Ochrana oznamovatelů nyní platí i pro malé a střední podniky. Za porušení jim hrozí až milionová pokuta
Pro malé a střední podniky začínají v pátek platit pravidla pro ochranu takzvaných whistleblowerů. Jde o zaměstnance, kteří upozorní třeba na šikanu nebo protiprávní jednání, například korupci. Tato pravidla už od srpna platí pro velké podniky s víc než 250 zaměstnanci.
Firmy nad 50 zaměstnanců musí mít od pátku zavedený třeba tzv. interní oznamovací systém. Ten zaměstnancům umožňuje nahlásit protiprávní jednání.
Chránit whistleblowery před odvetou má nový zákon. Velké firmy musí od srpna zřídit oznamovací kanál
Číst článek
Whistlebloweři by měli mít možnost podat hlášení písemně, například přes internetový formulář, ale i po telefonu nebo osobně. Malé a střední podniky taky musí určit člověka, který bude oznámení přijímat a evidovat.
Důležité je, že zákon bude oznamovatele chránit před případnou odvetou ze strany vedení firmy, tedy třeba před vyhazovem.
Zaměstnanci nejčastěji nahlašují šikanu, která se týká až 80 procent případů, říká advokát z unie podnikových právníků Vladimír Valenta pro Radiožurnál.
„Může se jednat o bossing, lobbing nebo stalking. Co dále zaměstnanci nahlašují, záleží na konkrétní firmě. Může se jednat třeba o porušení regulačních předpisů, vnitrofiremní podvody, krádeže nebo zpronevěry,“ popisuje Valenta.
Oslovené neziskové organizace však poukazují třeba na to, že se firmy nemusí zabývat anonymními oznámeními. Také by ocenily, kdyby ochranu oznamovatelů řešil nezávislý úřad, a ne ministerstvo spravedlnosti.
Resort bude na dodržování zákona dohlížet spolu s inspekcí práce, říká mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
„S ohledem na personální kapacity dotčených úřadů se předpokládá, že kontroly budou realizovány především na základě obdrženého podnětu, typicky ze strany zaměstnance povinného subjektu, který upozorní na to, že povinnosti nejsou v praxi dodržovány,“ dodává mluvčí.
Udavač parašutistů jako whistleblower, kritizuje podnikatel zákon na jejich ochranu. Právník ho hájí
Číst článek
Pokud firmy zákon nedodrží, hrozí jim pokuta, která se může vyšplhat až na jeden milion korun. Bude se to týkat třeba případů, kdy podniky vůbec nezavedou oznamovací systém nebo nevyberou osobu, která se má o oznámení starat.
Pokuta může ale ohrozit i samotnému whistleblowerovi, a to ve chvíli, kdy vědomě uvede nepravdivé informace.
Asociace malých a středních podniků oceňuje, že norma podporuje odpovědné chování. Zároveň ale upozorňují na to, že hlavně menší společnosti můžou nová pravidla zatížit, a to jak finančně, tak administrativně.
„Pokud k nějakému oznámení dojde, následují určité kroky, které jsou spojeny s finančními náklady, jsou to třeba právní kroky, vyšetřování nebo případné odškodnění. Malé a střední podniky mohou mít omezené finanční prostředky, aby takovou situaci vůbec zvládly,“ říká ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová pro Radiožurnál.
Podniky se podle Svobodové obávají i toho, že oznámení budou zaměstnanci zneužívat k tomu, aby si vyřídili účty, ať už mezi sebou, nebo přímo s vedením podniku.
