13. 12. 2023
Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) v Londýně zaznamenal za poslední rok (od května 2022 do června 2023) 183 regionálních konfliktů – maximum za tři desetiletí a o 28 % více než o rok dříve. Neústupnost a neschopnost vyjednávat jsou ve zprávě institutu označovány za "určující rys moderních konfliktů ve světě". Důležitou roli hrají nestátní ozbrojené skupiny, jako jsou Hamás a Hizballáh, které jsou často podporovány zeměmi, které chtějí podkopat stávající řád, jako je Rusko a Írán.
Existují však i mezistátní teritoriální konflikty, z nichž válka na Ukrajině je jen největší. Ázerbájdžán se zmocnil Náhorního Karabachu, což vyprovokovalo útěk více než 100 000 obyvatel regionu do Arménie. Vztahy mezi Alžírskem a Marokem jsou nejnapjatější za mnoho let. V Pákistánu roste aktivita teroristických skupin a zhoršuje se konfrontace s Indií.
Konflikty jsou stále ničivější a počet obětí vzrostl o 14 % ve srovnání s předchozím rokem.
Obzvláště nebezpečné v současné situaci je nedostatek očekávání strašlivých následků, poznamenává sloupkař a historik Bloombergu Max Hastings. Jedním z hlavních důvodů vypuknutí 1. světové války v Evropě bylo to, že "žádný z hlavních hráčů se neobával, že by se konflikt mohl proměnit v gigantickou humanitární katastrofu". Po sto letech, kdy na kontinentu propukaly jen omezené regionální války, "příliš mnoho státníků považovalo válku za pohodlný nástroj politiky, což byla katastrofálně chybná kalkulace".
Dnes je podobný blud pozorován u Vladimira Putina, píše Hastings. Po úspěšných vpádech do Gruzie v roce 2008 a na Krym v roce 2014 lehkomyslně odmítl riziko války mezi oběma zeměmi. Je také přesvědčen, že "on a jeho lidé jsou chladnokrevnější než rozkládající se Západ" a oslabení podpory pro Ukrajinu dodává ruskému prezidentovi další sebevědomí, domnívá se historik.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse