Češi i nadále preferují vlastní bydlení před nájmem. Přes současné vysoké úrokové sazby i drahé nemovitosti nevychází v porovnání s průměrnou mzdou výstavba průměrného rodinného domu výrazně dráž než před 20 lety. Nové domy jsou navíc výrazně ekologičtější a méně energeticky náročné na provoz než v minulosti.
Český bytový fond patří s průměrným stářím přes 40 let mezi nejstarší v Evropě. „Lidé ale chtějí bydlet lépe. Na výstavbu rodinných domů letos naplno dolehly vysoké úrokové sazby
a téměř nedostupné financování. Nicméně již vidíme první známky oživení a předpokládáme, že v příštím roce výstavba nových rodinných domů opět poroste,“ očekává Peter Markovič, generální ředitel společnosti Xella, která je na českém trhu známá především jako výrobce Ytongu, vápenopískových tvárnic Silka nebo zateplovacích prvků Multipor.
Češi přitom chtějí i nadále bydlet ve vlastním, podíl vlastnického bydlení je v ČR jeden z nejvyšších v celé Evropě. Zhruba 80 % českých domácností bydlí ve vlastním. Např. v sousedním Německu či Rakousku bydlí ve vlastním jen zhruba polovina domácností, nájemní bydlení je tam daleko více rozšířené.
V posledních letech rovněž raketově rostly ceny domů a pozemků. „Zároveň se ale výrazně zvýšily průměrné mzdy, cena za výstavbu rodinného domu tak není ve skutečnosti výrazně nedostupnější, než tomu bylo v minulosti,“ konstatuje Peter Markovič.
Na konkrétním příkladu to potvrzuje i David Mencl, zakladatel a generální ředitel společnosti Ekonomické stavby. „Typový rodinný dům 4+1 stál před 20 lety 1,9 milionu korun. Před 10 lety stál stejný dům 2,45 milionu a nyní stojí 4,3 milionu korun,“ vypočítává David Mencl. Rychle ale roste i průměrná mzda, zatímco před 20 lety byla necelých 16 tisíc korun, letos už se blíží hranici 43 tisíc korun, dodává.
„Před 20 lety tak bylo k postavení takového typového domu zapotřebí 121 průměrných platů, nyní je to jen 101 platů. Dnes stavěné domy jsou tedy dostupnější než před 20 lety,“ vysvětluje David Mencl. Větším problémem jsou podle něj ceny pozemků, které podražily výrazně více.
Zároveň přitom platí, že současné stavební materiály a technologie jsou výrazně ekologičtější a dům z nich postavený méně nákladný na provoz než před 20 lety i při současných cenách energií. „Kvalitní zateplení, dobrá zvuková i tepelná izolace, lepší okna, to vše přispívá k menší energetické náročnosti domácnosti. I proto vidíme, že kromě výstavby nových domů se rodiny stále více pouštějí i do rekonstrukcí starého bydlení. A energetické úspory jsou jedním z nejčastějších důvodů,“ připomíná Peter Markovič.
„Náklady na energetický provoz domu postaveného před 20 lety jsou mnohonásobně vyšší než u domu postaveného letos,“ souhlasí i David Mencl. Podle jeho výpočtu tak má dům postavený v roce 2003 měsíční náklady na energie 7.439 Kč, ročně tedy necelých 90 tisíc korun. Dům postavený letos pak má měsíční spotřebu jen 981 korun, ročně tak necelých 12 tisíc Kč.
Trh v současné době brzdí především vysoké úrokové sazby, které vedou k drahým hypotékám i zhoršenému financování pro developery. Rekonstrukční trh je podpořen i dotačními programy. „Od zahájení žádostí o nové dotační programy vidíme nárůst poptávky o zdící prvky
i zateplovací materiály určené na rekonstrukce o zhruba 20 %,“ potvrzuje Peter Markovič.
V rámci dotačního programu „Oprav dům po babičce“ chce stát na rekonstrukce starých budov nabízet dotaci až milion korun, stát chce takto rozdělit mezi žadatele 40 miliard Kč. Cílem programu je snížit energetickou náročnost starších budov pomocí zateplení, nových oken nebo třeba instalací solárních panelů či tepelných čerpadel. Méně se už ví, že pro účely programu je za stávající rodinný dům považována také stavba nového rodinného domu umístěného na místě původního, žadatelem odstraněného rodinného domu. Kromě programu Oprav dům po babičce nadále běží i Nová zelená úsporám Light, která je určena i pro nízkopříjmové domácnosti.
Velkým benefitem dotačních programů je fakt, že pomohou k další renovaci českého bytového fondu. „Nové dotační programy mohou dále kultivovat zastaralý český bytový fond a také přispět k tomu, že poroste zájem o život na venkově a trend vysídlování vesnic se změní,“ uzavírá Peter Markovič.Xella CZ je dceřinou společností německé Xella Baustoffe GmbH, na českém trhu působí
od roku 1996, pod značkami Ytong, Silka a Multipor. V ČR má 3 výrobní závody,
a to v Chlumčanech, Hrušovanech u Brna a Horních Počaplech, ve kterých Xella CZ celkem zaměstnává více než 300 lidí.