Psal se 11. prosinec roku 1969, když se v Sovětském svazu zase jednou strhl poprask kvůli „západnímu kapitalistickému morálnímu úpadku“. Tajemník moskevského svazu spisovatelů toho dne prohlásil, že nahota zobrazená v populární hře Oh! Kalkata! je znakem dekadence západní kultury. Ještě znepokojivější byla podle něj skutečnost, že toto „buržoazní“ myšlení infikuje ruskou mládež.
Literatura vlasti
Sergej Michajlov, známý především jako autor knih pro děti v Rusku, se ohradil proti broadwayskému představení, kde byli účinkující vidět v „narozeninových oblecích“ a proti pornografii obecně. Takové vystavování bylo dle jeho pohledu „všeobecným striptýzem“. To bylo údajně jedno z hesel moderního buržoazního umění.
Bylo nešťastné, litoval Michailov, že se do takové dekadence zamilovala i ruská mládež. Michajlov bědoval nad tím, že mladí lidé v Sovětském svazu znají spíše „divadlo absurdity a román bez hrdiny a všechny druhy moderních buržoazních reakčních tendencí v literatuře a umění Západu“ než „minulost a současnost literatury své vlasti“.
Solženicyn
V závěru projevu na konferenci ruských intelektuálů se také opovržlivě vyjádřil na adresu Alexandra Solženicyna. Ten si svými štvavými texty o sovětském policejním státě vysloužil nepřátelství ruské vlády.
I když připustil, že Solženicyn byl „talentovaným spisovatelem“, považoval za smutné, že spisovatel „nechtěl pochopit svou roli ‚zvláštního zpravodaje‘ tolika zahraničních institucí a organizací“.
Vítězná západní dekadence
Kromě nechtěného humoru mnoha Michajlovových výroků jeho komentáře odhalovaly vliv, který měla americká kultura, tedy divadlo, literatura, hudba a film, na Sovětský svaz. Ačkoli by si tehdy představitelé Sovětského svazu přáli, aby se mládežníci zajímali primárně o budovatelské básně, státotvorné texty a vlastenecké konspekty o rozvoji a nezlomnosti komunistické společnosti, skutečnost byla jiná.
Mladým jednoduše imponoval svěží vítr moderního a „západního“ přístupu k umění. Zdálo se tedy, že ve válce o srdce a mysli (nejen) mládeže vítězí západní „dekadence“.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
