Jaké výročí má nejstarší betlém,
které ozdoby můžete „hodit do
pračky“ a jak se dřív lidé bez mobilů
bavili jen tím, že se bavili? O blížících se
svátcích hovoříme s ředitelkou Muzea
a galerie v Prostějově, etnografkou
Mgr. VERONIKOU HRBÁČKOVOU. Jakými
přírodními materiály zdobí umělečtí
řemeslníci stromky na Hané a jak
vypadal nejkrásnější vánoční dárek
jejího života?
| foto: Filip Fojtík,
MAFRA
Když přišel žebrák, přizvali ho ke stolu. Etnografka o sdílení a proměnách Vánoc
Jaké výročí má nejstarší betlém? Které ozdoby můžete „hodit do pračky“? A jak se dřív lidé bez mobilů bavili jen tím, že se bavili? O blížících se svátcích mluví etnografka Veronika Hrbáčková, ředitelka Muzea a galerie v Prostějově. Jakými přírodními materiály zdobí umělečtí řemeslníci stromky na Hané? A jak vypadal nejkrásnější vánoční dárek jejího života?
Upozorňujete na to, že staré vánoční obyčeje jsou v Česku popsané už Janem z Holešova. Kdo to byl? Byl to benediktinský mnich, který napsal pojednání O sedmi štědrovečerních zvycích. To je vlastně taková sonda do zvyků starých Slovanů, která nastiňuje, jak slavili Vánoce za jeho života. Mluvíme tedy o přelomu 14. a 15. století. K tehdejším tradicím patřily především půst, obdarovávání, ale také pohoštění, almužna a další. Zajímavé je, že zatímco obecně tehdejší církev proti staršímu pohanskému myšlení hrozně brojila a snažila se těm předkřesťanským zvykům dát punc křesťanských myšlenek, tento učený kněz se je pokoušel sladit. V té době už také bylo těžké oddělit pohanské myšlení od křesťanského. Ani naši předci, kteří ty zvyky praktikovali, je sami rozlišit nedovedli. Je dost dobře možné, že už v době Jana z Holešova se daly vánoční zvyky vysvětlovat různě.
Trhání jmelí je zvyk keltský a starými druidy byla tato rostlina chápána jako zvláštní a neobvyklý parazit rostoucí mezi nebem a zemí.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
