hlas. Recept na vitalitu prý nemá, ale snaží se zůstat stále optimistická. A i dnes se postaví k mikrofonu a zazpívá lidem pro radost.
Zdroje: www.krajskelisty.cz, www.idnes.cz, zlin.rozhlas.cz
