V úterý 12. prosince se sejde prezidium Autoklubu České republiky, aby jednalo o špatné ekonomické situaci. Investigace.cz na podivné hospodaření spolku, který ročně dostává od státu zhruba 60 milionů korun, upozornila už letos v říjnu. Ekonomické problémy Autoklubu nedávno potvrdil také auditor. Podle jeho zprávy se situace během roku 2022 zhoršila a „může vést k tomu, že k uspokojení krátkodobých závazků bude spolek nucen použít svůj dlouhodobý majetek“. Jinými slovy prodat atraktivní klubový dům v pražské Opletalově ulici. Přitom je možné, že část dluhů má Autoklub vůči firmám svého prezidenta Jana Šťovíčka a jeho bratra Petra, které se spolku starají o ekonomiku, účetnictví a poskytují mu právní služby.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Situace Autoklubu se podle auditu zhoršila
Když Jan Šťovíček před sedmi lety nastoupil do funkce prezidenta Autoklubu ČR, byl spolek bez závazků a dluhů. Jeho předchůdce Roman Ječmínek, jenž vedoucí funkci zastával šestadvacet let, mu organizaci předával v dobré ekonomické kondici, s padesáti miliony korun.
Podle poslední zveřejněné účetní závěrky za rok 2022 Autoklub pod Šťovíčkovým vedením vytvořil kumulovanou ztrátu přes 137 milionů korun. K tomu je třeba ještě přičíst i deficit společnosti s ručením omezeným Autoklub servisní, kterou Autoklub ze sta procent vlastní. Její loňská kumulovaná ztráta byla podle účetní závěrky 38 milionů korun. Celkový prodělek Autoklubu a jeho dcery tedy na konci roku 2022 činil 175 milionů korun.
Paradoxní je přitom fakt, že Autoklub v éře prezidenta Šťovíčka prodával majetek. Za akcie v brněnském Automotodromu utržil zhruba 28 milionů korun, jedno patro činžáku v pražských Holešovicích prodal za něco přes 7 milionů korun, za dětské dopravní hřiště v Písku obdržel přes 11 milionů korun.
Ani státní podpora Autoklubu se v posledních letech nijak nesnížila. Od Národní sportovní agentury dostával v letech 2020 až 2022 zhruba stejné peníze, kolem 60 milionů korun ročně.
Když investigace.cz připravovala text „Šťovíček rozprodává majetek Autoklubu. Přesto rostou dluhy“, prezident organizace osobní schůzku odmítl. Na e-mailem zaslané konkrétní otázky Šťovíček odpověděl jen velmi obecně. „Chápu, že jde o to, očernit moji osobu sděleními o údajně špatném hospodaření Autoklubu,“ napsal mimo jiné. „Ale opravdu doporučuji, abyste si Vaše informace pečlivě ověřila. Nemluvím o tom, že zveřejnění pomluv může mít nepříjemné právní důsledky, ale o tom, že zveřejněním těchto drbů byste se sama dosti znevěrohodnila.“
Právnička Petra Stupková ovšem shrnula pro investigaci.cz ekonomickou kondici spolku slovy: „Když se dívám na účetní závěrku Autoklubu, vidím problém. Na účtech a v pokladně nemá skoro nic. Pokud bude chtít uhradit pohledávky, asi bude muset něco prodat.“
Ke stejnému závěru teď došla také auditorka Eva Sládková z firmy ES Audit. Ačkoli to ve zprávách auditora k účetním závěrkám není běžné, obvykle se spokojí s výroky typu „účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz“, auditorka tentokrát přidala odstavec nadepsaný: „Zdůraznění skutečnosti“. Dočteme se v něm, že spolek k prvnímu dni účetního období (rok 2022) vykazoval cizí zdroje ve výši přes 61 milionů korun a majetek ve výši 28 milionů korun. Za rok 2022 se podle názoru auditorky „situace zhoršila“. Krátkodobý majetek sice vzrostl o zhruba pět milionů, na 33 milionů korun, ale „cizí zdroje“, tedy zadlužení, stouplo mnohem víc – o dvacet sedm milionů, na 88 milionů korun.
Auditorka konstatuje, že tato situace může vést k tomu, že k uspokojení věřitelů bude spolek nucen použít dlouhodobý majetek. Jeho nejcennějším majetkem je klubový dům v pražské Opletalově ulici. Čtyřpatrový objekt ve stylu moderního klasicismu, který do současné podoby přestavěl slavný architekt Pavel Janák, má kromě výhodné polohy v centru Prahy přímo naproti Hlavnímu nádraží i přepychový interiér, inspirovaný sídlem anglického automobilového klubu.
Prezidium Autoklubu o osudu domu jednalo už na začátku letošního roku, kdy dostalo podklady, že „zatěžuje rozpočet“ spolku deseti až patnácti miliony korun ročně. „Možnosti řešení“ měly být projednány na dalším zasedání prezidia, k žádnému veřejnému jednání o klubovém sídle už ale nedošlo. O jeho případném prodeji ale nemůže rozhodnout prezidium, nýbrž jen valná hromada.
K prodeji majetku kdysi stačilo pouze rozhodnutí třináctičlenného prezidia Autoklubu. Krátce před svým odchodem v roce 2016 ale někdejší dlouholetý prezident Autoklubu Roman Ječmínek nechal tuto praxi změnit, nyní musí prodej odsouhlasit valná hromada. Ta se koná jednou za čtyři roky a sjíždějí se na ni zástupci jednotlivých sportovních klubů, jež Autoklub zastřešuje (je jich asi sedm set, zhruba dvě stě z nich se účastní dění spolku, třeba právě valné hromady).
„Měli jsme obavu, že někdo by po našem odchodu mohl chtít prodej klubového domu jako největšího majetku Autoklubu realizovat,“ říká Radek Ječmínek, který pod svým otcem dělal více než dvacet let výkonného ředitele Autoklubu. „Proto jsme k této změně přistoupili.“
Jak investigaci.cz popsal Adam Eliáš, jenž zhruba rok zastával funkci výkonného ředitele pod prezidentem Šťovíčkem, budoucnost dala Ječmínkovým za pravdu. „Když jsem byl ještě výkonný ředitel, Jan Šťovíček říkal: ‚Neměli bychom si pronajmout kancelářské prostory někde na kraji Prahy? A dům pronajmout nebo prodat, udělat z něj hotel?‘“ O těchto záměrech svědčí i další Eliášova slova: „Prováděl jsem po domě Radka Pokorného z firmy BDP Development, kterého mi Šťovíček představil jako svého kamaráda developera. Oba se shodli, že hotel by to byl hezký.“
Svoláme na jaro mimořádnou valnou hromadu
Prezident Jan Šťovíček na žádost o osobní schůzku znovu nepřistoupil. Na otázky „Jak budete situaci řešit? Je ve hře prodej klubového domu? Kdo jsou největší věřitelé Autoklubu?“ reagoval SMS zprávou.
„Fakta jsou následující, Autoklub nemá žádné významné závazky po splatnosti. Uváděné jsou již z větší části uhrazené a ostatní závazky před splatností, ty uhradíme řádně a včas z našich příjmů. Prodej klubového domu není ve hře,“ napsal. Hospodaření „všech sportovních organizací“ a stejně tak Autoklubu bylo podle něj „v minulých letech ovlivněno protiepidemickými restrikcemi, následoval prudký růst cen energie, ukrajinská krize, inflace“. „Nyní se vracíme do obvyklých kolejí a své závazky ve splatnosti vyrovnáme,“ konstatoval Jan Šťovíček.
Kdo jsou věřitelé, jimž Autoklub dlužil v loňském roce 88 milionů korun, prezident ale prozradit nechtěl. „Informace o našich obchodních partnerech nejsou veřejné a nemáme právo je zveřejňovat,“ sděluje jeho SMS.
„Věřitele jsme nikdy netajili,“ popsal éru před Janem Šťovíčkem bývalý dlouholetý výkonný ředitel Autoklubu Radek Ječmínek. „My jsme totiž žádné neměli. Nedlužili jsme ani statisíce, natož desítky milionů korun.“ Autoklub přitom ve své historii čelil možná větším karambolům než dnes. „V době Klausových balíčků nám skrouhli dotace na polovinu. A ministr školství Josef Dobeš nám zastavil financování úplně, dotace jsme dva roky nedostali žádné,“ říká Ječmínek.
„Víte v tuto chvíli víc než já,“ reaguje viceprezident Autoklubu Jiří Valenta na otázky, co říká zprávě auditorky, jak bude spolek situaci řešit a kdo jsou jeho největší věřitelé. „Všechny tyto věci budeme řešit na prezidiu 12. prosince, teprve budeme dostávat informace. Nechci se k tomu teď vyjadřovat.“ Valenta zároveň tvrdí, že ví, jak k současné situaci došlo. Jak? „Myslím, že vám do toho vůbec nic není,“ říká.
„Přiznám se, že jestli byla zveřejněna nějaká nová zpráva, tak v tuto chvíli ji nemám. Musím počkat na nejbližší jednání prezidia, které bude 12.12.,“ říká další viceprezident Petr Moravec. „Ale už v minulém roce byla zveřejněna podobná zpráva, něco takového se tam také objevovalo. Já bych počkal na výsledek roku 2023, covid nás už přece jen tolik netrápil, podařily se některé akce.“
Kdo jsou věřitelé Autoklubu, viceprezident Moravec neví. „Takové informace – bohužel nebo bohudík – nemám,“ odpovídá. Neměl by je ale jako člen prezidia mít? „Tyto informace, že by padala přímo jména věřitelů, se nepředávají,“ vysvětluje. „To bych probíral s tím, kdo má v Autoklubu na starost ekonomiku.“ Jenže viceprezident pro ekonomiku a management Jakub Vymazal se s investigací.cz opakovaně odmítl bavit. A výkonný ředitel Richard Gironi nezvedl při několika pokusech ani jednou svůj mobilní telefon.
„Lidé v Autoklubu ani v jeho prezidiu pravděpodobně nemají přístup k žádným ekonomickým údajům,“ říká někdejší výkonný ředitel Radek Ječmínek. „Problém je, že prezident Šťovíček přestěhoval účetnictví mimo Autoklub a podle některých informací účetnictví vede firma, která je s ním spojená.“ Autoklub totiž zrušil ekonomické a účetní oddělení a nahradila je firma bratrů Jana a Petra Šťovíčkových KŠD Economic. Právní služby zase začala poskytovat KŠD Legal (přejmenovaná později na KŠD Holding), jejímž jediným společníkem je dnes prezidentův bratr Petr Šťovíček.
„Situace se tak stala nepřehlednou a vše je v příkrém rozporu s volebními sliby současného prezidenta, mezi které patřilo zvýšení transparentnosti Autoklubu,“ pokračuje Radek Ječmínek. „Poslední relevantní údaje o hospodaření a rozdělování finančních prostředků jsou na webových stránkách Autoklubu z roku 2018. Proto máme jediné zaručené informace pouze z povinně zveřejňovaných informací na obchodním rejstříku, a to je, v případě občanského sdružení, které hospodaří s desítkami milionů korun ze státního rozpočtu, na pováženou.“
„Situaci samozřejmě řešíme, máme připravené varianty, v úterý je projednáme na prezidiu,“ tvrdí první viceprezident Autoklubu Stanislav Minařík. Jaké jsou ty varianty? „Určitě nechceme prodávat klubový dům, varianty budou předmětem jednání prezidia. Musíte mít strpení, zavolejte po prezidiu,“ říká. Ani první viceprezident neví, kdo jsou věřitelé Autoklubu.
Členové Autoklubu, tedy jednotlivé kluby, které spolek zastřešuje, budou podle Stanislava Minaříka seznámeny se situací na jaře: „Nebudeme s valnou hromadou čekat až na podzim, kdy měla být, bude už na jaře.“
„Pan doktor Šťovíček asi nemá s tím, že situace je růžová, tak úplně pravdu,“ myslí si Radek Ječmínek. „Je velmi zvláštní, že by měla být mimořádná valná hromada na jaře, když na podzim má být ta řádná, která se koná jednou za čtyři roky.“ Ječmínek si navíc všiml toho, že v usnesení výroční konference z června letošního roku (koná se každoročně v mezidobí valných hromad) není o mimořádné valné hromadě ani zmínka. „Muselo tedy dojít k něčemu zásadnímu, co nutnost mimořádné valné hromady způsobilo,“ říká. „Její zasedání je totiž finančně i organizačně docela náročné a svolávat ji bez podstatného důvodu nedává smysl.“
„Vaše informace je opět jen fámou,” popírá prezident Autoklubu Jan Šťovíček slova prvního viceprezidenta Stanislava Minaříka. „Žádnou mimořádnou valnou hromadu nechystáme.”