Juraj Skovajsa

12. 12. 2023

V pondělí pořádala senátorka Jana Zwyrtek Hamplová ve Frýdlantském salonku Senátu PČR horní komorou „neposvěcený“ seminář nazvaný „Ústavní a právní aspekty doby covidové a navazující témata“.

Pohled, v jaké situaci se nacházel farmaceutický gigant Pfizer před vypuknutím pandemie covidu-19 a po ní, prezentoval MVDr. Jiří Urbánek, MBA, M.Ed, jehož kariéra se krátce po vystudování veteriny spojila na 20 let s farmaceutickým průmyslem, kde zastával různé pozice od obchodního zástupce až po šéfa marketingu a prodeje.

Za čelem stolu (zprava doleva): Jiří Urbánek, senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, podnikatel a matematik Karel Janeček. Frýdlantský salonek Senátu PČR, 11. 12. 2023. (Milan Kajínek / Epoch Times)

Urbánek na úvod připomněl základní myšlenku podnikání v tržní ekonomice – vytváření zisku. Při pohledu na finanční výsledky z let 2018–2020 se z výroční zprávy Pfizeru dozvídáme, že konglomerát měl v těchto letech obrat kolem 41–42 miliard dolarů a akcionářům se nadělovalo kolem osmi miliard, přičemž čistý zisk měl v roce 2020 dosáhnout 9,1 miliardy. Pro doplnění přehledu, v letech 2015–2017 měla firma obrat kolem 52 miliard, byť akcionářům nadělila o něco méně. (Čísla jsou doložena i ve finančním podání na Komisi pro cenné papíry: 1, 2).

V době, kdy se počátkem roku 2020 začaly šířit první oficiální zprávy o covidu, patřila Pfizeru 3., resp. 6. příčka na seznamu nejvíce vydělávajících farmaceutických firem (onen rozdíl příček přičítám faktu, že byť firma původně reportovala obrat v roce 2019 ve výši přes 51 miliard dolarů, o rok později byla data oficiálně zpětně upravena na 41,2 miliardy).

Další okolnosti, které dle Urbánka v tu dobu visely nad průmyslem, byla v roce 2023 končící patentová ochrana na léky s vysokou marží, málo nových léčiv s velkým prodejním potenciálem, velký tlak na úspory v rámci zdravotnických rozpočtů či drahý vývoj léčiv s nejistým komerčním výsledkem.

Obecně se také farmaceutické společnosti potýkají s časově a finančně náročnou administrativou potřebnou ke schválení nových léků.

Dále naznačil, že okolnosti „nutnosti“ rychlého vyvinutí léku, jakým byla anticovidová vakcína, byly pro farmaceutický průmysl velmi výhodné – zkrácené vývojové lhůty a „propagace“ státním aparátem jsou finanční úsporou; předem nasmlouvané objednávky léků, povinné očkování (obzvláště pak opakované) či „eliminace“ lékařů z rozhodování o vhodnosti léčby garantují obrat a zisk; a v neposlední řadě politická podpora a aplikace léků v nouzových režimech přináší nižší odpovědnost za případné negativní vedlejší účinky.

Půdu právě k takovýmto podmínkám vytvořila dle Urbánka politická scéna ve „spolupráci“ s „odborníky“ a médii.

Co tohle všechno ve finančním smyslu pro Pfizer znamenalo? V letech 2021 a 2022 se obrat firmy zdvojnásobil a Pfizer se dostal do čela žebříčku nejúspěšnějších. Byť akcionářům nadělil střídmě opět jenom kolem osmi miliard, čistý zisk poskočil z 9,1 miliardy v roce 2020 na na 22, resp. 31 miliard za poslední dva roky.

Graf zpracovaný Jiřím Urbánkem. (Se svolením autora)

A když už byly několikrát zmíněné podíly pro akcionáře, kdo patří mezi ty největší? Už v roce 2020 měl největší podíl ve firmě, 7,6 %, jeden z největších světových správců aktiv – Vanguard. V první desítce byl i dobře známý Blackrock Larryho Finka. V současnosti mají obě firmy 9, resp. 7,8 %.

Současná top desítka akcionářů Pfizeru k 12. 12. 2023. (Screenshot z Yahoo Finance via Epoch Times)

Reklama

Vrátíme se nyní ještě k reklamě, resp. propagaci, které Urbánek věnoval značnou část své prezentace. Tu u nás upravuje několik zákonů.

Jako bývalý specialista marketingu a prodeje ve farmaceutické firmě představil několik příkladů, které „s největší pravděpodobností nebyly v souladu“ s platnou legislativou a  „i očividná porušení legislativy, jako propagace léčiva na předpis laické veřejnosti, propagace použití přípravku v rozporu s SPC (off label) veřejnosti byly dozorovými orgány přehlíženy“.

V této souvislosti konstatuje, že „z hlediska marketingu je covid skvělou ukázkou předprodejní kampaně vakcíny a testem, co vše lidé akceptují, když jsou dostatečně vyděšení“.

Umazaný „štít“

Závěrem Urbánek prezentoval statistiky „Vilolation Tracker“, které ukazují „průšvihy“ společnosti Pfizer od roku 2000 v USA. Za 23 let má „big pharma“ na kontě 97 záznamů pravomocně rozhodnutého porušení zákona, za což musela vyplatit poškozeným stranám přes 10 miliard dolarů.

Screenshot z webu Violation Tracker 12. 12. 2023.

Ve finanční hodnotě přitom dominují trestné činy týkající se bezpečnosti jejích produktů (5,6 miliardy dolarů) a dopadu na zdraví (3,3 miliardy). Dvacetkrát byla firma usvědčena z protizákonného jednání vůči vládě USA a čtrnáctkrát vůči konkurenci.

Související články

Přečtěte si také

„Neprostupná zeď“. Škola odmítla poskytnout rodičům náhled do obsahu filmu, který byl promítán dětem (Rozhovor)
„Neprostupná zeď“. Škola odmítla poskytnout rodičům náhled do obsahu filmu, který byl promítán dětem (Rozhovor)

Zastupitel města upozorňuje na „systémové ukrývání obsahu filmů“, které jsou promítány dětem ze základních škol v rámci festivalu Jeden svět na školách. Zjistil, že jako rodič ani jako zastupitel města nemůže do obsahů snímků nahlížet, aby zjistil, co je dětem promítáno.

Za klimatickou politikou se skrývají data z neexistujících teplotních stanic
Za klimatickou politikou se skrývají data z neexistujících teplotních stanic

Stovky klimatických stanic „duchů“ již nejsou v provozu, místo toho jsou jim přiřazovány teploty z okolních stanic.

Práce na směny zvyšuje riziko deprese a úzkostí. Výjimkou je jedna skupina…
Práce na směny zvyšuje riziko deprese a úzkostí. Výjimkou je jedna skupina…

Práce ve směnném provozu je spojena se zvýšeným rizikem rozvoje chorob či psychických problémů. To badatelé vědí již řadu let. Potvrdili také to, k čemu naši předci a starší lidé výzkum nepotřebovali...

TASS: Putin navrhl výměnu ministra obrany, Šojgua by měl nahradit Bělousov
TASS: Putin navrhl výměnu ministra obrany, Šojgua by měl nahradit Bělousov

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje Bělousova ministrem obrany.

Polsko vybuduje opevnění na hranici s Běloruskem, aby čelilo migračnímu tlaku
Polsko vybuduje opevnění na hranici s Běloruskem, aby čelilo migračnímu tlaku

Polsko vybuduje opevnění na své hranici s Běloruskem, aby čelilo migračnímu tlaku, který podle něj organizovaně vytváří Minsk.